Hnojivo proti klimatické změně se testuje v Lednici. Má ochránit víno před suchem

Testování nového patentovaného druhu organického hnojiva, které má pomoci vinařům v boji se suchem, začalo v Lednici na Břeclavsku. Hnojivo nazvané Hydrokompost dokáže zadržovat vodu a vracet půdě vláhu až po dobu 100 dní. Vymysleli ho ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity (ÚVV MU).

První výsledky testů by měly být známy příští rok v létě. „Hlavním cílem testu je ověření snížení vysychání půdy a podpory vitality vinné révy na rulandských odrůdách včetně zvýšení organické hmoty v půdě. Současně jsme instalovali měřicí čidla na měření vlhkosti a teploty v půdě v průběhu roku,“ uvedl Martin Stehlík z VÚRV.

Klimatická adaptace v praxi

Testování nového hnojiva výzkumníci zahájili v Lednici. Upozornili na to, že vinaře na jižní Moravě sužuje sucho několik sezón po sobě. Testy prováděné na smrku na střední Moravě již podle nich prokázaly, že díky aplikaci nového druhu hnojiva přežilo první rok po výsadbě o čtyřicet procent více sazenic.

Hydrokompost je organické hnojivo s pomalu uvolňovaných dusíkem ve formě granulí. Jednou z jeho nejdůležitějších vlastností je podle vědců schopnost zadržovat vodu. Jeden kilogram dokáže absorbovat 7,6 litru vody, které pak postupně po 100 dní uvolňuje zpět ke kořenům rostlin. Díky svému složení také dokáže uvolňovat do půdy organickou hmotu.

Vědci testují dvě varianty aplikace hnojiva. Hloubková aplikace spočívá v tom, že se pomocí vrtáku zapraví do půdy v hloubce 45 až 55 centimetrů ke vzrostlým keřům. Druhá varianta spočívá v aplikaci do půdy ve vzdálenosti deset až 15 centimetrů kolem pokusných keřů.

Výroba hnojiva je uhlíkově neutrální, protože vzniká v rámci vedlejšího výrobního programu bioplynové stanice, a jeho cena tak není ovlivňována růstem cen plynu dováženého ze zahraničí, upozornili vědci. Držitelem patentu je spolu s Petrem Hutlou z Výzkumného ústavu zemědělské techniky a Martinem Stehlíkem z VÚRV firma Heesters, která hnojivo vyrábí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.