Půda

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

Úřady v Dillí v úterý podnikly experiment, při kterém se nad městem, jehož obyvatele dusí smog, pokusily uměle vyvolat déšť. Letadlo v mracích nad některými čtvrtěmi indické metropole rozptýlilo chemikálie, které mají kromě deště pročistit ovzduší.

Jak nakrmíme rostoucí populaci, která se blíží deseti miliardám? A jak spojit zdravou výživu s tím, aby získávání této potravy neškodilo přírodě? To jsou klíčové otázky pro budoucnost všech. Odpovědi na ně se pokusila najít rozsáhlá zpráva EAT-Lancet, která navázala na vlivnou studii z roku 2019.

Majitelé koupili od obce v Ostravě-Hošťálkovicích stavební pozemky, na kterých hodlali vybudovat nové rodinné domy. Podle průzkumu, který si nechali majitelé parcel v Ostravě-Hošťálkovicích udělat, však půda obsahuje karcinogenní chemikálie, konkrétně benzeny a ropné uhlovodíky. Celkem obec prodala devět takových parcel. Majitelé teď chtějí od smlouvy odstoupit a požadují vrácení peněz. Obec chce ale nejdřív provést vlastní průzkum v celé lokalitě.

Menší povodně a větší zásoby podzemní vody pro období sucha má zajistit projekt, který realizují ochránci přírody v Beskydech. Do nevyužívaných lesních cest a na holinách hloubí jámy. Půda, která byla dříve zhutněná těžkou technikou při kůrovcové těžbě, se tím provzdušní a znovu získá schopnost lépe zadržovat vodu.

Přestože zatím neexistuje žádná celosvětová iniciativa proti mikroplastům, začínají se objevovat omezení lokální, na úrovni jednotlivých států. A to vede i k prvním iniciativám na globálnější úrovni.

Sýrie čelí nejhoršímu suchu za posledních 36 let, což ohrožuje úrodu v zemi, v níž již nyní žije téměř devadesát procent lidí v chudobě, píše server BBC. Organizace OSN pro výživu a zemědělství varuje, že potravinová nejistota v Sýrii může do konce roku, respektive do poloviny toho příštího, dosáhnout bezprecedentní úrovně.

Klimatické přínosy výsadby stromů se podle nového výzkumu zřejmě dost přeceňují. Autoři studie navrhují způsoby, jak rychle zajistit, aby lesy plnily roli pohlcovače nadbytečného uhlíku lépe a účinněji.

Nejméně tisíc obětí si vyžádaly nedělní sesuvy půdy v západním Súdánu. Oblast zasáhly silné deště. Podle agentur Reuters a AFP to uvedli ozbrojenci ze Súdánského osvobozeneckého hnutí / armády (SLM/SLA) ovládající oblast nacházející se v občanskou válkou sužovaném Dárfúru. Sesuvy podle dostupných informací přežil jediný člověk, pod nánosy zeminy se ocitla vesnice Tarasin v pohoří Marra.

Přívalové povodně po intenzivním dešti si na severu Pákistánu a v Indii celkem vyžádaly přes dvě stovky mrtvých v rozmezí 24 hodin, uvedly v pátek odpoledne SELČ tamní úřady. Původní odhady uváděly nejprve 49 a pozdější bezmála 120 mrtvých. Pět mrtvých si v oblasti vyžádalo také zřícení záchranářské helikoptéry. Tuzemské ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi evakuovanými byli i Češi, sdělil mluvčí Daniel Drake.

V loňském roce bylo v Česku dle portálu k monitoringu eroze zaznamenáno přes pět set erozních událostí, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. Podle ekologů je tento nárůst způsoben výskytem extrémních srážek či zranitelností krajiny a působí škody za miliardy korun. V důsledku půdní eroze totiž může docházet třeba k poškození silnic nebo soukromých objektů. I proto stát vyzývá obce i zemědělce k zavádění preventivních opatření.

Ministerstvo zemědělství upravuje nová pravidla ochrany půdy před erozí, platit měla původně od července. Resort zatím připravil metodiku pro ozimy, komplexní úpravu dál chystá. Spor se vede o to, jak přísná má být, podle ekologů plánovaná pravidla nestačí. Ministerstvo chce k ochraně půdy především motivovat, ke kontrole a krácení dotací se míní uchýlit až v případě skutečné eroze. V loňském roce rekordně přibylo hlášených poškození polí, bylo jich jednou tolik oproti roku 2023.

Částečky, které se uvolňují z pneumatik, mají zásadní dopady na přírodu. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Environmental Management, se dají negativní důsledky najít v celé řadě oblastí, hlavně ve vodních ekosystémech.

V momentě, kdy se má Česko opět potýkat se silnými dešti, bude zásadní aktuální stav půdy. Pokud totiž bude úplně suchá nebo naopak již nasycená vodou, srážky se do ní budou hůře vsakovat. „Množství vody, které půda dokáže pojmout, záleží na tom, kolik vzduchu v ní je, tedy kolik volného prostoru může voda zabrat,“ vysvětlil hydrolog z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd Václav Šípek. Vlastnosti půdy, ale i to, jak se zeminou správně hospodařit, popsal vědec pro Českou televizi. Meteorologové v pondělí vydali pro část země výstrahu před extrémními srážkami.

Kyjev a Evropská unie vyjednávají novou dohodu o dovozu ukrajinských zemědělských produktů. Stávající dokument v pondělí vypršel a obchodní podmínky se vrátily do období před začátkem plnohodnotné ruské invaze. Na východě válkou zasažené země přitom hospodaření čelí problémům – boje dále berou farmářům půdu i lidské síly.

Švýcarské úřady připravují obyvatele z okolí zavalené vesnice Blatten na možné evakuace. Po sesuvu půdy a ledu, které přehradily tamní řeku Lonza, hrozí v této části Bernských Alp záplavy. Trosky z přehrazené řeky záchranáři s podporou armády odstranit nemohou, masa je totiž nestabilní. I kvůli tomu úřady zastavily pátrání po dosud pohřešovaném muži, který byl v oblasti navzdory varování ještě před sesuvem. Podle předběžných odhadů by zřícenina mohla naplnit přes 36 tisíc nákladních železničních vagónů.

Na čínské kosmické stanici Tchien-kung žijí kromě lidí ještě další obyvatelé. Okem neviditelní a doposud vědě neznámí. Nikde jinde než na sto metrech krychlových čínského „Nebeského paláce“ se tyto organismy nenašly, popsala nová studie.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.

Uzbečtí farmáři tvrdí, že je vláda pod záminkou státem podporovaného rozvoje nutí přenechávat půdu čínským podnikům, čímž místním obyvatelům odebírá tisíce hektarů úrodných bavlníkových a pšeničných polí, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). K převodům pozemků má oficiálně docházet dobrovolně, zemědělci však pro server popsali zastrašování a výhružky ze strany tamních úředníků. Ve Střední Asii tak rostou protičínské nálady a obavy z plíživého vlivu Pekingu.

Vláda rozhodla o prodloužení stavu nebezpečí kvůli sanaci benzenem kontaminované vody u Hustopečí nad Bečvou do 27. května. Po jednání kabinetu to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je třeba dál omezovat vstup do lokality nebo rychle objednávat některé práce. Sanace půdy zamořené benzenem bude trvat půl roku.

Deště během posledních dvou dnů udělaly radost zemědělcům. Ještě v první polovině týdne někteří odkládali sadbu kvůli suchu, teď se situace zlepšila. A snížilo se také nebezpečí požáru v lesích. Pršelo prakticky všude, na některých místech Plzeňského kraje to bylo dokonce až dvacet milimetrů srážek. Aby ale letošní úroda byla kvalitní, potřebují farmáři dostatek vláhy i v dalších týdnech.

Sanace území v okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli šíření toxického benzenu potrvá měsíce. Na jejím přesném postupu se však odborníci dosud plně neshodli, protože jde o bezprecedentní událost. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KUD-ČSL). Podle něj bude pro obnovení dopravy zapotřebí přesunout část železniční tratě v okolí.

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.