Půda

Sanace území v okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli šíření toxického benzenu potrvá měsíce. Na jejím přesném postupu se však odborníci dosud plně neshodli, protože jde o bezprecedentní událost. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KUD-ČSL). Podle něj bude pro obnovení dopravy zapotřebí přesunout část železniční tratě v okolí.

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

Správa železnic (SŽ) začala v Hustopečích nad Bečvou za asistence hasičů narovnávat kolejový svršek zničený po havárii cisteren s toxickým benzenem. Je to nutné pro příjezd kolejové techniky užívané pro naložení a odvážení cisteren zdeformovaných požárem, řekl mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Cisterny s těkavou látkou se budou do té doby dál odvětrávat. Přerovské vodovody a kanalizace mezitím oznámily, že rozbory vzorků pitné vody z vodovodu zásobujícího nedaleké obce nezjistily přítomnost benzenu.

Sanační opatření po páteční havárii cisteren naplněných toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) fungují. Množství benzenu v podzemních vodách se snižuje. Laboratorní rozbory vzorků vody ze studní v Hustopečích také zatím nezjistily zvýšenou koncentraci nebezpečných chemikálií. Hasiči odčerpávají poslední cisternu, následovat bude odpařování. Míru kontaminace zemědělské půdy v okolí nehody prokáže analýza půdních vzorků. Sanační práce budou dle odhadů trvat minimálně dva roky.

Odhad ekologických škod po páteční havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku činí sto milionů korun. Celková škoda tak stoupla na 225 milionů. Hasiči dosud přečerpali dvě cisterny s benzenem, které odvezli, další tři jsou v pořadí, informoval mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Práce budou pokračovat i v úterý. Podle tamních rybářů musí být likvidace následků provedena rychle, dokud je sucho, jinak hrozí, že se látka z půdy dostane do štěrkopískových podloží a do jejich jezer.

Prostor za komínem chalupy na Náchodsku vydal tajemství z druhé světové války. Řemeslníci tam našli ostatky a drobné předměty, které si za protektorátu u tehdejší majitelky schovali nejspíš její židovští přátelé.

Americký prezident Donald Trump obvinil vládu Jihoafrické republiky z porušování lidských práv bílých farmářů. Důvodem je zákon o pozemkové reformě, který jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa podepsal před dvěma týdny a který umožňuje konfiskaci půdy, ve vzácných případech bez náhrady. Podle Pretorie zákon řeší nerovnost, která v zemi přetrvává i třicet let po pádu apartheidu.

Vypěstovat si svépomocí bylinky, zeleninu nebo brambory. Lidé v Praze k tomu můžou využít nejen komunitní zahrady, ale i sdílená pole. Ta vznikají na nevyužívané půdě, kterou většinou vlastní magistrát. Od letošního října si lze nově pronajmout část pole například v pražských Letňanech, kde je takto k dispozici až 20 hektarů. Zatím se tam zaregistrovalo kolem patnácti pěstitelů. Projekty jako MetroFarm, spolek ZAzemí nebo komunitní zahrada Na Polské vychází vstříc těm, kteří si chtějí vytvořit „políčko“.

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Lepší předpověď počasí, kvalitnější satelitní snímky nebo datová analýza pro každého zemědělce. S tím vším pomáhá umělá inteligence, kterou vyvíjí vědci z ČVUT v rámci mezinárodního projektu. Ten podpořila i Evropská unie částkou šest milionů eur. Informace ze satelitních snímků můžou zemědělci využít například k tomu, aby se mohli lépe rozhodovat, která plodina bude na jejich poli výnosnější, nebo aby věděli, kdy přijdou jaké extrémy počasí, které můžou jejich úrodu ohrozit.

Předpověď povodní vyžaduje úzkou spolupráci meteorologů a hydrologů, je totiž zapotřebí mít věrohodnou předpověď počasí a zároveň hydrologický model sloužící pro odhad odtoku z území, vysvětluje Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Náročnost předpovědi podle něj závisí hlavně na očekávaném typu povodně. U těch z dlouhotrvajících dešťů, které se očekávají nyní, je dle něj předpověď snazší než u velké vody z přívalových dešťů. Pokud se naplní nynější předpověď srážek, voda může podle Šípka v některých částech Česka ohrozit majetek i životy.

Viry jsou odolné, přizpůsobivé a extrémně množivé. A současně jsou extrémně pomalé. Ale jejich přizpůsobivost jim pomohla to vyřešit, ukázal nový výzkum. „Ochočili“ si totiž červy, které využívají k pohybu krajinou.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Mrazy z tohoto týdne sice ničily rostliny i budoucí úrodu, většina škůdců na polích je ale přežila. Díky oteplování navíc začínají být aktivní, takže zemědělci, kteří o úrodu nepřišli kvůli mrazům, budou mít zřejmě letos vyšší náklady i na jejich likvidaci. O pesticidy v krajině se pak zajímají vědci.

Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá sídla se propadají velmi rychle – každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, upozornili vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.

Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich přitom látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, míní výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.

Kvůli vlnám horka, sucha a přemnožení kůrovce došlo v Česku k velmi rychlému odumírání smrkových lesů a velkoplošnému kácení. Vzniklé holé plochy, takzvané holiny, se staly výrazným zdrojem oxidu uhličitého a přispívají tak ke zvyšování jeho koncentrace v atmosféře a dalšímu oteplování planety, upozorňuje expertka na půdu Eva Dařenová. Dopady těžby dřeva na půdu se ale podle ní dají zmírňovat.

Proti stavbě přeložky silnice I/11 v Hradci Králové a také velkého odstavného parkoviště pro kamiony se bouří obyvatelé Plotišť nad Labem – místní části krajského města, které se chystané stavby bezprostředně týkají. Kromě obav z hluku z dopravy se místním nelíbí ani to, že by přeložka vedla přes pole, která patří mezi nejúrodnější na východě Čech.

Podle nové studie vídeňských vědců se v teplejších půdách vyskytuje větší rozmanitost aktivních mikrobů. Protože dosavadní poznání o životě mikroorganismů není pro vědce dostatečné a protože půda současně skýtá největší světovou zásobárnu uhlíku, od nového zjištění si slibují, že jim pomůže lépe modelovat budoucnost s vyššími teplotami.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Úředníci odboru ochrany prostředí pražského magistrátu zamítli v řízení EIA posuzujícího vliv stavby na životní prostředí záměr výstavby lanovky z Podbaby přes Troju do Bohnic. Důvodem je její nepřijatelný vliv na krajinný ráz Trojské kotliny a ekologické funkce krajiny. Lanovka by způsobila nezanedbatelné a nevratné změny, vyplývá z dokumentu zveřejněného v systému EIA. Kladné stanovisko EIA je pro výstavbu nezbytné. Podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) je preferovanou variantou výstavba mostu a tramvajové tratě.

V Severní Americe probíhá okem neviditelná invaze, která může vyvolat katastrofické změny. Podle nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity totiž kontinent kolonizovalo nejméně sedmdesát importovaných druhů žížal, které představují do značné míry přehlíženou hrozbu pro původní ekosystémy.