Sýrie čelí nejhoršímu suchu za posledních téměř čtyřicet let

Sýrie čelí nejhoršímu suchu za posledních 36 let, což ohrožuje úrodu v zemi, v níž již nyní žije téměř devadesát procent lidí v chudobě, píše server BBC. Organizace OSN pro výživu a zemědělství varuje, že potravinová nejistota v Sýrii může do konce roku, respektive do poloviny toho příštího, dosáhnout bezprecedentní úrovně.

„Tento rok byl kvůli suchu katastrofální,“ sdělil BBC šestačtyřicetiletý farmář Maher Haddad. „Nevydělali jsme zpět to, co jsme do zemědělství investovali, přišli jsme o peníze. Nemohu financovat příští rok a nemohu pokrýt náklady na jídlo a pití,“ dodal.

Podle BBC čelí Sýrie nejhoršímu suchu za 36 let – úroda pšenice se snížila o čtyřicet procent, což může zemi, ve které již téměř devadesát procent lidí žije v chudobě, přivést k ještě rozsáhlejší potravinové krizi.

Nedostatek jídla

Zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že Sýrie bude letos čelit nedostatku pšenice ve výši 2,73 milionu tun, což odpovídá ročním potravinovým potřebám 16,25 milionu lidí, píše BBC.

„Potravinová nejistota by mohla do konce roku 2025 až do poloviny roku 2026 dosáhnout bezprecedentní úrovně,“ uvedl pracovník FAO pro Sýrii Piro Tomaso Perri a dodal, že více než 14 milionů Syřanů (šest z deseti lidí) již nyní bojuje o to, aby měli dostatek jídla. Asi devět milionů z nich čelí akutnímu hladu, 1,3 milionu poté v závažných podmínkách. Pěti a půl milionu lidí navíc hrozí, že se bez urgentního zásahu dostanou do krizové situace.

Zpráva OSN dále ukázala, že srážky v zemi klesly o téměř sedmdesát procent, v důsledku čehož bylo zničeno pětasedmdesát procent syrské zemědělské půdy závislé na dešti. „Pro městské domácnosti to znamená rostoucí ceny chleba. Pro venkovské rodiny to znamená zhroucení jejich živobytí,“ poznamenal pro BBC Perri.

Zemědělské rodiny již prodávají hospodářská zvířata, aby doplnily ušlé příjmy z pšenice, omezují počet denních jídel a dochází k nárůstu podvýživy u dětí a těhotných žen, píše BBC.

Zkouška pro Šaráův režim

Krize je výzvou pro prozatímního prezidenta Ahmada Šaráa, jehož administrativa se snaží obnovit Sýrii po čtrnácti letech konfliktu a svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci 2024.

Mezinárodní agentury, jako je Světový potravinový program OSN (WFP), se snaží společně s vládou poskytnout dotace na chléb ohroženým potravinovou nejistotou.

Pracovníci humanitární pomoci však varují, že dotace jsou pouze dočasným řešením a že dlouhodobá stabilita Sýrie závisí na tom, zda zemědělci budou moci zůstat na své půdě a udržet produkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 23 mminutami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 43 mminutami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 46 mminutami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 50 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.