Potravinová krize

Zatímco v podstatě celý západní svět už déle než půl roku rezolutně odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, Afrika je v otázce války mezi Moskvou a Kyjevem mnohem roztříštěnější. Řada zemí se přiklání na stranu agresora. Důvodem jsou diplomatické vazby pěstované už od dob Sovětského svazu nebo aktuální potravinová krize, paradoxně způsobená právě ruskou agresí.

Boje na Ukrajině probíhají pouze na části území, obyvatelé napadené země jsou ale v nebezpečí všude, a to jak kvůli dopadajícím raketám, tak kvůli minám v půdě a mořských vodách. Minami je zamořená asi polovina území Ukrajiny. Výbušniny kontaminovaly také zemědělskou půdu a vody Černého moře, což ještě ztěžuje už tak komplikovanou produkci a vývoz potravin do světa. Odminování přitom může zabrat desítky let.

Rusko tvrdí, že sobotní raketový úder na přístav Oděsa mířil na vojenské cíle a zasáhl vojenskou loď. Uvedla to v neděli mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. V sobotu Moskva nechtěla útok komentovat, ale Ankaře podle tureckých zdrojů sdělila, že s ním nemá nic společného. Podle Oleha Ustěnka, ekonomického poradce ukrajinského prezidenta Zelenského, může Ukrajina během osmi až devíti měsíců vyvézt šedesát milionů tun obilovin, pokud nebudou námořní přístavy zablokované a budou bez problémů fungovat, po sobotním útoku má ale prý pochybnosti.

Odvrácení potravinové krize v důsledku války na Ukrajině je hlavním tématem zasedání ministrů zahraničí skupiny G20, které začalo na indonéském Bali. Navzdory nesouhlasu některých zemí dostalo pozvání na setkání i Rusko.

Severoatlantická aliance jedná o situaci na svém jižním křídle, o potravinové krizi a jejích dopadech na bezpečnost. Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly ke vstupu do NATO, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Protokoly musí ratifikovat všechny členské státy. Lídři evropských států hovořili o pokračování podpory Ukrajině. Americký prezident Joe Biden přislíbil další vojenskou pomoc z USA ve výši osmi set milionů dolarů.

Evropské země nadále pomáhají Ukrajině dodávkami zbraní. Slovensko oznámilo, že zemi prodá osm samohybných houfnic Zuzana 2. Švédsko pošle na Ukrajinu protitankové a protilodní zbraně a navýší finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun. Británie chce do země poslat samohybné salvové raketomety M270. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě požádal evropské země, aby ve zbraňových dodávkách pokračovaly.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Taliban. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.