Evropské země nadále pomáhají Ukrajině dodávkami zbraní. Slovensko oznámilo, že zemi prodá osm samohybných houfnic Zuzana 2. Švédsko pošle na Ukrajinu protitankové a protilodní zbraně a navýší finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun. Británie chce do země poslat samohybné salvové raketomety M270. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě požádal evropské země, aby ve zbraňových dodávkách pokračovaly.
Slovensko, Velká Británie i Švédsko pošlou zbraně Ukrajině. Zelenskyj děkuje a žádá další
Bratislava jednala s Kyjevem o dodávkách houfnic několik týdnů, zástupci obou stran doladili kontrakt během úterní návštěvy slovenské prezidentky Zuzany Čaputové na Ukrajině. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď pak řekl, že Ukrajina dostane houfnice, které si původně objednala slovenská armáda. Už v květnu poslaly Ukrajině houfnice M777 s doletem 25 kilometrů Spojené státy.
Další zbraně pošle na Ukrajinu i Švédsko. Oznámili to ministři financí a obrany Mikael Damberg a Peter Hultqvist. Na Ukrajinu zamíří dodávka s pěti tisíci protitankových střel, poloautomatickými puškami, municí a protilodní zbraní Robot 17. Švédsko navýší také finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun (1,4 miliardy korun). Další peníze mají podle Stockholmu „v kritické chvíli posílit schopnost Ukrajiny vzdorovat ruské agresi“, uvedla vláda v prohlášení.
Spojené království chce poslat na Ukrajinu samohybné salvové raketomety M270, oznámil britský ministr obrany Ben Wallace bez upřesnění počtu. Londýn podle severu Politico toto rozhodnutí koordinuje s Washingtonem. Ve středu o dodávce raketometů telefonicky hovořili britský premiér Boris Johnson a americký prezident Joe Biden. USA Ukrajině tento týden přislíbily podobný raketový systém HIMARS vybavený raketami s dostřelem do 80 kilometrů.
Ve čtvrtek mají o věci mluvit podle serveru Politico ministři zahraničí obou zemí Liz Trussová a Antony Blinken. M270 se vyrábějí v USA a Spojené státy musejí dodávku systému povolit s ohledem na exportní předpisy. Očekává se, že ji Bidenova administrativa schválí.
Zelenskyj požádal Evropu o další zbraně a o nové sankce proti Rusku
O dodávky dalších zbraní a o schválení nových sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu požádal Evropu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hovořil o tom ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě.
„Evropa by měla více podpořit Ukrajinu. Děkujeme vám za všechno, dodávky zbraní by se ovšem měly zintenzivnit. Na bojišti na Ukrajině se rozhoduje, zda se svoboda zachová pro všechny. Rozhodne se, zda svoboda přetrvá v dalších desetiletích,“ řekl.
Zelenskyj také vybídl Evropskou unii k rychlejšímu rozhodování v souvislosti se sankcemi. „Je důležité jednat okamžitě a třeba přistoupit k sedmému balíku sankcí. Je velký rozdíl mezi zeměmi, které nás podporují, a které činí něco jiného,“ dodal ukrajinský prezident. Proti přijetí šestého balíku protiruských sankcí se ve středu opět postavilo Maďarsko, které sankce dlouhodobě blokovalo kvůli nesouhlasu s podmínkami embarga na dovoz ruské ropy.
Podle Zelenského v důsledku ruské blokády ukrajinských přístavů zažívá svět bezpečnostní a potravinovou krizi, protože Ukrajina nemůže vyvážet své obilí. „Pokud se to nepodaří zvrátit, povede to k politickému chaosu v Africe i v Asii, povede to k vlnám migrace,“ řekl.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve svém vystoupení na konferenci zdůraznila, že Ukrajina musí o své budoucnosti rozhodnout sama, a vyjádřila naději, že Kyjev získá postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle Čaputové Rusko nebojuje jen proti Ukrajině, ale i proti evropským demokratickým hodnotám a pravidlům, které na kontinentu zajistily mír.
Nepřímo se postavila proti tomu, aby se Ukrajina vzdala části svého území výměnou za příslib míru. V této souvislosti Čaputová připomenula mnichovskou dohodu z roku 1938, na jejímž základě muselo tehdejší Československo podstoupit nacistickému Německu své pohraniční oblasti.
„O méně než rok později mír skončil a nastala válka. Neopakujme tu samou chybu. Pro obnovu míru v Evropě musíme nadále podporovat Ukrajinu. Ukrajina musí svobodně rozhodnout o své budoucnosti,“ řekla Čaputová. Dodala, že svoboda a mír nejsou zadarmo a že země NATO by měly na svou obranu vynakládat alespoň dvě procenta výkonu svých ekonomik.
Sankce se nelíbí ani Slovnaftu
S novým balíčkem sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy nesouhlasí bratislavská rafinerie Slovnaft. Podle podniku sankce postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu jeho produkty. Slovnaft to oznámila ve čtvrtek v reakci na zveřejnění dohody o podrobnostech šestého balíčku protiruských sankcí. Rafinerie na okraji hlavního města zpracovává hlavně ruskou ropu a značnou část své produkce exportuje.
„Po osmi měsících od platnosti sankcí nedokážeme zaručit zásobování trhu v regionu střední Evropy. Současné znění sankcí nám totiž neumožní vývoz klíčových produktů na naše tradiční trhy, jako je Česko, Rakousko a Polsko,“ sdělil ČTK mluvčí rafinerie Anton Molnár.
