Slovensko, Velká Británie i Švédsko pošlou zbraně Ukrajině. Zelenskyj děkuje a žádá další

Evropské země nadále pomáhají Ukrajině dodávkami zbraní. Slovensko oznámilo, že zemi prodá osm samohybných houfnic Zuzana 2. Švédsko pošle na Ukrajinu protitankové a protilodní zbraně a navýší finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun. Británie chce do země poslat samohybné salvové raketomety M270. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě požádal evropské země, aby ve zbraňových dodávkách pokračovaly.

Bratislava jednala s Kyjevem o dodávkách houfnic několik týdnů, zástupci obou stran doladili kontrakt během úterní návštěvy slovenské prezidentky Zuzany Čaputové na Ukrajině. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď pak řekl, že Ukrajina dostane houfnice, které si původně objednala slovenská armáda. Už v květnu poslaly Ukrajině houfnice M777 s doletem 25 kilometrů Spojené státy.

Další zbraně pošle na Ukrajinu i Švédsko. Oznámili to ministři financí a obrany Mikael Damberg a Peter Hultqvist. Na Ukrajinu zamíří dodávka s pěti tisíci protitankových střel, poloautomatickými puškami, municí a protilodní zbraní Robot 17. Švédsko navýší také finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun (1,4 miliardy korun). Další peníze mají podle Stockholmu „v kritické chvíli posílit schopnost Ukrajiny vzdorovat ruské agresi“, uvedla vláda v prohlášení.

Spojené království chce poslat na Ukrajinu samohybné salvové raketomety M270, oznámil britský ministr obrany Ben Wallace bez upřesnění počtu. Londýn podle severu Politico toto rozhodnutí koordinuje s Washingtonem. Ve středu o dodávce raketometů telefonicky hovořili britský premiér Boris Johnson a americký prezident Joe Biden. USA Ukrajině tento týden přislíbily podobný raketový systém HIMARS vybavený raketami s dostřelem do 80 kilometrů.

Ve čtvrtek mají o věci mluvit podle serveru Politico ministři zahraničí obou zemí Liz Trussová a Antony Blinken. M270 se vyrábějí v USA a Spojené státy musejí dodávku systému povolit s ohledem na exportní předpisy. Očekává se, že ji Bidenova administrativa schválí.

Zelenskyj požádal Evropu o další zbraně a o nové sankce proti Rusku

O dodávky dalších zbraní a o schválení nových sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu požádal Evropu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hovořil o tom ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě.

„Evropa by měla více podpořit Ukrajinu. Děkujeme vám za všechno, dodávky zbraní by se ovšem měly zintenzivnit. Na bojišti na Ukrajině se rozhoduje, zda se svoboda zachová pro všechny. Rozhodne se, zda svoboda přetrvá v dalších desetiletích,“ řekl.

Zelenskyj také vybídl Evropskou unii k rychlejšímu rozhodování v souvislosti se sankcemi. „Je důležité jednat okamžitě a třeba přistoupit k sedmému balíku sankcí. Je velký rozdíl mezi zeměmi, které nás podporují, a které činí něco jiného,“ dodal ukrajinský prezident. Proti přijetí šestého balíku protiruských sankcí se ve středu opět postavilo Maďarsko, které sankce dlouhodobě blokovalo kvůli nesouhlasu s podmínkami embarga na dovoz ruské ropy.

Podle Zelenského v důsledku ruské blokády ukrajinských přístavů zažívá svět bezpečnostní a potravinovou krizi, protože Ukrajina nemůže vyvážet své obilí. „Pokud se to nepodaří zvrátit, povede to k politickému chaosu v Africe i v Asii, povede to k vlnám migrace,“ řekl.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve svém vystoupení na konferenci zdůraznila, že Ukrajina musí o své budoucnosti rozhodnout sama, a vyjádřila naději, že Kyjev získá postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle Čaputové Rusko nebojuje jen proti Ukrajině, ale i proti evropským demokratickým hodnotám a pravidlům, které na kontinentu zajistily mír.

Nepřímo se postavila proti tomu, aby se Ukrajina vzdala části svého území výměnou za příslib míru. V této souvislosti Čaputová připomenula mnichovskou dohodu z roku 1938, na jejímž základě muselo tehdejší Československo podstoupit nacistickému Německu své pohraniční oblasti.

„O méně než rok později mír skončil a nastala válka. Neopakujme tu samou chybu. Pro obnovu míru v Evropě musíme nadále podporovat Ukrajinu. Ukrajina musí svobodně rozhodnout o své budoucnosti,“ řekla Čaputová. Dodala, že svoboda a mír nejsou zadarmo a že země NATO by měly na svou obranu vynakládat alespoň dvě procenta výkonu svých ekonomik.

Sankce se nelíbí ani Slovnaftu

S novým balíčkem sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy nesouhlasí bratislavská rafinerie Slovnaft. Podle podniku sankce postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu jeho produkty. Slovnaft to oznámila ve čtvrtek v reakci na zveřejnění dohody o podrobnostech šestého balíčku protiruských sankcí. Rafinerie na okraji hlavního města zpracovává hlavně ruskou ropu a značnou část své produkce exportuje.

„Po osmi měsících od platnosti sankcí nedokážeme zaručit zásobování trhu v regionu střední Evropy. Současné znění sankcí nám totiž neumožní vývoz klíčových produktů na naše tradiční trhy, jako je Česko, Rakousko a Polsko,“ sdělil ČTK mluvčí rafinerie Anton Molnár.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při íránském úderu na Izrael zahynulo osm lidí

Další série íránských úderů na Izrael v noci na pondělí zabila nejméně osm lidí a dalších 92 jich skončilo v nemocnici, napsal deník Ha'arec s odkazem na záchranáře. Server The Times of Israel ovšem uvádí výrazně vyšší počet hospitalizovaných, a to 287. Záchranáři prohledávají domy, které byly zasaženy íránskými raketami. Ty na střední a severní Izrael dopadly krátce po 3:00 SELČ. Boje mezi Izraelem a Íránem v noci pokračovaly čtvrtým dnem a zatím se nezdá, že by se situace začínala uklidňovat, poznamenala agentura AP.
06:00Aktualizovánopřed 30 mminutami

Policie dopadla podezřelého z útoku na zákonodárce v Minnesotě

Policie zadržela muže podezřelého ze dvou sobotních útoků na zákonodárce ve státě Minnesota. Informaci médií a agentury AP potvrdil na tiskové konferenci guvernér tohoto amerického státu Tim Walz. Při útocích zahynuli demokratická politička Melissa Hortmanová a její manžel a byli zraněni demokratický senátor státu Minnesota John Hoffman a jeho manželka.
06:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán znovu vyslal rakety na Izrael, země pokračují ve vzájemném ostřelování

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán dle ministra zastaví útoky, pokud i Izrael. Za civilisty zaplatíte, vzkázal Netanjahu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ministerstvo vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli

Resort zahraničí v pondělí vyšle repatriační let pro Čechy v Izraeli. Zájemci se musejí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu. Mluvčí ministerstva Daniel Drake už dříve sdělil, že několik Čechů v pondělí odcestuje z jordánského Ammánu do Bratislavy slovenským repatriačním letem. Tuzemská diplomacie také v novém doporučení varovala v následujících dnech před cestami do Izraele, který je ve válečném konfliktu s Íránem. K opuštění Íránu vyzval resort české občany už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

V Kolumbii zatkli ženu podezřelou z účasti na pokusu o vraždu Uribeho

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.
před 19 hhodinami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
14. 6. 2025Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
včera v 08:56
Načítání...