Mnichovská dohoda

Síla NATO odrazuje Rusko od kroků, kterých by litovalo, ale nezastavuje Putinovo podněcování strachu. V pořadu Interview ČT24 to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Šéf české diplomacie se vrátil ze své čtvrté návštěvy Ukrajiny. „Byla to návštěva v předvečer tří let ruské agrese proti Ukrajině. Zní to, jako by to byla dlouhá doba, nicméně Ukrajina se dále brání. Cítil jsem velkou míru odhodlání, ale ve vzduchu visí mnoho otazníků,“ poznamenal.

„Vždycky jsem si vnitřně říkal, že jestli má přijít změna, kterou bych chtěl, aby se ve společnosti stala, tak společnost musí také akceptovat, že ji může přinášet třeba někdo, kdo nemá standardní účes,“ řekl v pořadu Interview Speciál bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle jeho názoru je lepší, když má politik dredy, než když krade. V rozhovoru mluvil také o novém předsedovi Pirátů Zdeňku Hřibovi nebo o svém postoji k válce na Ukrajině.

Před 86 lety podepsali zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie mnichovskou dohodu. Dokument nařizoval Československu postoupit pohraniční oblasti, ve kterých žila německá menšina, nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Českoslovenští politici podmínky nakonec přijali a demobilizovali armádu, která v pohraničí čekala na německý útok. Začátkem října 1938 začalo obsazování postoupeného území, 5. října prezident Edvard Beneš abdikoval a odletěl do exilu.

Když 1. září 1939 napadlo nacistické Německo Polsko, nebylo v tom samo. Z východu se k němu po dvou týdnech přidali vojáci Sovětského svazu. A z jihu na polské území společně s Němci vstoupila vojska Slovenského státu. Role Slovenska v operaci je dodnes kontroverzní. Za doby komunismu se o ní mlčelo a málo zkoumaným a nedostatečně popsaným tématem zůstává i v současné době.

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Bröhanovo muzeum v Berlíně nabízí náhled do české avantgardy, jedné z klíčových etap české moderny. Výstava nazvaná česky Hej rup! s německým dovětkem Die Tschechische Avantgarde (česká avantgarda) ukazuje, jak se české avantgardní hnutí projevovalo v malbě, sochařství, designu, ale i v hudbě či filmu.

Mnichovská dohoda představuje trauma, které český národ neměl příležitost zpracovat, řekl bývalý předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře. Poukázal na údajné snahy tehdejší československé politické reprezentace odevzdat území první republiky a kritizoval uchylování se k pozici oběti, ke kterému má podle jeho názoru česká společnost stále sklony.

Výročí podpisu mnichovské dohody nese zásadní a důležitý odkaz pro současnost, uvedl při setkání k 85. výročí dohody o postoupení pohraničních území Československa Německu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj je třeba klást si otázky, zda jsou Češi schopni nevykládat si historii tak, jak se zrovna hodí, zda jsou v současnosti schopni čelit politice ústupků a zda jsou schopni čerpat z chyb minulosti, přiznat si je a neopakovat je.

Představitelé evropských mocností – premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler podepsali 29. září 1938 takzvanou mnichovskou dohodu. Odsouhlasili v ní postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda podle historiků znamenala faktický počátek druhé světové války. Diktát, kterému se o den později podvolila československá vláda, znamenal zánik jedné z posledních demokracií předválečné Evropy – Československa. Značně také usnadnil naplňování Hitlerových světovládných plánů.

Skončilo pražské setkání Názorového fóra Památníku ticha s názvem „Mnichovské memento“. Akce se odehrávala ku příležitosti 85. výročí Mnichovské dohody podepsané 29. září 1938. Na setkání promluvil bývalý politik Petr Pithart, publicistka Lída Rakušanová, novinář Ondřej Houska, právník Jan Kuklík nebo vojenský historik Eduard Stehlík. Slova zazněla i od novináře Jana Urbana nebo politoložky Dagmar Vorlíček.

Když britský velvyslanec v České republice Matthew Field nastoupil do funkce, stanovil si čtyři priority. Jedou z nich je i společná podpora Ukrajiny. Češi i Britové byli jedni z prvních, kteří Ukrajině poskytli pomoc, řekl. Podle něj je to mimo jiné dáno zkušeností obou zemí s ruskou agresí, ale také tím, že Ukrajina bojuje i v jejich zájmu. V souvislosti s tím hovořil i o Mnichovské dohodě a politice appeasementu 30. let 20. století, která je dle něj bolestivou lekcí. „Pokud necháte na holičkách přátele, tak ustupujete zlu, ale vy si nepomůžete,“ upozornil v Interview ČT24.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Ed. Daladier, Mussolini, A. Hitler, Chamberlain. Tyto čtyři podpisy zasychaly večer 29. září 1938 pod dokumentem, kterým čtyři velmoci stanovily, že Československo má vydat část svého území Německu. Situaci v roce 1938 – ovšem i věčnou otázku, zda se tehdy mělo Československo bránit – letos opakovaně připomínají politici i historici v souvislosti s ruským tažením proti Ukrajině. I ona čelí územním nárokům mnohem většího nepřítele, který navíc předkládá argumenty velmi podobné těm nacistickým.

Před 80 lety nacisté v odplatě za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili vesnici Lidice. Muže popravili, ženy poslaly do koncentračních táborů, část dětí zavraždili a část jich poslali na převýchovu. Hrůzné události vyvolaly vlnu sounáležitosti, která překročila hranice země i kontinentu. Na obnovení vesnice přispívali lidé sami postižení válkou z celého světa, solidarita vedla k natočení filmů i přejmenování měst. A zachycená svědectví vedla i k odsouzení nacistických zločinců v Norimberku.

Evropské země nadále pomáhají Ukrajině dodávkami zbraní. Slovensko oznámilo, že zemi prodá osm samohybných houfnic Zuzana 2. Švédsko pošle na Ukrajinu protitankové a protilodní zbraně a navýší finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun. Británie chce do země poslat samohybné salvové raketomety M270. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě požádal evropské země, aby ve zbraňových dodávkách pokračovaly.

Vojenská operace parašutistů, jejímž výsledkem byla smrt říšského protektora Reinharda Heydricha, ukončila mnichovskou dohodu, zdůraznil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v Událostech, komentářích. Čin ocenil rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zdůraznil, že boj o základní principy se vede i v současnosti na Ukrajině.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl názor některých západních politiků a komentátorů, kteří Kyjevu doporučili postoupit území okupované Ruskem výměnou za mírovou dohodu. Zelenskyj to přirovnal ke snahám britských a francouzských politiků, kteří v roce 1938 schválili připojení části československého pohraničí k Německu v naději, že to zabrání nové válce. Ruské síly se soustředí na ovládnutí měst v Doněcké oblasti, uvádí velení ukrajinské armády, které připouští, že situace je tam velice těžká. Vyzývá proto Západ k dalším dodávkám zbraní. Na okupovaném jihu Ukrajiny budují Rusové podle Kyjeva už třetí obrannou linii.

Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.

Pražský hrad zveřejnil jména nových držitelů státních vyznamenání, která se tradičně udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Ceremoniál se ale kvůli onemocnění a hospitalizaci prezidenta neuskutečnil. Z rukou prezidenta by měli laureáti vyznamenání převzít až 1. ledna. Mezi letošními oceněnými jsou Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek, judista Lukáš Krpálek nebo in memoriam podnikatel Petr Kellner.

Na přelomu září a října 1938 muselo Československo po mnichovské konferenci odstoupit značnou část svého území nacistickému Německu. Po jednom z největších komplexů tuzemských dějin stanul v čele vlády nově jmenovaný premiér –⁠ generál Jan Syrový, přítel zesnulého prezidenta Tomáše G. Masaryka a někdejší legionář. Přestože z politiky odešel Syrový už po půl roce, dodnes si kvůli zpolitizovanému procesu v roce 1947 nese cejch kolaboranta s nacisty. Teď ale jeho žijícím příbuzným svitla naděje, že generálovo jméno bude očištěno. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.