Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.
Evropa si podle ministra stále hýčká svůj standard a nechce se některých věcí vzdát. „To je silnější příčina toho, proč je Ukrajina ve složité situaci. Pomoc z naší strany není dost silná a pro mě jako pro Evropana to vůbec není hezké vědomí,“ prohlásil. „Přestože masivně podporujeme Ukrajince, tak je to pořád 'too late too little' – dáváme málo a pozdě,“ dodal s tím, že na Ukrajině stále absentují přislíbené zbraně či technologie.
Zmínil také, že má pochopení pro výrok i přístup francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že by nevylučoval vyslání vojáků NATO na ukrajinské území. Podle ministra ale současně nejde o zatahování Česka či NATO do ostrého konfliktu s Ruskem, protože i kdyby Česko či EU podle něj nedělalo nic, tak je i tak každý den k ostrému konfliktu blíže.
„Když se nedokážeme v tuhle chvíli postavit na odpor, tak Putin to bude brát jako vzkaz: 'Jen pojď dál, kamaráde, my se ti bránit nebudeme.' To přece nechceme. V mírovém hnutí nebo mírovém úsilí se zapomíná na to, co by bylo. Jak budeme vyjednávat o míru a co by bylo podmínkou toho míru,“ dodal.
Mnichovský model
Podle něj je také zjevné, že Rusko nemá potřebu vyjednávat nic jiného, než že by zůstalo na svých pozicích. „Nikdy nikde nikdo nenaznačil, že by Rusko bylo ochotno mír zaručit. Kdyby Putin zítra zavolal veliteli okupačních vojsk 'Končíme, stahujeme se domů,' tak skončí krveprolití. Taková nabídka na stole není a všechno ostatní už je velmi nebezpečně podobné mnichovskému modelu,“ podotkl s tím, že ti, kteří navrhují mírová jednání, rozhodují za Ukrajinu, že už nechce bojovat a má se vzdát a nechat pětinu svého území okupantovi.
„Zrovna v Čechách mi to přijde velmi nebezpečné. Jako bychom zapomněli na svou vlastní minulost. Jestli je tu někdo, kdo může říct: 'My už nechceme bojovat, bereme to tak, jak to je a budeme se bavit co s tím dál,' tak to musí být Ukrajinci. Nemůže to být někdo jiný, kdo by jim to vnucoval, a naopak pokud chtějí bojovat, tak je máme podporovat,“ zdůraznil.
„Se Slováky jsme nebyli vždy největší kamarádi“
Dvořák před nedávnem reagoval i na české pozastavení mezivládních konzultací se Slovenskem, a to kvůli odlišným názorům na klíčová zahraničně-politická témata, zejména příčiny ruské agrese na Ukrajině. Dvořák v této souvislosti v minulosti řekl, že s fašistickým Slovenskem Česko v historii také nejednalo.
„Samozřejmě jsem nechtěl říci, že současná vláda se podobá tisovské nebo fašistickému státu, chtěl jsem jen oponovat myšlence, že jsme byli se Slováky vždy největší kamarádi. Není to pravda. Zažili jsme dobu, kdy si Slováci vytvořili vlastní fašistický stát – v době, kdy my jsme byli okleštěni a pak byl protektorát Čechy a Morava,“ podotkl.
Narušené vztahy podle něj doprovázely i rozpad federace. „I během Mečiarovy vlády jsme měli zásadní politické rozpory, neprobíhala tak specifická aktivita, jako je společné zasedání,“ podotkl. Zmínil, že současné rozhodnutí české vlády bylo jednomyslné, protože patří do společenství v Evropě, které podporuje Ukrajinu vojensky, v čemž se se Slovenskem zásadně rozchází.
Projev Fica bodem zlomu
Pro Dvořáka byl pomyslným bodem zlomu projev slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) ke druhému výročí útoku na Ukrajinu. „Říkal, že je potřeba oddémonizovat Putina a že je potřeba jim vycházet vstříc, a to si myslím, že je vzkaz, který nám posílá Kreml ústy někoho jiného,“ podotkl s tím, že všechny výzvy o tom, že se musí ihned jednat o míru, jsou jen vzkazem Kremlu, že Evropa konflikt skoro prohrála.
„Když slyším, že musíme brát v potaz, že Rusko je obrovská země, tak to tedy znamená, že když je obrovská země, tak má právo porušovat mezinárodní právo, zabírat cizí území, vraždit ženy, znásilňovat, zabíjet civilisty, unášet děti? Tohle všechno nemůže být ten argument,“ dodal Dvořák s tím, že pokud někdo říká, že tento konflikt nemá vojenské řešení, jde o poraženeckou rétoriku. „Říká: 'To se nedá vyhrát, tak my jim tu Ukrajinu dáme.' Pro mě je to děsivé s naší mnichovskou zkušeností, že se u nás stává docela často slyšitelným vzkazem: 'Obětujme kus Ukrajiny, aby byl mír.'“
