Konzultace

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Tisíce Bulharů demonstrovaly v hlavním městě Sofii a dalších městech proti rozpočtovému plánu tamní vlády na příští rok. Je prvním v historii země, který vláda připravila v eurech. Bulharsko v lednu 2026 přijme společnou evropskou měnu.

Motoristé nevědí o žádných právních překážkách, které by bránily jmenování jejich poslance Filipa Turka ministrem, řekl ve středu novinářům předseda strany Petr Macinka. Požádal kvůli tomu o konzultaci s prezidentem Petrem Pavlem. Hlava státu po schůzce s šéfem ANO a možným budoucím premiérem Andrejem Babišem zopakovala, že trvají její výhrady vůči Turkovi jako členovi vlády. Podle Babiše jsou za tím právní důvody.

Zástupci vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů se shodli, že podpoří zmrazení platů politiků na letošní úrovni, uvedl předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) po jednání koaliční rady. Do sněmovny bude návrh podán ve čtvrtek. Koaliční rada řešila také harmonogram vzniku nové vlády. Nominace na ministry by měl prezident Petr Pavel dostat do konce listopadu. Znovu se koaliční rada sejde v úterý.

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Podle informací pohřebních služeb volí více než třetina pozůstalých kremaci bez obřadu a posledního rozloučení. Klasické obřady v krematoriích odmítají někteří podle zkušeností Blanky Javorové ze spolku Ke kořenům jako chladné, odosobněné, příliš formální a také nákladné. Stále více pozůstalých proto hledá osobitější a autentičtější cesty rozloučení. Z obřadních síní se přesouvají často do přírody.

Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server Telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA. Kyjev se k tomu zatím nevyjádřil.

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Česká vláda se shodla na přerušení mezivládních konzultací jednomyslně, jelikož v současné době nemá vůli posilovat nadstandardní vztahy s Bratislavou. V Událostech, komentářích to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Slovensko se podle něj odklání od základních unijních hodnot a jsou to právě Češi, kdo by měl vyslat tamní vládě jasný vzkaz. Udržovat jiné komunikační kanály otevřené je podle Dvořáka nutné. Šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný zdůraznil, že slovenská vláda ohrožuje vztahy s Českem a dalšími zeměmi, když se v poslední době chová jako Putinův agent.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Podle Fialova vyjádření se země liší v názorech na klíčová zahraničně-politická témata, zejména příčiny ruské agrese na Ukrajině. Rozhodnutí podpořil například šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Slovenský premiér Robert Fico (SMER) tento krok zkritizoval a řekl, že ohrožuje hluboké česko-slovenské vztahy. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že se chce ze své pozice nadále snažit vztahy obou zemí upevňovat.

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.

Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje chce jako první v Česku při výjezdech využívat konzultace s lékaři přes videohovor. Reaguje tak na to, že jim schází lékaři, řekl ředitel záchranky Jiří Smetana. Podle něj jezdí s posádkou jen v některých případech, jinak jsou k dispozici na telefonu. Podle prezidenta Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR Marka Slabého ale nedostatek lékařů není natolik kritický, aby musely záchranky telemedicínu hned zavádět. Karlovarská by ale podle něj mohla možnosti této technologie vyzkoušet.