Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.
Ministři obou zemí se v úterý sešli v 11:30 na zámku Nová Horka na Novojičínsku. Při příjezdu na jednání je vítaly i protestní transparenty.
„Jsem rád, že jsme se mohli setkat kompletní česká vláda a kompletní slovenská vláda po třech letech,“ sdělil po jednání Babiš, podle něhož bylo nutné omezovat vystoupení jednotlivých ministrů, protože témat je „strašně moc“. Setkání označil za „skvělé“. „Bylo to k věci, žádné formální záležitosti. A máme si co říct,“ dodal premiér.
Za nejdůležitější Babiš označil řešení energetické krize. „Já si myslím, že to řešení je právě v prostoru V4, Německa a Rakouska,“ zdůraznil. V souvislosti s tím Fica požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Problém s palivy musí být podle něj řešen v celém teritoriu. Fico v reakci uvedl, že až budou splněny podmínky, stav ropné nouze Slovensko zruší. Ke stabilizaci trhu s ropou ve středu Evropy by podle něj přispělo otevření ropovodu Družba.
Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska tímto ropovodem jsou přerušené po lednových útocích Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze, Ficova vláda v únoru také poskytla bratislavské rafinerii Slovnaft ropu ze státních rezerv. Fico již dříve obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že z politických důvodů blokuje obnovení přepravy ropy. V úterý zopakoval, že podle satelitních snímků ropovod poškozen není.
Fico Česku v úterý poděkoval za nabídku expertů, kteří by vyrazili na místo poškození ropovodu. „Děkujeme i za jinou pomoc, pokud jde o zpětný chod ropovodu, na tom teď společně pracujeme,“ podotkl. Obnovení toku v ropovodu je podle slovenského premiéra životně důležité pro celou Evropu. Babiš v souvislosti s Družbou uvedl, že pokud severní větev dopravuje kazachstánskou ropu do Německa, možná by si Slovensko nakoupilo kazachstánskou ropu jižní větví.
Tématem byly i ceny nafty
Slovenská vláda v březnu také nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Dvojí ceny nafty, které kritizuje Evropská komise, zavedla Bratislava ve snaze zabránit vykupování tohoto paliva zahraničními motoristy.
Babiš podotkl, že by ohledně dvojích cen uvítal řešení v celém regionu, ale Slovensko se rozhodlo jinak, protože je v jiné situaci než Česko. „Dohodli jsme se, jak budeme společně postupovat, je to o pohonných hmotách a energiích. Doufám, že bratislavská rafinerie bude fungovat, už vrací půjčku z hmotných rezerv a situace se znormalizuje,“ dodal Babiš.
Komise upozorňuje Bratislavu, že rozhodnutí o dvojích cenách nafty u čerpacích stanic je diskriminační a odporuje evropskému právu. Dopis od Komise označil v pondělí Fico za vyděračský. Podle něj by případné řízení EK vůči Slovensku mohlo vyústit v uložení pokuty Bratislavě unijním soudem. Nevyloučil, že platnost nařízení o regulaci prodeje nafty a o dvojích cenách Bratislava naopak prodlouží. V pondělí řekl, že jeho zájmem je chránit občany Slovenska před dopady vysokých cen paliv.
Podle slovenské ministryně hospodářství Denisy Sakové (Hlas) rafinerie Slovnaft z vyčleněných rezerv v objemu 250 tisíc tun využila asi 105 tisíc tun a zapůjčenou surovinu již začala vracet státu. Bratislava podle ní dvojí ceny nafty hodlá obhajovat právě tím, že Slovnaft čerpal ropu ze státních zásob. Slovnaft, který patří do maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, dříve objednal alternativní ropu s dodáním ropovodem Adria, který začíná v Chorvatsku.
Babiš a Fico podepsali memoranda
Fico po úterním jednání také Babišovi poděkoval za pohostinnost. „Potvrzuji, že vlády se setkaly v plných formátech,“ řekl s tím, že to ukazuje, jak velký význam každý z členů obou kabinetů setkání přikládá. „Vítám, že jsme udělali inventuru vzájemných vztahů,“ řekl také Fico, podle něhož je v každé oblasti prostor na prohloubení spolupráce a společné projekty. Úterní schůzku označil za „hlas zdravého rozumu“.
V souvislosti s tím několikrát vyzdvihl význam bilaterálních vztahů. „Neuvěřitelně zanedbáváme bilaterální rozměr vztahů. Jezdíme do Bruselu a dusíme se evropskou agendou, trávíme hodiny nad problematikou Ukrajiny, trápíme se s tématy, kde se nedokážeme pohnout dopředu,“ míní slovenský premiér. „Potom se bilaterálně potkáme a jsou z toho obrovská překvapení, co všechno můžeme společně udělat,“ zdůraznil Fico.
Za mimořádně důležitou a jedinečnou označil Fico spolupráci ve formátu Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Slovensko ve druhé polovině letošního roku převezme předsednictví a udělá vše pro to, aby skupina přinášela smysl, avizoval Fico, podle něhož je třeba formát oživovat. „Jsme teď v takovém zajetí voleb v Maďarsku, každý čeká, co bude,“ řekl. K tématům by se proto chtěl vrátit v klidnější atmosféře po 12. dubnu, až bude zřejmé, jak se občané Maďarska rozhodli při výběru nové vládní reprezentace, doplnil. Podle Babiše V4 v době jeho předchozí vlády fungovala skvěle. Doufá, že se znormalizují vztahy mezi Maďarskem a Polskem.
Babiš a Fico na setkání také podepsali memorandum o prohloubené spolupráci mezi oběma vládami. Dokument má podle Strakovy akademie otevřít cestu k užší spolupráci v zahraniční politice, ekonomice, obraně, digitalizaci, cestovním ruchu i sportu.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a slovenská ministryně hospodářství Saková podepsali dohody o sdílené odpovědnosti za uskladňování plynu v Dolních Bojanovicích. Babiš a Fico zároveň podepsali také memorandum o porozumění a spolupráci v oblasti mírového využití jaderné energie.
„Je dobře, že se vztahy mezi našimi zeměmi vrátí k normálu (...). Jestli to přinese něco navíc oproti tomu, co jsme dosud dělali, si nejsem úplně jistý. Když jsem si pročítal to memorandum, tak v něm vlastně nebylo nic nového, co by už na úrovni jednotlivců, organizací nebo vlád neprobíhalo. Ale každopádně je dobře, že se vlády scházejí,“ míní prezident Petr Pavel.
Lipavský si stojí za tím, že zrušení mezivládních konzultací byl správný krok
„Slovensko si vzpomnělo až po třech letech, že musí řešit vlastní energetickou bezpečnost. Už to byli naši ministři (…), kteří nabízeli možnost energetické spolupráce,“ reagoval bývalý ministr zahraničí a současný poslanec Jan Lipavský (za ODS), který přerušení mezivládních konzultací bývalou vládou považuje za správný krok.
To, že v posledních letech mezivládní konzultace neprobíhaly, navíc podle Lipavského neznamená, že by byla utlumena veškerá spolupráce. „My jsme spolupracovali třeba na mezivládní dohodě ohledně zdravotnické spolupráce, aktualizovala se policejní spolupráce, ministerstva zahraničních věcí také podepsala memorandum,“ vyjmenoval.
Vzájemné vztahy obou zemí podle něho zůstávají mimořádné. „Ale to neznamená, že musíme mít na všechno stejný názor. Sebevědomí partneři by si měli umět věci říct narovinu, což my jsme činili,“ poznamenal s tím, že mezilidská, ekonomická i jiná spolupráce mezi oběma státy bude vždy velmi intenzivní.
Spolupráce dosud fungovala, zdůrazňuje Demetrashvili
Také poslankyně Katerina Demetrashvili (Piráti) o úplném obnovení nechce hovořit, protože v minulých letech podle ní mezi jednotlivými resorty spolupráce pokračovala. „Nesouhlasím s tím narativem, že se to (mezivládní konzultace) obnovuje od nuly. To jednoznačně ne,“ řekla.
Slovensko se podle ní dlouhodobě snaží v zahraničních postojích přibližovat Maďarsku, což vzhledem k okolnostem považuje za hrozbu pro českou vnitřní bezpečnost. Podpis memoranda ale podle ní není „nic proti ničemu“. „Memorandum je hezké symbolické gesto. Myslím si, že spolupráce by měla pokračovat tak, jak pokračovala předtím, možná i hlouběji tam, kde se nám to vyplatí, tedy všude kromě zahraniční politiky,“ shledala.
Poprvé vlády společně jednaly v roce 2012
První společné jednání vlád Česka a Slovenska se konalo v roce 2012 v Uherském Hradišti jako vyjádření nadstandardních vztahů mezi oběma zeměmi. Oba kabinety se dosud sešly osmkrát, naposledy v dubnu 2023 v Trenčíně, kde Fialova vláda jednala s tehdejším slovenským kabinetem pod vedením premiéra Eduarda Hegera. V září stejného roku se na Slovensku konaly volby, po kterých se předsedou vlády stal Fico.
Na začátku března 2024 Fiala oznámil přerušení mezivládních konzultací. Uvedl tehdy, že existují výrazné rozdíly v názorech na zásadní zahraničněpolitická témata a český kabinet v dané době společná jednání nepovažuje za vhodná. Fico reagoval, že česká vládní garnitura se rozhodla ohrozit slovensko-české vztahy jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco slovenská vláda otevřeně mluví o míru.
Fico se s Fialovou vládou rozcházel právě například v názoru na dodávky zbraní pro zemi, která se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské invazi. Ficova nynější vláda po nástupu do úřadu mimo jiné zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Po loňských sněmovních volbách se z české strany snížila rétorická podpora Ukrajiny. Podle Babiše není na rozdíl od předchozího kabinetu prioritou české vlády.
V lednu letošního roku Babiš dorazil do Bratislavy, kde jednal se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim i Ficem. „Jsem připraven a velice se těším, že navážeme na naši spolupráci tak, jak v minulosti. Slovensko je pro nás prioritou. Obnovíme společné zasedání našich vlád,“ oznámil tehdy Babiš po setkání se slovenským premiérem.
Podle analytika se vzájemné vztahy nezastavily
Podle výkonného ředitele a analytika Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála se ale vztahy obou států v uplynulých letech nepřerušily. „Je třeba říci, že česko-slovenské vztahy jsou velmi hluboké a nezastavily se ani po přerušení společných zasedání vlád,“ sdělil analytik, podle něhož je důležité zmínit, že vzájemné vztahy obou zemí jsou asymetrické. „Česko je zemí větší a bohatší se zajištěnější energetickou bezpečností a také zemí, do které řada Slováků míří za studiem nebo za prací,“ doplnil s tím, že na prohlubování vztahů má zájem zejména Bratislava.
Slovensko si podle něj může vzít od tuzemska inspiraci třeba ve zmíněné energetice. „Česko se po roce 2022 odstřihlo od závislosti na ruských zdrojích. Podařilo se diverzifikovat cesty a možnosti. A je to něco, s čím se Slovensko stále potýká, nese to velké komplikace pro slovenský průmysl. Je to něco, v čem Česko může pomoci,“ dodal.
„Já si myslím, že to je poměrně silný politický signál,“ podotkl směrem k obnovení mezivládních konzultací politolog ze Slezské univerzity v Opavě Lukáš Vomlela, podle něhož je třeba ve vzájemných vztazích rozdělit na jedné straně kulturní a historickou rovinu a na straně druhé rovinu politickou. „Protože společné cíle a podobné postoje vytvářejí určitá spojenectví, která mohou být klíčová nejenom v Evropské unii,“ doplnil politolog.
Podle politologa z Univerzity Palackého v Olomouci Pavla Šaradína je společné zasedání kabinetů důležité pro oba státy i jejich vzájemné vztahy. Za podstatné považuje i memorandum o spolupráci obou zemí. „Protože každá deklarace je zároveň nějakým symbolem a tady já ten symbol vidím právě ve spolupráci,“ sdělil politolog, podle kterého je ale mnohem důležitější spolupráce mezi občany, jednotlivými firmami či občanským sektorem. „Já vidím základ v občanské spolupráci a je dobré, že to má i politickou rovinu, která v lecčems může kontaktům pomoci,“ dodal.
