V4

„Jediná možná cesta“ – tak zhodnotili ekonomickou transformaci po roce 1989 bývalí čeští premiéři Jan Fischer a Mirek Topolánek spolu se slovenským expremiérem Ľudovítem Ódorem v Otázkách Václava Moravce. Ódor jako největší dluh polistopadové politické reprezentace označil nedostatečné vysvětlování důvodů, proč musí Slovensko patřit na Západ. Fischer jako hlavní dluh vnímá problém krátkodobé vize nepřesahující jedno volební období.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Ruskému vůdci Vladimiru Putinovi nelze věřit, když říká, že nemá nic proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie – myslí si, že Unie je jen dočasný projekt, který se rozpadne. A proto ji musíme udržet silnou, říká v exkluzivním rozhovoru pro ČT bývalý polský prezident v letech 1995 až 2005 Aleksander Kwaśniewski. Míní, že dokud má Putin pocit, že se jeho agrese daří, nebude chtít vyjednávat.

Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.

Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko. Schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, konkrétně na jednání ministrů financí příští týden v úterý.

Před více než dekádou ho týdeník Respekt v titulku označil za nového lídra Evropy. Pak ale jeho strmá politická kariéra nabrala opačný směr a čekal ho pád. V mezidobí si na konto připsal řadu kontroverzních výroků, v poslední době pak několik silných prohlášení, která rezonovala kontinentem. Například když připodobnil ruského vládce Vladimira Putina k Adolfu Hitlerovi. Radoslaw Sikorski se před několika měsíci vrátil do křesla polského ministra zahraničí — a média oprašují staré titulky.

Slovenský premiér Robert Fico odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Dohoda počítá s převzetím části běženců nebo finanční či materiální pomocí zemím zasaženým přílivem migrantů. Fico opatření označil za diktát z Bruselu, nejde podle něj o solidaritu.

Ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se na setkání v Praze shodli na tom, že ruská agrese na Ukrajině porušuje mezinárodní právo a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Slovensko a Maďarsko se ale nechtějí připojit k české muniční iniciativě pro Ukrajinu a představitelé těchto zemí zopakovali, že neposkytnou Kyjevu žádné zbraně. Skupina je do budoucna podle čtveřice ministrů důležitá pro spolupráci hlavně v oblastech, ve kterých se země shodují a mají podobné zájmy.

Země Visegrádské skupiny se v některých tématech neshodnou, uskupení ale přesto má smysl, uvedli po jednání v Praze šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) a jeho polský protějšek Radoslaw Sikorski. Sešli se den před jednáním ministrů zahraničí všech zemí V4. Kromě situace ve Visegrádské skupině řešili také pomoc Ukrajině v odporu proti ruské agresi.

Premiéři všech zemí Visegrádské skupiny se shodují, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Po summitu V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Země V4 se podle něj liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat. Česko a Polsko poskytují Ukrajině i vojenskou pomoc, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí, ale jsou připraveny se podílet humanitárně či finančně.

Slovenský premiér Robert Fico míní, že země Visegrádské skupiny sice mají na některé problémy rozdílné názory, ale její existence má smysl. Řekl to v rozhovoru, který poskytl ČT po summitu V4 v Praze. V něm také zopakoval, že nevěří ve vojenské řešení ruské agrese proti Ukrajině, a proto slovenská vláda neposílá napadené zemi zbraně.

Výroky slovenského premiéra Roberta Fica vyřčené v souvislosti s druhým výročím plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se nepochybně projeví uvnitř visegrádské čtyřky. Před úterním summitem V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Fico ve svých vyjádřeních převzal i některé narativy, které šíří ruská propaganda. Fiala zdůraznil, že jeho názory jsou přesně opačné, ale že jednat v rámci V4 je třeba. Jen další dění podle něj ukáže, zda se formát V4 přežil. Podobně se vyjádřil i polský premiér Donald Tusk.

Státy Visegrádské skupiny (V4) se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) shodly na společné deklaraci o podpoře Ukrajiny v obraně proti Rusku tak, jak každá země uzná za vhodné. Uvedla to na závěr dvoudenního summitu ministrů obrany V4 v Praze. Její maďarský protějšek Kristóf Szalay-Bobrovniczky řekl, že Budapešť nepošle Kyjevu vojenskou pomoc, napadenou zemi ale bude dál zásobovat humanitárními dodávkami. Ke schůzce se připojili také zástupci dalších států střední Evropy a západního Balkánu.

V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku, oznámil po jednání s nejvyššími ústavními činiteli prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance. Na Pražském hradě se setkal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou komor parlamentu – šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společného jednání o zahraniční politice se účastnil také ministr za příslušný resort Jan Lipavský (Piráti).

Visegrádská skupina, V4, se stala v Evropě toxickou značkou a zkazila si pověst, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Bývalý premiér Mirek Topolánek s ním nesouhlasí, skupina má podle něj stále smysl, hlavně v komunikaci. S odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dodal, že nechce, aby zahraniční politiku za naší část střední Evropy dělal „nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu“. Poslanec za ANO Jaroslav Bžoch vyzdvihl význam Visegrádského fondu.

Polský prezident Andrzej Duda si myslí, že by vojenská podpora Ukrajiny měla jít tak daleko, aby napadená země byla schopna vytlačit Rusko ze svého celého mezinárodně uznaného území, jak prohlásil v Interview ČT24. Polsko má dle Dudy s ruským imperialismem historickou zkušenost a chápe, co znamená ruský „mír“. „Proto stojíme za Ukrajinou,“ podotkl. O českém prezidentovi Petru Pavlovi, který Dudu ve čtvrtek přijel do Varšavy navštívit, prohlásil, že jakožto člověk s vojenskými zkušenostmi je pro celý středoevropský region velice cenný. Zejména v době, kdy probíhá válka na Ukrajině, jak upozornil. Rozhovor s ním vedl Andreas Papadopulos.

Šéfové parlamentů zemí visegrádské čtyřky, do které patří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, se shodli na podpoře pokračování vojenské i humanitární pomoci Ukrajině, řekl šéf českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), která se jednání v Bratislavě rovněž zúčastnila, brání Ukrajinci nejen svou suverenitu, ale starají se také o to, aby se konflikt s Ruskem nepřelil přes jejich hranice.

Míra inflace v Maďarsku v listopadu vzrostla na 22,5 procenta, zatímco o měsíc dříve činila 21,1 procenta. Oznámil to maďarský statistický úřad. Výsledek překonal očekávání analytiků. I nadále nejvíce zdražují energie a potraviny. Maďarsko má nejvyšší inflaci ze zemí Visegrádské skupiny (V4), kam patří i Česko.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) se na svém čtvrtečním jednání v Košicích shodli na další podpoře Ukrajiny, vojenské i humanitární. Informoval o tom český předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Shodli jsme se také, že Rusko nesmí představovat hrozbu pro Evropu a je potřeba podporovat nezávislost Ukrajiny a její územní integritu v plném rozsahu.“ Vzájemnou debatu pak hodnotil jako otevřenou, a to i o věcech, kde nemají státníci stejný názor.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová promluvila na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Hovořila o společném postupu vůči režimu ruského vůdce Vladimira Putina. Reagovala ale také na nedávnou vraždu dvou členů komunity LGBT+ v Bratislavě. Řekla, že je potřeba chránit svobodu slova například na sociálních sítích, ovšem i ta má mít podle ní své hranice.

Evropští a světoví lídři odsoudili ruské raketové útoky na ukrajinská města. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v pondělí ráno telefonoval jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, který přislíbil Ukrajině další vojenskou pomoc. Za skupinu G7, která bude s ukrajinským prezidentem jednat v úterý, vyjádřil podporu i německý kancléř Olaf Scholz. Bombardování odsoudili také představitelé Evropské unie, Velké Británie, USA, České republiky a dalších zemí. Ke zklidnění situace vyzvala i Čína.

Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko se chtějí angažovat při opravě ukrajinské techniky či při ošetřování zraněných vojáků z Ukrajiny. Pomoc napadené zemi a spolupráce ve středoevropském regionu patřila mezi hlavní témata jednání ministrů obrany v Banské Štiavnici. Česko zastupovala ministryně obrany Jana Černochová, podle které by se země V4 mohly zapojit také do odminování Ukrajiny.

Prudký růst cen energií začíná těžce dopadat i na Polsko. V ohrožení jsou tisíce podniků ve službách, které jsou závislé na dodávkách plynu a elektřiny. Jejich ceny podražily o stovky procent. Míra inflace se navíc v srpnu zvýšila o půl procentního bodu na 16,1 procenta. Problém mohou mít přes zimu i statisíce domácností, které stále využívají k vytápění domovů uhlí.