Český premiér Andrej Babiš (ANO) a šéf polské vlády Donald Tusk ocenili obnovení spolupráce v rámci visegrádské čtyřky (V4), již v minulosti blokovaly spory mezi členskými zeměmi. Řekli to ve středu na tiskové konferenci ve Varšavě. Před odletem zpátky do Prahy se Babiš na varšavském letišti setkal také s prezidentem Karolem Nawrockým.
Tusk a Babiš ocenili výborné vztahy mezi Varšavou a Prahou. Dali najevo, že mají podobná stanoviska v řadě unijních témat, například ohledně rozpočtu EU či změn emisních povolenek. Shodli se také na uskutečnění mezivládních konzultací.
„Podařilo se nám obnovit práci Visegrádské skupiny,“ připomněl Tusk. Právě spory mezi jeho vládou a maďarským expremiérem Viktorem Orbánem omezovaly přijímání společných postojů skupiny, ve které jsou Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. „Je skvělé, že znovu funguje visegrádská čtyřka,“ ocenil Babiš.
Tusk: Společný jazyk v byznysu
Spolupráce mezi Českou republikou a Polskem je podle Tuska stabilizujícím prvkem pro středoevropský region. Oba premiéři se shodli na výborné úrovni vzájemných vztahů, například ohledně hospodářství, či na spolupráci na rozvoji infrastruktury. Polsko je třetím největším obchodním partnerem tuzemska, řekl Babiš s tím, že na polském trhu působí na 900 firem s českým kapitálem. Významné jsou i polské investice v Česku.
Tusk poukázal na silný růst polského exportu do tuzemska v posledních pěti letech. „V hospodářských otázkách nalézáme společný jazyk,“ je přesvědčený polský premiér.
Obě země chtějí spolupracovat v obranném průmyslu
Tusk řekl, že Česko a Polsko chtějí spolupracovat v obranném průmyslu či v kybernetické bezpečnosti. Podle něj Varšava a Praha vnímají podobně válku na Ukrajině, i když v postojích obou zemí mohou někdy být mírné rozdíly. „Máme podobný názor ohledně povahy ohrožení,“ uvedl polský premiér s tím, že obě země chtějí mír na Ukrajině a hledají způsob, jak zajistit udržitelnost podpory bránící se země. Česká republika i Polsko jsou například členy koalice ochotných, tedy států podporujících zemi napadenou Ruskem.
Jak už bylo zmíněno, Varšava a Praha mají dle politiků podobné postoje ohledně změn systému emisních povolenek, přístupu k nelegální migraci či k sestavování nového unijního rozpočtu na období 2028 až 2034. „Perfektně si rozumíme v těchto evropských tématech,“ podotkl Babiš. Podle něj se Varšava i Praha snaží Evropské komisi vysvětlit, že střední Evropa je region, kde působí řada energeticky náročných firem. Česko a Polsko jsou členy skupiny přátel koheze, která odmítá pokles významu kohezních a zemědělských fondů v příštím víceletém rozpočtu, obě země jsou také čistými příjemci z unijního rozpočtu.
Tusk oznámil, že ještě do konce roku by se měly uskutečnit zmíněné konzultace mezi vládami obou zemí. Datum ale zatím nebylo stanoveno.



























