Evropská komise

Boj proti korupci na Slovensku byl v loňském roce katastrofální, vyjádřil se ve středu slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka. Poukázal na propad počtu ukončených korupčních případů, ve kterých probíhalo stíhaní, i počtu nově obžalovaných za tyto trestné činy. Příčinou jsou podle něj změny v zákonech a v organizační struktuře policie za nynější vlády. Slovenské policejní prezidium odmítlo Žilinkovu kritiku jako neodbornou a nepodloženou. Premiér Robert Fico (Smer) označil Žilinkova slova za politické prohlášení.

Odbor pařížské prokuratury pro boj s kybernetickou kriminalitou prohledal kanceláře sociální sítě X amerického miliardáře Elona Muska. Prohlídka je součástí vyšetřování zahájeného začátkem loňského roku, oznámila v úterý prokuratura. Dodala, že předvolala Muska i bývalou šéfku sítě X Lindu Yaccarinovou k výpovědi, a to na 20. dubna.

Český státní zástupce Petr Klement se v neděli oficiálně ujal vedení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Fakticky začne bruselskou instituci řídit od pondělka. Kdo jedenapadesátiletého Klementa nahradí ve funkci českého evropského žalobce u lucemburského úřadu EPPO, zatím není zřejmé. Podle informací ČTK to pravděpodobně bude Pavel Zeman, někdejší nejvyšší státní zástupce.

Evropská komise v pátek oznámila, že zahájila řízení pro porušení povinnosti proti Slovensku. Důvodem je nedávné přijetí zákona, který ruší stávající Úřad na ochranu oznamovatelů (ÚOO) protispolečenské činnosti a nahrazuje ho novou institucí. Tento krok je podle Komise v rozporu se směrnicí o oznamovatelích a Listinou základních práv EU. Výhrady vůči zákonu měl již dříve kromě EK i slovenský generální prokurátor a slovenský prezident Peter Pellegrini.

Sněmovna ve čtvrtek v prvním čtení podpořila návrh zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit služební zákon. Mimořádná schůze skončila ve čtvrtek po 17. hodině. Na programu byla i diskuse o změně pravidel jednání dolní komory s cílem omezit obstrukce, kterou zákonodárci odložili na neurčito. Představitelé opozičních stran ještě před schválením programu využili možnosti přednostně vystoupit. Několikahodinová diskuse se tak kromě dvou zmíněných témat dotkla například také zrušených interpelací nebo odměn pro paralympioniky za získané medaile.

Čtveřice koaličních poslanců navrhuje nahradit služební zákon normou, která má umožnit zeštíhlování státní správy. Vláda složená z ANO, SPD a Motoristů se záměrem souhlasí a již ve čtvrtek se jím zřejmě bude na mimořádné schůzi zabývat Poslanecká sněmovna. Předloha stanovuje mimo jiné to, že zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Proti změnám se nicméně bouří odbory a kritika zní i z opozice.

Maďarská prokuratura vznesla obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu kvůli jeho roli při organizování pochodu hrdosti. Státní zástupce požaduje uložení pokuty bez soudního řízení. Desítky tisíc demonstrantů pochodovaly loni 28. června metropolí navzdory zákazu policie a proměnili pochod hrdosti v masovou protivládní demonstraci.

Evropská komise (EK) zahájila nové vyšetřování americké internetové platformy X miliardáře Elona Muska, a to podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA), informovala ve svém sdělení. Souvisí to s generováním sexualizovaných fotografií žen a dětí AI chatbotem Grok na žádost uživatelů. Americký podnik je podezřelý, že řádně neposoudil a nezmírnil rizika spojená s jeho zavedením.

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.

Vyšetřování americké platformy X miliardáře Elona Muska zahájil britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom. Je to v souvislosti se skandálem, kdy chatbot Grok na žádost uživatelů na síti X generuje sexualizované fotografie žen a dětí. Ofcom se zabývá podezřením, že síť nedostatečně chrání uživatele před nezákonným obsahem, uvedl úřad v pondělním sdělení. Malajsie a Indonésie během víkendu jako první země na světě přístup ke Groku zablokovaly.

Maďarské úřady udělily politický azyl polskému exministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který byl tváří justičních reforem z let 2015 až 2023. V Polsku je obviněn z vedení zločinecké organizace nebo zpronevěry peněz z fondu pro oběti trestných činů. Jakoukoliv vinu popírá a tvrdí, že ho pronásleduje současná proevropská vláda premiéra Donalda Tuska.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Platformu X zaplavily v posledních dnech fotografie lidí, ze kterých uživatelé odstranili oblečení pomocí modelu umělé inteligence (AI) Grok. I děti a nezletilí patří mezi poškozené touto praktikou. Podmínky sociální sítě X sice formálně zakazují takové jednání, Grok však ale vyhovuje požadavku na vytvoření takového obsahu. Grok už loni umožnil vytvářet fotografie známých osobností s rasistickým podtextem nebo v kompromitujících situacích. Společnost xAI miliardáře Elona Muska, provozující X a Grok, už oznámila, že zakročí.