Trump po kritice spojenců připustil, že jeho plán pro Ukrajinu není finální

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

„Válka musí skončit tak či tak,“ řekl Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.

Agentura DPA dříve v sobotu informovala, že lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americko-ruský plán na ukončení rusko-ukrajinské války v jeho současné podobě. Na návrhu je podle nich potřeba dále pracovat. Ukrajinská prezidentská kancelář dříve uvedla, že Kyjev nikdy nebude překážkou míru a jeho představitelé budou bránit legitimní zájmy ukrajinského lidu a základy evropské bezpečnosti. V neděli se v Ženevě setkají zástupci EU, USA a Ukrajiny.

Agentura Reuters píše o obavě evropských zemí, že kvůli navrhovanému početnímu omezení ukrajinských ozbrojených sil by země byla zranitelná v případě útoku. Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily USA, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, početně omezí svou armádu na maximálně 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.

Sobotní prohlášení, které zveřejnila Evropská rada, zřejmě vzniklo na zasedání G20 v Jihoafrické republice, informovala zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Prohlášení přijali lídři Evropské unie, Evropské komise, Německa, Francie, Británie, Itálie, Španělska, Nizozemska, Norska, Finska, Irska, Kanady a Japonska.

„Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.

Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ zdůraznily státy.

Kyjev nikdy nebude překážkou míru, uvedla prezidentská kancelář

Ukrajinská prezidentská kancelář v sobotu uvedla, že Kyjev nikdy nebude překážkou míru a její představitelé budou bránit legitimní zájmy ukrajinského lidu a základy evropské bezpečnosti.

Kyjev čelí tlaku Washingtonu, aby brzy přijal návrh na ukončení rusko-ukrajinské války, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy.

Zelenskyj v pátek v reakci na návrh varoval, že nastal jeden z nejtěžších okamžiků dějin země. „Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou volbou: buď ztráta důstojnosti, anebo riziko ztráty klíčového partnera,“ poznamenal v projevu k národu. Mluvil také o životě bez svobody, důstojnosti a spravedlnosti.

Složení ukrajinské delegace

Zelenskyj v sobotu podepsal dekret o vytvoření ukrajinské delegace, která se zúčastní jednání se Spojenými státy a dalšími mezinárodními partnery a také se zástupci Ruska, píše Ukrajinska pravda.

Součástí delegace bude šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, jeho zástupce Jevhenij Ostrjanskyj, šéf vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov nebo náčelník generálního štábu Andrij Hnatov.

Jednání ve Švýcarsku

Francouzští, britští a němečtí poradci pro národní bezpečnost se v neděli v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americko-ruský plán pro Ukrajinu, uvedli podle agentury Reuters nejmenovaní činitelé na okraj summitu G20 v Johannesburgu.

Reuters rovněž cituje americký zdroj, podle něhož budou na jednání zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio. V Ženevě je již podle tohoto zdroje náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.

Předseda Evropské rady António Costa pozval všech 27 lídrů EU na pondělní zvláštní schůzku ohledně Ukrajiny v rámci summitu EU a Africké unie v Luandě.

Nahrávám video

Evropští politici vnímají návrh kriticky

Kriticky návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa vnímá řada evropských činitelů a dalších spojenců, podle nichž vychází příliš vstříc požadavkům Ruska, které plnohodnotnou válku před třemi a tři čtvrtě lety zahájilo.

Kanadský premiér Mark Carney a francouzský prezident Emmanuel Macron se v sobotu při schůzce na okraj summitu G20 v Jihoafrické republice shodli na tom, že jakákoliv cesta k ukončení války na Ukrajině musí zahrnovat Kyjev, respektovat klíčové ukrajinské zájmy a poskytnout bezpečnostní garance.

Německý kancléř Friedrich Merz na summitu G20 prohlásil, že válka může být ukončena pouze se souhlasem Ukrajiny a Evropy. Merz svůj názor tlumočil Trumpovi během jejich pátečního telefonátu. Podle kancléře existuje šance na ukončení války, dobré společné řešení je ale podle něj ještě daleko.

Nahrávám video

„Podle oficiálních informací na dohodě spolupracovali speciální zmocněnec USA Steve Witkoff a speciální zmocněnec (ruského vůdce Vladimira) Putina Kirill Dmitrijev,“ připomněla zpravodajka ČT Stomatová. „Odborníci ale upozorňují, že některé fráze jsou v anglické podobě napsané velmi neobratně a spíše to nahrává tomu, že text byl vytvořen ruskou stranou,“ poznamenala. 

„Zároveň jsou tam ale vidět velmi čitelné ekonomické zájmy Spojených států. To je něco, co nahrává verzi, že ke spolupráci (mezi USA a Ruskem) skutečně došlo,“ dodala.

Česko diskutuje o plánu se spojenci, řekl Lipavský

Česko důkladně studuje americko-ruský návrh na ukončení rusko-ukrajinské války a diskutuje o něm se spojenci v koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.

Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu, poznamenal Lipavský. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká,“ sdělil. 

Česko nadále Ukrajinu podporuje. „Ta byla, je a musí zůstat účinnou evropskou hradbou pro ruské imperiální choutky. Za důležité považujeme hledání dalších zdrojů na podporu Ukrajiny a pokračující sankce omezující ruskou válečnou mašinérii,“ zmínil Lipavský.

Nahrávám video

USA očekávají oficiální postoj Ukrajiny do čtvrtka. Lipavský řekl, že pro další jednání pokládá tento termín za nerealistický. 

Návrh do hloubky nechtěl Lipavský do médií komentovat. „Vidíme, že ruské požadavky, které slyšíme už téměř čtyři roky, v tom plánu se do velké míry zrcadlí. Je absurdní, aby napadená země musela omezovat své vojenské kapacity nebo by ztratila obranné linie, což by zkomplikovalo budoucí obranu Evropy,“ míní.

Lipavský také informoval, že v sobotu hovořil se šéfem ukrajinské diplomacie Andrijem Sybihou či s finskou ministryní zahraničí Elinou Valtonenovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má sedm obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí sedm mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 5 mminutami

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera.
14:24Aktualizovánopřed 6 mminutami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 10 mminutami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 42 mminutami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 52 mminutami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 57 mminutami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 1 hhodinou

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 1 hhodinou
Načítání...