Americko-ruský návrh plánu pro ukončení ruské války proti Ukrajině mimo jiné předpokládá, že okupovaný Krym a celá Doněcká a Luhanská republika budou de facto uznány za ruské. Plán také počítá s výraznou redukcí ukrajinské armády, ale nikoli ruské, dále s amnestií pro Rusko, zákazem dalšího rozšiřování NATO či zřízením rusko-amerického investičního fondu. Uvádějí to agentury AP a AFP, které tvrdí, že kopii plánu viděly. Analytici z Institutu pro studium války návrh označili za úplnou kapitulaci Ukrajiny. Kyjev podle Financial Times čelí tlaku USA, aby plán rychle přijal.
Spojené státy ani Rusko plán oficiálně nezveřejnily, některá média ale přinesla informace o jeho údajném obsahu. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.
Analytici z Institutu pro studium války dokument na základě dostupných informací opakovaně označili za úplnou kapitulaci Ukrajiny a varovali, že jeho přijetí vytvoří podmínky pro další ruskou agresi proti Ukrajině. Plán by Ukrajinu připravil o kritické obranné pozice a kapacity nezbytné k obraně proti budoucí ruské agresi, a to výměnou za nic. Návrh naopak neobsahuje žádné ruské ústupky, dodali experti z ISW.
Za kapitulaci Ukrajiny plán označili například také The Kyiv Independent či The Guardian, evropští představitelé mluví o tom, že o žádný plán nejde a že by přijetí návrhu usnadnilo ruský útok na NATO.
USA podle plánu uznají Krym a Donbas za ruské
Podle AFP plán předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie.
Plán by v případě schválení zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země, napsala agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.
Návrh o 28 bodech podle AFP dále stanoví, že ukrajinská armáda bude omezena na 600 tisíc vojáků, tedy zhruba na polovinu. NATO se má podle plánu zavázat, že nerozmístí své jednotky na Ukrajině a že evropské stíhací letouny budou umístěny na základnách v Polsku.
Návrh počítá i s „bezpečnostními zárukami“ pro Ukrajinu, jejich obsah však není v dokumentu blíže specifikován. Předpokládá také obnovu země, v níž se mají angažovat Spojené státy a má být financována až do výše sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun) ze zmrazených ruských aktiv. Současně by se vytyčila cesta k opětovnému začlenění Ruska do globální ekonomiky, včetně budoucího zrušení sankcí. Rusko by se také vrátilo do skupiny známé dříve jako G8, píše AP.
Podle plánu by mimo jiné měla obnovit provoz Záporožská jaderná elektrárna pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) s tím, že padesát procent vyrobené elektrické energie by směřovalo na Ukrajinu a padesát procent do Ruska, napsala AFP.
Přijetí návrhu by znamenalo, že ruský vládce Vladimir Putin, na jehož rozkaz Rusko v únoru 2022 napadlo sousední zemi, získá i území, které ruská vojska nedokázala dobýt na bojišti, podotýká AP. Podle návrhu by Moskva ovládla celý Donbas, přestože zhruba čtrnáct procent tohoto území zůstává v rukou Ukrajiny. Odstoupení území navíc zakazuje ukrajinská ústava a prezident Volodymyr Zelenskyj tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil.
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady odmítl tvrzení USA, že s plánem souhlasil
O novém mírovém plánu podporovaném Washingtonem v posledních dvou dnech informovaly z nejmenovaných zdrojů tiskové agentury a média, jeho přesné parametry však zůstávaly nejasné. AFP například ve středu večer s odvoláním na vysoce postaveného činitele informovala o požadavku na snížení stavu ukrajinské armády až na 400 tisíc vojáků, tedy o více než polovinu.
Spojené státy o obsahu plánu, který podle médií vypracovali zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev, dosud oficiálně neinformovaly. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že na přípravě plánu pracovali Witkoff a ministr zahraničí Marco Rubio. Konzultace se podle ní uskutečnily s představiteli Ruska a Ukrajiny. „Prezident (Donald Trump) podporuje tento plán. Je to dobrý plán pro Rusko a pro Ukrajinu, a věříme, že by měl být přijatelný pro obě strany,“ uvedla Leavittová.
Nejmenovaný vysoce postavený americký činitel podle agentury Reuters tvrdí, že plán byl vypracován také po jednání s šéfem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem, jenž po několika úpravách s většinou jeho bodů souhlasil.
Umerov ale odmítl, že by při své nedávné služební cestě do Spojených států s plánem souhlasil a zdůraznil, že ukrajinské vedení návrhy pečlivě zvažuje „v rámci neměnných principů“ – suverenity, bezpečí obyvatel Ukrajiny a spravedlivého míru.
Umerov také uvedl, že ukrajinská strana studuje americké návrhy a od dalších stran očekává, že budou respektovat její pozice. Zástupci ukrajinské a americké strany nyní podle něj na návrhu pracují na technické úrovni. „Pečlivě studujeme všechny návrhy našich partnerů a očekáváme stejně korektní přístup k ukrajinské pozici,“ řekl Umerov.
Zelenskyj bude o plánu jednat s Trumpem
Návrh americko-ruského plánu ve čtvrtek večer obdržel Zelenskyj poté, co se v Kyjevě sešel s vysoce postavenými vojenskými činiteli Spojených států. Jednat o něm bude se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ve čtvrtek to uvedla kancelář ukrajinského prezidenta.
Ukrajinská strana se s Američany dohodla, že „bude pracovat na jednotlivých bodech plánu tak, aby to vedlo k důstojnému ukončení války“. Zdůraznila, že od začátku ruské invaze usiluje o mír a podporuje všechny smysluplné návrhy, které k němu mohou vést. „Jsme připraveni i nyní konstruktivně spolupracovat s americkou stranou a našimi partnery v Evropě a ve světě na dosažení míru,“ uvedla také kancelář ukrajinského prezidenta.
„Ukrajina potřebuje mír (...) Důstojný mír, který by respektoval naše podmínky nezávislosti, suverenity a důstojnosti ukrajinského lidu,“ uvedl později Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu na sociálních sítích. Kyjev udělá všechno pro to, aby nikdo nemohl říci, že Ukrajina torpéduje diplomatické úsilí, dodal s tím, že Kyjev nebude vydávat žádná ukvapená prohlášení.
„Úkolem číslo jedna pro každého je konstruktivní diplomatický proces s Amerikou a všemi našimi partnery. Je životně důležité mít stabilní podporu pro naši armádu a pro všechny naše plánované obranné operace a daleké údery,“ řekl Zelenskyj.
FT: USA tlačí na Kyjev, aby plán rychle přijal
Ukrajina nyní čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby plán rychle přijala. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom píše britský list Financial Times (FT).
Zástupci americké administrativy dali Zelenskému najevo, že Trumpovi lidé pracují na „agresivním“ harmonogramu pro dokončení návrhu a že jejich cílem je zakončit válku do konce roku. Podle ukrajinských činitelů Američané očekávají, že Zelenskyj dohodu podepíše „před Dnem díkuvzdání“, který se slaví poslední čtvrtek v listopadu. Pak chtějí dohodu prezentovat v Moskvě a celý proces uzavřít začátkem prosince.
Podle FT je nicméně nepravděpodobné, že se tento harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které pro Kyjev znamenají nepřekročitelnou mez. Pracují proto na protinávrzích, které představí americké straně.
Také se očekává, že ukrajinská občanská společnost se postaví proti jakékoliv dohodě, která se dá považovat za kapitulaci Ukrajiny nebo za příznivější pro Rusko. Moskva vede agresi proti Ukrajině od roku 2014, kdy nelegálně anektovala Krym a rozpoutala válku na Donbasu. V únoru 2022 zahájila plnohodnotnou pozemní invazi do sousední země.
Moskva tvrdí, že žádný plán „nedostala“
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrdí, že Rusko a Spojené státy ještě nediskutují o podrobnostech návrhu a že ruská strana od Američanů ještě nic oficiálního k jejich plánu nedostala, byť je s Američany v kontaktu. Podle dostupných informací se přitom na vypracování plánu podílel ruský vyslanec Dmitrijev.
Kreml se dále ve svých vyjádřeních – podobně jako už dříve – snaží svalit odpovědnost za osud jednání na Kyjev. Ústy Peskova ukrajinskému vedení vzkázal, že odmítání „mírových řešení“ a pokračování v bojových operacích je nebezpečné a že by Ukrajina měla udělat „odpovědné rozhodnutí“ a učinit ho „právě teď, a ne později“.
