Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila své programové prohlášení. Za týden by s ním měla žádat sněmovnu o důvěru. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády sdělil, že kabinet schválil programové prohlášení v té podobě, v jaké ho zveřejnil na konci října loňského roku. Ministři jednali i o služebním zákonu. Ten chce vláda nahradit normou s flexibilnějšími prvky, jak navrhli koaliční poslanci. Babiš rovněž potvrdil, že ve středu ponese na jednání na Hradě nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí.
ANO, SPD a Motoristé dopracovali programové prohlášení na konci října ještě před podpisem koaliční smlouvy. Funkce se ministři ujali po jmenování prezidentem Petrem Pavlem 15. prosince.
Vláda bude plnění programového prohlášení pololetně veřejně vyhodnocovat, řekl Babiš. „Uděláme všechno pro to, aby se Česká republika stala nejlepším místem pro život na celé planetě. Tím neříkáme, že není dobrým místem pro život, ale mohla by být ještě lepším,“ dodal.
Mezi hlavní strategické směry řadí vláda levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupnost zdravotnictví či bydlení jako veřejný zájem. Slibuje také změny důchodového a sociálního systému, což zahrnuje plán zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech. Mezi hlavní priority řadí kabinet také bezpečnost a ochranu občanů.
Programové prohlášení obsahuje mimo jiné také závazek nezvyšovat daně, znovu zavést elektronickou evidenci tržeb či nepodnikat kroky k přijetí eura. Počítá i se zrušením poplatků za veřejnoprávní média. Nová regulace by dle dokumentu měla dopadnout na neziskové organizace. Dokument obsahuje i slib zavést celostátní referendum, vylučuje ale, že by se mohlo týkat členství Česka v EU a NATO.
Česko je v programovém prohlášení označované za svrchovaný členský stát EU a pevného spojence v rámci NATO. EU ale podle dokumentu nemá právo vnucovat členským státům rozhodnutí, která zasahují do jejich vnitřní suverenity. Kabinet už v prosinci odmítl unijní migrační pakt a vymezil se proti systému emisních povolenek ETS 2. V prohlášení žádá také revizi Green Dealu. V diplomacii se chce soustředit na obnovu vztahů ve Visegrádské skupině (V4), do které patří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Prezident Petr Pavel žádal, aby kabinet do dokumentu doplnil svůj postoj k ruské válce proti Ukrajině či plnění spojeneckých povinností v NATO. Koalice se ale poté shodla, že prohlášení měnit v souladu s těmito požadavky nebude. Podle Hradu šlo o doporučení a Pavel nepředpokládal, že se s ním koalice plně ztotožní. Babiš v pondělí podotkl, že koaliční rada vzala loni prezidentovo doporučení na vědomí, ale rozhodla se programové prohlášení neměnit. „Myslím, že se chováme v zahraniční politice transparentně,“ dodal.
Mezi zájmovými skupinami vyvolává programové prohlášení kritiku i podporu. Zatímco ekologické organizace varují před ohrožením přírody a zhoršením kvality života, Hospodářská komora ČR vítá jeho zaměření na hospodářský růst a dostupné ceny energií.
Vláda je pro návrh na nahrazení služebního zákona flexibilnější normou
Ministři měli na programu i poslanecký návrh koaličních zákonodárců, který má nahradit od července zákon o státní službě novou normou. Na pondělním zasedání kabinet normu podpořil. Zaměstnávání státních úředníků se má na jejím základě více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Zákon z roku 2014 se podle Babiše nepovedl.
Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) změna reaguje na měnící se svět a má urychlit přijímání a odchody ze státní správy, což přinese i úspory. Mimo jiné má nový zákon zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až osmdesát procent platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným, zdůraznil.
Podle Tejce cílem změny není nový zákon, ale zlepšení kvality služby pro občany. Služební zákon platí jedenáctý rok. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu. Česko se k jeho přijetí zavázalo ještě před svým vstupem do Evropské unie a jeho nepřijetí unie dlouho kritizovala. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů.
Tvůrci normy chtějí zrušit správní řízení při zaměstnávání úředníků a nahradit jej pracovní smlouvou. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) před zasedáním kabinetu řekl, že mu v návrhu chybí opatření, která by ve státní službě udržela ty nejlepší.
Podle návrhu by zaměstnanci nově mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z šedesáti na dvacet dní. Pokud by pracovní místo bylo zrušené v rámci systemizace, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.
Vyhodit státního zaměstnance, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů ze zákonem taxativně vymezených důvodů. Kromě zrušení systemizovaného místa a nevyhovujícího pracovního hodnocení k nim má patřit jeho přemístění mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost, závažné porušení nebo soustavné méně závažné porušování povinností zaměstnance.
Naopak ochrana postavení státního zaměstnance a stabilita jeho zaměstnání má být zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě na systemizované pracovní místo v rámci správního úřadu a na činnosti vykonávané na tomto místě. Státnímu zaměstnanci bude umožněno domáhat se právní ochrany před nezákonným postupem úřadu žalobou k obecnému soudu. Kariérní růst má být posílen možností obsadit pracovní místo státním zaměstnancem zařazeným v témž úřadu nebo v jiném správním úřadu bez výběrového řízení. Návrh také ruší některé výjimky z požadavků na vzdělání.
Podle odborů by změny vedly k destabilizaci
Odbory vyzvaly vládu, aby předlohu odmítla. Poukazují na to, že zamýšlené změny s dopadem na desetitisíce zaměstnanců s odboráři nikdo neprojednal, neprošly řádným legislativním procesem, jsou nekoncepční a mohly by ohrozit fungování úřadů. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře by vedly k destabilizaci státní služby.
Odbourání administrativy, větší transparentnost či zrychlení a zjednodušení procesů by podle odborů nová legislativa nepřinesla. Omezily by se naopak bariéry pro účelové či diskriminační propouštění, mohlo by tak přibýt soudních sporů, je přesvědčen Bednář.
Odboráři chtějí o podobě změn služebního zákona a jeho nastavení jednat. Zmiňují úpravu takzvané systemizace, výběrových řízení, odvolávání vedoucích, zvláštního odstupného, služebních cest, osobních příplatků či pracovního hodnocení. V pondělí Bednář avizoval, že odbory zváží další kroky a projednají možný postup.
Vláda pověřila ředitele FAÚ, aby připravil návrh zákona na konfiskaci majetku
Ministři po schůzi vlády informovali i o dalších bodech, kterých se pondělní jednání týkalo. Kabinet mimo jiné pověřil ředitele Finančního analytického úřadu (FAÚ) Jiřího Hylmara, aby připravil návrh zákona, na základě kterého bude možné konfiskovat majetek získaný z peněz nelegálního původu. Jak rychle by měl návrh zákona vzniknout, Babiš neupřesnil.
Kabinet se v pondělí zabýval zprávou FAÚ o boji proti praní špinavých peněz. „Ředitel Finančního analytického úřadu nás informoval, že je tu asi 250 tisíc subjektů, které by měly hlásit podezřelé transakce, a on na to má osm úředníků,“ podotkl premiér. Vláda chce podle Babiše boj FAÚ proti praní špinavých peněz podpořit.
FAÚ plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Česko. Úřad má přístup do všech účtů a asistuje při vyšetřování prakticky všech významných hospodářských kauz. Do konce roku 2016 působil jako součást ministerstva financí. Od ledna 2017 je samostatným správním úřadem. Za osm let své samostatné existence zajistil peněžní prostředky v objemu přes 21 miliard korun.
Výběrové řízení na vedení České pošty
Premiér Babiš také pověřil ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO), aby vypsal výběrové řízení na vedení České pošty. Má hledat odborníky, nikoliv členy ANO nebo ostatních koaličních partnerů. Metnar později odpoledne generálního ředitele pošty Miroslava Štěpána odvolal. Důvodem jsou podle něj dlouhodobé neuspokojivé hospodářské výsledky a rozdílná představa o vedení státního podniku. Dočasně ho povede ředitel divize sdílených služeb České pošty Ondřej Škorpil.
Pošta nebyla podle Babiše řízena správně, je ve špatném stavu se ztrátou pět miliard korun. Premiér nechápe, jak někdo může v doručovacím podnikání vydělat miliardy, vytvořit úplně novou firmu a prodat ji za několik miliard, a přitom Česká pošta má ztrátu pět miliard korun. „Pokud někdo nechce dělat čínské balíky jen proto, že rád jezdí na Tchaj-wan, tak my budeme dělat ekonomickou diplomacii pragmatickou,“ dodal.
Česká pošta za loňský rok podle svého prosincového sdělení očekává ztrátu pod čtyřmi sty miliony korun, což je o 850 milionů lepší výsledek než předloni, kdy vykázala propad 1,25 miliardy korun. V případě úspěšného prodeje menších nemovitostí může být hospodářský výsledek firmy až téměř vyrovnaný.
Babiš také požádal Metnara, aby po tragickém požáru baru ve Švýcarsku nechal prověřit, zda jsou podobná zařízení v tuzemsku vybavena například hasicími přístroji.
Další kroky vlády
Premiér se vyjádřil i k tomu, proč na vládě končí odbor strategické komunikace. Podle Babiše již není potřebný. „Stratkom končí, protože ho nepotřebujeme. Nepotřebujeme někoho, kdo nám bude dávat komunikační karty. Žijeme v demokracii, na rozdíl od minulé vlády s vámi budeme komunikovat otevřeně,“ řekl předseda vlády novinářům. V říjnu rezignoval vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, který byl často terčem kritiky ANO. Uvedl tehdy, že odejít plánoval bez ohledu na výsledky voleb.
Vláda na pondělním zasedání podpořila také návrh na jmenování deseti rektorů veřejných vysokých škol do roku 2030. Do funkcí je jmenuje prezident Pavel.
Ministři rozhodli rovněž o tom, že resort obrany nechá modernizovat osm letadel L-159 za 1,7 miliardy korun. Letouny budou v opravě od letoška do roku 2029. Smlouvu by mělo ministerstvo uzavřít v lednu. Už v prosinci zakázku schválilo kolegium ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) a předtím ji spolu s modernizací letounů Airbus podpořil sněmovní branný výbor.
Kabinet naopak nerozhodl o odkladu spuštění podpory bydlení pro lidi v bytové nouzi. Projednávání návrhu zákona, který posouvá účinnost opatření z července na září, v pondělí vláda přerušila a vrátí se k němu na některé z následujících schůzí.
Před jednáním kabinetu se sešla koaliční rada
Před zasedáním vlády se jako obvykle sešli koaliční lídři. Předseda SPD a šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura po jednání sdělil, že strany vládní koalice do příštího týdne připraví návrhy zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli po zahájení plnohodnotné ruské invaze před téměř čtyřmi lety. Tuzemsko od února 2022, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu, přijalo celkem 725 800 ukrajinských uprchlic a uprchlíků. Z nich bylo 215 tisíc dětí.
Koaliční rada se podle Okamury v pondělí zabývala také návrhem na zrušení poplatků za veřejnoprávní Českou televizi a Český rozhlas. Podrobnosti nechtěl šéf sněmovny popsat s tím, že kabinet zatím stanovil jen časové horizonty, do kterých by měla být příprava zákona hotová.
Okamura po jednání koaliční rady rovněž uvedl, že stanovisko kabinetu k muniční iniciativě projedná po Bezpečnostní radě státu, která se tématu bude věnovat 7. ledna, i koalice. Shoda je nyní na tom, že na nákupy nepůjdou peníze z rozpočtu Česka, dodal předseda dolní komory. Koaliční rada bude mít podle Okamury závěrečné slovo i u nákupu 24 amerických letounů F-35, proti němuž se SPD podobně jako proti muniční iniciativě vymezuje. Babiš po jednání vlády řekl, že muniční iniciativu i nákup F-35 řeší on a když dospěje k nějakému názoru, navrhne koaličním partnerům řešení, na kterém se buď shodnou, nebo ne. Předpokládá ale, že dospějí ke společnému názoru.
Výroky, které Okamura pronesl ve svém novoročním projevu, koaliční rada neřešila. „Můj projev se neřešil ani jedním slovem,“ uvedl předseda Poslanecké sněmovny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) nicméně před jednáním kabinetu sdělil, že by na vládě rád probral výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy. Ten v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že není prokázané, že za útokem ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko. Juchelka poznamenal, že se s tímto výrokem neztotožňuje. S Fialou nesouhlasí ani ministr školství Plaga.
Babiš Pavlovi ve středu předá návrh na jmenování Turka
Tématem bylo i jmenování poslance Motoristů Turka ministrem životního prostředí. Podle Okamury se ovšem otázka řešila pouze asi minutu. Turek už před dopolední schůzkou sdělil, že jeho nominace tématem jednání nebude. Zopakoval, že Motoristé nejsou schopní ustoupit z jeho nominace. Kompetenční žalobu na prezidenta nicméně nadále vylučují. V původní nominaci Turek ze zdravotních důvodů chyběl, jeho post dočasně zastává šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).
Premiér Babiš podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka prezidentu Pavlovi jmenování Turka do čela ministerstva životního prostředí navrhne. Pavel však Turka odmítá a předpokládá, že mu Babiš jmenovat ho členem vlády nenavrhne. Pokud ano, avizoval, že by ho nejmenoval. Premiér v pondělí uvedl, že Turek by měl dostat šanci stát se ministrem a přesvědčit veřejnost, že si svoji minulost i různé výroky chce odpracovat. Po jednání vlády potvrdil, že návrh na jmenování Turka ve středu prezidentovi předá. Hrad následně uvedl, že pozice prezidenta ohledně jmenování Turka se nijak nemění.
O situaci budou pravděpodobně Babiš s Pavlem jednat ve středu 7. ledna, kdy je naplánovaný novoroční oběd prezidenta s premiérem. „Nechal bych to asi na premiérovi a prezidentovi, ať to proberou spolu. Nevím, jak ten oběd bude probíhat. Věřím, že časem prezident celkově změní svůj názor na mě,“ řekl v pondělí Turek. Zdůraznil, že o složení vlády by měl rozhodovat premiér, ne prezident. „My byli schopní ustoupit z ministerstva zahraničních věcí, to bylo údajně nějaké přání prezidenta. Ale na ministerstvo životního prostředí dalšího kandidáta nemáme,“ sdělil s poukazem na to, že původně se mluvilo o tom, že bude kandidátem na ministra zahraničí.
Okamura v pondělí řekl, že vládní strany si vzájemně do ministerských nominací nemluví. „Jako SPD si myslíme, že by vláda měla být jmenována jako celek tak, jak je navržena. Pakliže Motoristé navrhují Filipa Turka, tak je to jejich návrh, který by podle mě měl být respektován. Je to výsledek demokratických voleb,“ dodal.
