Miroslav Štěpán

Česká pošta v loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu korun na 756 milionů. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,114 miliardy korun.

Stát by případným prodejem podílu v České poště mohl podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) získat peníze na samotnou transformaci zadlužené státní firmy. Ta se má rozdělit na dvě části — státní podnik, který bude zajišťovat zákonem dané služby, a akciovou společnost. Právě její část by v budoucnu mohl koupit soukromý investor.

Česká pošta za loňský rok snížila ztrátu zhruba o miliardu korun přibližně na 700 milionů korun. Přispěly k tomu provozní změny a úspory včetně uzavření 300 poboček. Letošní hospodaření by mělo skončit kladnou nulou, řekl při čtvrtečním otevření 900. pobočky Pošty Partner ve Hvožďanech na Příbramsku generální ředitel Miroslav Štěpán.

Výběrové řízení na generálního ředitele České pošty vyhrál Miroslav Štěpán, který byl poslední rok pověřený řízením podniku. Do tendru se přihlásili celkem čtyři zájemci. Nominaci předloží ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ještě vládnímu výboru pro personální nominace.

Vybrané pobočky České pošty by od příštího roku měly začít poskytovat některé služby úřadu práce. Půjde o agendy, které bude mít úřad zdigitalizované, tedy žádosti o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Na úterní tiskové konferenci to řekl ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

Česká pošta v pátek bez udání důvodu zrušila elektronickou aukci tří nemovitostí v Praze 4 z minulého týdne. Celkem za ně měla od vítěze získat téměř čtyři sta milionů korun. O nemovitosti projevil zájem pražský magistrát, který v pondělí oznámil, že bude usilovat o zrušení aukce. Radní hlavního města Adam Zábranský (Piráti) uvedl, že rozhodnutí vítá a s poštou chce jednat o odkupu budov. O důvodu zrušení aukce informaci nemá. Praha podle něj nabídla poště za nemovitosti vyšší cenu, než za jakou se vysoutěžily.

Nová komerční státem vlastněná akciová společnost Balíkovna se vyčlení z České pošty k 1. lednu 2025. Balíkovna by měla ve vládou schváleném transformačním plánu od pošty převzít logistické a balíkové služby. Později by do Balíkovny mohl vstoupit strategický partner. Na tiskové konferenci to uvedli pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Senátoři ve středu kývli na posílení role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten by dle novely měl získat právo využívat policejní odposlechy při vyšetřování zakázaných dohod. Zákonodárci v horní komoře schválili rovněž novelu, podle níž budou volit třetinu členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senát také zvolil pětici členů dozorčí komise Národní sportovní agentury a podpořil transformaci České pošty.

Prezident Petr Pavel představil svůj portrét, oficiální fotografii prvního páru a zveřejnil také podobu prezidentské poštovní známky. Kromě základní barevné a černobílé verze fotografie portrétu hlavy státu vzniklo i deset barevných verzí. Snímky jsou ke stažení na webu Hradu.

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o tři stovky zruší 950 pracovních míst. Původně přitom avizovala rušení 2300 míst. Pošťáků odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné, informoval na tiskové konferenci pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

Mezi největší problémy obcí v Česku patří potřeba zachování služeb – a to hlavně na venkově, shodují se zástupci Sdružení místních samospráv, kteří za účasti některých členů vlády jednají v Pardubicích. Podle předsedkyně sdružení Elišky Olšákové obce volají především po tom, aby v nich zůstali lékaři nebo třeba obchody. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už informoval, že pomůže dotační program Obchůdek 21+, který by mohl dotačně podporovat hybridní prodejny na vesnicích.

Pokud je v obci jedna pobočka pošty, rušit se nebude, dostupnost služby bude v regionech zachována, ubezpečil na středeční tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O tom, které pobočky zruší, pošta rozhodne na začátku dubna. Náklady na transformaci dle ministra zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Projekt by měl trvat dva roky.

Česká pošta letos propustí několik tisíc zaměstnanců. Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu podniku. Od 1. července uzavře také tři stovky poboček. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i pověřený šéf pošty Miroslav Štěpán ale slibují, že se to dotkne měst, ve kterých existuje více poboček. Loni státní podnik vykázal ztrátu půl druhé miliardy korun a do budoucna mu hrozí insolvence. V současnosti provozuje 3200 poboček a zaměstnává zhruba pětadvacet tisíc lidí.

Českou poštu od března dočasně povede dosavadní ředitel poštovní služby podniku Miroslav Štěpán. Šéf pošty Roman Knap z funkce na konci února odejde. Stát zároveň letos zahájí rozsáhlou transformaci České pošty. Jejím cílem bude redukce nákladů a zmodernizování jejích služeb. Řešit se bude i možné rozdělení státního podniku a služeb. Stálého generálního ředitele firmy ministerstvo vnitra vybere v novém výběrovém řízení teprve v době, až bude vytvořený konkrétní návrh transformace, oznámil na středeční tiskové konferenci ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Komunistická strana Čech a Moravy se na veřejnosti distancovala od praktik předlistopadové marxistické KSČ. Přesto byl do řad této takzvaně obrozené strany v říjnu 1992 přijat někdejší člen ÚV KSČ Miroslav Štěpán, pouhé dva roky předtím odsouzený za podíl na potlačování protivládních demonstrací, jež vyústily v sametovou revoluci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Uplynulo třicet let od úmrtí pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška – muže, který svou dlouholetou činností přispěl k pádu komunistického režimu v Československu. Mimo jiné se zasadil také o svatořečení Anežky České v listopadu 1989. Jaký byl v soukromí a jak prožíval poslední léta totalitního režimu? V rozhovoru pro ČT24 na něj vzpomíná jeho blízký spolupracovník a současný ředitel Strahovské knihovny P. Evermod Gejza Šidlovský.

Někdejší vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán, zodpovědný za násilné potlačení demonstrací během Palachova týdne v lednu 1989, částečně uspěl u odvolacího řízení, když mu soud místo původních čtyř let vezení vyměřil trest na dva a půl roku. V říjnu 1991 byl Štěpán z vězení podmínečně propuštěn na svobodu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Vyrovnání s komunistickou minulostí české společnosti potrvá ještě dvacet let. V Interview ČT24 to řekl ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk, podle kterého to bude možné teprve ve chvíli, kdy se Češi ke komunistické čtyřicetileté periodě nebudou vztahovat emotivně.

Reportáž z průběhu procesu s Miroslavem Štěpánem. Ten zastával funkci vedoucího tajemníka městského výboru KSČ v Praze a mohl za násilné potlačení demonstrací během Palachova týdne v lednu 1989. Soud nakonec odsoudil Štěpána ke čtyřem letům vězení za zneužití pravomocí veřejného činitele. Trest mu byl později zkrácen na dva a půl roku.

Česká pošta plánuje přesunout zhruba čtyři sta z 3200 svých poboček na nová, vhodnější místa. Chce je otevírat například v obchodních nebo byznys centrech, uvedl ředitel divize Státní poštovní služby Miroslav Štěpán. Česká pošta loni hospodařila se ztrátou v řádu několika set milionů korun, což je výrazně méně než předchozí miliardový propad. Do zisku by se měla vrátit v roce 2022, řekl generální ředitel Roman Knap.

Přesně před třiceti lety, 24. listopadu 1989, rezignovalo vedení KSČ v čele s Milošem Jakešem. Vyvrcholil tak týden rostoucích protirežimních protestů, jejichž účastníci mimo jiné provolávali heslo „Jakeše do koše!“. Zatímco dosavadní generální tajemník se do nového předsednictva strany už nevrátil, pražský stranický šéf Miroslav Štěpán se do něj dostal znovu. A to přesto, že ho pouhý den před odvoláním celého vedení vypískali dělníci v závodě ČKD.

Před třiceti lety se v Československu začali aktivizovat studenti. Založili nezávislé studentské organizace či informační středisko, vydávali časopisy a pořádali diskusní fóra. Na přelomu léta a podzimu se mezi nimi začala rodit i myšlenka uspořádat 17. listopadu velkou demonstraci.

Před 30 lety byl pražský Palác kultury plný lidových milicionářů a příslušníků SNB. V projevech zaznívala ostrá kritika signatářů petice Několik vět, komunisté navíc spustili propagandu, ve které chartisty a další opoziční skupiny označovali za teroristy i fašisty.