Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.
Rušené pobočky pošta vybírala podle návštěvnosti klientů, podle počtu uskutečněných transakcí, ekonomické rentability jejich provozu a podle kritérií, jež jsou důležitá z pohledu klienta, jako jsou například bezbariérový vstup nebo dostupnost MHD. Ministr vnitra Vít Rakušan zdůraznil, že i po škrtech „stále bude mít Česká republika nejhustší pobočkovou síť v Evropské unii na jednoho obyvatele “.
Výrazným krokem chce pošta snížit své dlouhodobé ztráty. Jen za loňský rok dosahují 1,5 miliardy korun, a pokud by pošta nepřijala úsporná opatření, skončila by letos v insolvenci. V letošním roce podniku hrozí celková ztráta okolo čtyř miliard korun.
Za loňský rok zvýšila Česká pošta ztrátu na 1,75 miliardy korun z předchozích 681 milionů korun. Výnosy se snížily zhruba o dvě miliardy na 17,5 miliardy. Podle pověřeného generálního ředitele Miroslava Štěpána je důvodem nedostatečná úhrada služeb objednaných státem, pokles listovních služeb i snížení počtu transakcí na pobočkách.
„Dlouhodobý trend v poptávce po tradičních poštovních službách je klesající. Za posledních pět let klesl zájem o tyto služby na pobočkách o čtyřicet procent,“ uvedl mluvčí České pošty Matyáš Vitík s tím, že nově každá obec s počtem nad dva a půl tisíc obyvatel nemusí mít poštu v docházkové vzdálenosti do dvou kilometrů, ale do tří.
Pošta v současnosti musí podle vládního nařízení provozovat minimálně 3200 poboček, nové nařízení, které jejich počet snižuje na 2900, by měla příští týden projednat vláda. Pošta v souvislosti s redukcí rozdá výpovědi zhruba šestnácti stům zaměstnanců celkem asi z 25 tisíc. S odbory to má vedení podniku projednávat v první polovině dubna.
Pošta podle generálního ředitele Miroslava Štěpána neuzavírá pobočky v obcích, kde sídlí pouze jedna. Zároveň se redukce netýká pošt Partner, kterých je po celém Česku aktuálně 819.
Pobočky, které budou nově spádové pro klienty, jejichž pošta byla zrušena, zajistí dostatečnou kapacitu pro jejich obsluhu. Všechny pošty, které Česká pošta provozuje, jsou podle Štěpána schopné zajistit požadovaný standard služeb.
Seznam všech zrušených poboček naleznete v tabulce níže:
Transformace a úspory České pošty
Na nejvytíženějších poštách, kterých jsou čtyři stovky, se lze objednat na konkrétní čas a na konkrétní službu, a to pouze jednu hodinu před plánovanou návštěvou pobočky.
Starostům obcí a primátorům měst, kde se mají zrušit některé z poboček, zástupci České pošty osobně chtějí vysvětlit nastalou situaci, odůvodní výběr rušených poboček a budou s nimi diskutovat o budoucím zajištění poštovních služeb v jejich městě.
Rušení pošt je jedním z prvních kroků chystané transformace podniku. Během dvou let se má rozdělit na státního provozovatele pobočkové sítě, který bude poskytovat základní poštovní a finanční služby, a komerčního balíkového a logistického operátora ve formě akciové společnosti.
Ministr vnitra Rakušan na semináři v Poslanecké sněmovně zdůraznil, že Českou poštu vnímá jako tradiční instituci, která má své místo, a je nutné ji zachránit. Za problémy pošty s likviditou podle něj může fakt, že kompenzace za univerzální službu nebyla dostatečná.
Stát České poště za to, co si u ní objednal, neplatil dostatečně, uvedl ministr. Jen ztráta z provozu služeb pro stát činí za roky 2018 až 2023 celkem 4,3 miliardy korun. „Je to dědictví minimálně posledních dvou vlád,“ míní.
S opatřeními nesouhlasí zástupci odborů České pošty. „Vnímáme to jako další úsporné opatření, a pokud nebudou následovat další kroky, tak za nějakou dobu můžeme být ve stejné situaci jako dnes,“ uvedla předsedkyně Jindřiška Budweiserová. Dodala, že pošta v lednu zaměstnávala 22 726 lidí. Průměrná mzda na poště činila 29 945 korun, což je o deset a půl tisíce méně, než je průměrná mzda v Česku.
Odbory budou o víkendu jednat o případné demonstraci. Ta by se mohla konat na konci dubna v Praze.
Podle Kuby je současný ekonomický model fungování pošty neudržitelný
S plánem ministerstva nesouhlasí i další politici a zástupci krajů. Otevřený dopis s žádostí o přehodnocení návrhu ministrovi vnitra poslali hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a primátor Ostravy Tomáš Macura (oba zvoleni za ANO).
„Jeví se, že jediným kritériem, které bylo zvoleno, je docházková vzdálenost, nic dalšího. Ta kritéria nerespektují, aspoň podle mě, specifika města, jeho sociálně-ekonomickou strukturu, věkovou strukturu,“ řekl Macura. V dopise s Vondrákem připomínají, že Moravskoslezský kraj je jedním ze tří strukturálně nejvíce postižených krajů v zemi. Potýká se s vysokou nezaměstnaností, zhoršeným životním prostředím a je také velmi rozlehlým regionem, kde žije mnoho seniorů.
Stěžují si rovněž na to, že se samosprávy o kroku dozvěděly ani ne týden před avizovaným schválením.
Ohlášené páteční zveřejnění konkrétních poboček, které na konci července zavřou, znervóznilo i obyvatele některých obcí, kteří se obávali, že o poštu přijdou. Ve Štítné nad Vláří se nakonec obavy nenaplnily, naopak v Chrudimi, kde zaniknou tři ze čtyř poboček, začínají místní hovořit o petici. I chrudimský starosta František Pilný (ANO) zdůraznil, že s ním rušení nikdo nekonzultoval. „Jediná (pobočka) to podle mě nemůže kapacitně zvládnout. Už teď se na hlavní poště v Chrudimi tvoří i hodinové fronty,“ upozornil.
Královéhradecká primátorka Pavlína Srpingerová (HDK) označila rozhodnutí za likvidační. „Je to polovina poboček, které v Hradci Králové máme,“ uvedla. Podotkla, že ani s ní o zavírání pošt nikdo předem nemluvil.
Ředitel České pošty naznačil, že by zveřejněný seznam ještě nemusel být definitivní. Na počtu rušených poboček podnik trvá, na konkrétních místech ale ne zcela. „Jsme připraveni vést dialog se zástupci samospráv. Pokud dojdeme k závěru, že v konkrétním městě bude požadavek na výměnu pobočky za jinou pobočku, tak se tomu nebráníme,“ předeslal Štěpán.
Šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) vyzval k racionální diskusi. „Je logické, že tohle téma vyvolá velkou politickou diskusi, protože se redukuje veřejná služba tam, kde jsou na ni lidé zvyklí. Za sebe bych jen všechny aktéry požádal, abychom tu diskusi vedli co nejracionálněji, s vědomím toho, že veřejné rozpočty jsou jen jedny a musíme z nich jako společnost zaplatit důchody, léčby pacientů v nemocnicích, provoz kvalitních sociálních služeb, školství, funkční policii a složky IZS a další věci,“ sdělil.
Detailněji zatím seznam rušených poboček nechtěl komentovat. „Vzhledem k tomu, že výběr poboček měl proběhnout na základě detailní analýzy pracovníků pošty a seznam by měl být diskutován se starosty, nehodlám se pouštět do hodnocení jednotlivých poboček, protože na to nemám dostatek informací,“ dodal.
Podle Mračkové Vildumetzové se nedá rušení poboček stihnout
Předseda Svazu měst a obcí František Lukl v reakci na rušení poboček zmínil, že je nutné jednat se starosty obcí, kde chce podnik pošty rušit, o místních specifikách. „Bez úzké a věcné komunikace se nepodaří ani desetina předpokládaného,“ uvedl. Dodal, že by navrhoval proces rušení pošt rozvolnit a důkladně se starosty probrat. Uvítal informaci, že seznam rušených pošt se ještě může změnit.
Podle poslankyně ANO a stínové ministryně vnitra Jany Mračkové Vildumetzové se proces rušení pošt nedá za tři měsíce stihnout. Většina ze starostů se o rušení poboček dozvěděla teprve ve čtvrtek prostřednictvím datové zprávy. „Mělo se nejprve komunikovat se starosty a teprve poté posílat nějaký seznam,“ podotkla.
