Pošta kvůli rušení poboček propustí zhruba 1600 zaměstnanců

3 minuty
Události: Jednání o České poště
Zdroj: ČT24

Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba šestnácti stům zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po středečním jednání vedení pošty se zástupci odborů to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Management zároveň s provozními zaměstnanci vytvoří platformu, která bude vyhodnocovat zavádění nových pracovních postupů na České poště. S odboráři se má vedení podniku setkávat i nadále, dodal mluvčí. Pošta v současnosti zaměstnává asi pětadvacet tisíc lidí.

„Projednávání těchto změn bude probíhat prvních čtrnáct dnů v dubnu. Ve středu 12. dubna bude další společné jednání. Považujeme to však jen za další úsporné opatření v řadě, které beze změny systému financování veřejných poštovních služeb nic nevyřeší,“ řekla ve středu odpoledne předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová.

Česká pošta se chystá na zrušení 300 z 3200 poboček. Pošty mají být rušené ve větších obcích nad 2500 obyvatel, kde je poboček více. Docházková vzdálenost na nejbližší poštu stoupne ze dvou na tři kilometry. Propouštěným zaměstnancům firma nabídne jinou pracovní pozici nebo rekvalifikaci.

Podle informací ČT by se mohlo zrušit skoro 1400 pozic na přepážkách, přes pět set  doručovatelských, 300 míst v nižším managementu, jako jsou vedoucí oddělení, a čtyřicet v zázemí firmy. 

Změnu musí ve formě nařízení schválit vláda, která se měla návrhem Českého telekomunikačního úřadu původně zabývat už ve středu, jenže stále nejsou vypořádány připomínky. „Umím si představit i nějakou elektronickou formu hlasování,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že by byl rád, kdyby o tom vláda mohla takto rozhodnout do konce týdne.

„Skutečně ale teď už nezáleží na nás, záleží na Českém telekomunikačním úřadu (ČTÚ), který vypořádává připomínky,“ dodal. Pošta po schválení vládou zveřejní seznam rušených provozoven a přesný počet propouštěných zaměstnanců. O situaci ve státním podniku budou také vybraní ministři už ve čtvrtek jednat s hejtmany. Pobočky se mají rušit k 1. červenci letošního roku.

„Já bych očekávala především od pana premiéra, že by ministra vnitra zastavil a řekl: Projednejte to s příslušnými starosty, přineste mi na stůl, jak jsou ty pobočky ztrátové,“ podotkla místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová.

Vyhnout se insolvenci

Podnik chce tímto způsobem snížit ztrátu, která za loňský rok dosahuje 1,5 miliardy korun. Pokud by nepřijal úsporná opatření, skončil by letos v insolvenci. Součástí rušení pošt je i zrušení až 2269 pracovních pozic. Z nich je ale část neobsazená, proto pošťáků odejde výrazně méně. Podnik bude také nabízet rekvalifikace nebo jiná místa. 

Jde o jeden z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...