Zaměstnanec

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákoníku práce. Ustanovení v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domníval se Nejvyšší soud, který návrh podal. Podle ústavních soudců však nejde o zakázanou nucenou práci. Odbory s rozhodnutím nesouhlasí, svaz průmyslu ho naopak vítá.

Maďarsko nejspíš už roky udržuje v Bruselu špiony, a dokonce se pokoušelo rekrutovat zaměstnance z institucí EU. Vyplývá to ze společného vyšetřování německého Spiegelu, belgického deníku De Tijd a maďarského serveru Direkt36. Evropská komise obvinění ze špionáže prošetří, uvedl podle agentury Reuters mluvčí Komise.

Vláda se s odbory na růstu platů ve veřejné sféře nedohodla. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce, sdělil po jednání s odborovými předáky končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Slovenský parlament schválil další konsolidační balíček vlády premiéra Roberta Fica (Smer), který má příští rok zvýšit příjmy státu zhruba o 1,4 miliardy eur (34 miliard korun). Opatření na ozdravení státních financí zahrnují mimo jiné zvýšení odvodů či daní a podle odborníků zasáhnou především zaměstnance a živnostníky. Schválená předloha naopak neobsahuje většinu z původně ohlášených rozpočtových úspor za 1,3 miliardy eur (31,6 miliardy korun).

Nižší příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením patrně vzrostou. Potvrdila to sněmovna v doprovodné novele k hlášení zaměstnavatele. Poslanci také na návrh Senátu rozhodli, že pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů už nebude podmínkou, že nesmí mít vazbu na vykonanou práci.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Zaměstnavatelé budou od příštího roku posílat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) informace o zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším institucím. Jednotné měsíční hlášení má nahradit až pětadvacet dosavadních formulářů. Zákon podepsal prezident Petr Pavel. Podepsal i další novely, mezi nimi například tu, podle níž budou od ledna přísnější azylová a migrační pravidla.

Z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kvůli snižování počtu zaměstnanců odejde kolem 2150 vysoce postavených pracovníků, napsal server Politico, podle něhož by to mohlo připravit NASA o desítky let zkušeností. Zkomplikovat by to mohlo i politiku Bílého domu, který usiluje o to, aby se USA vrátily na Měsíc. Ve středu prezident Donald Trump jmenoval prozatímním ředitelem NASA nynějšího ministra dopravy Seana Duffyho.

Český hydrometeorologický ústav varuje, že tento týden mohou teploty vystoupat až ke 37 stupňům Celsia. Takové počasí představuje značnou zátěž pro lidský organismus. Zaměstnavatel musí v těchto případech vytvořit pro své zaměstnance podmínky, které neohrožují jejich zdraví a nevznikají tak třeba na pracovišti spory ohledně klimatizace.

Je krátce před prázdninami a na řadě pracovišť už řešili to, kdo a kdy si vezme dovolenou, aby nedošlo k narušení provozu. Zaměstnanci mají zaručené volno nejméně ve výši čtyř týdnů za rok, většina firem v Česku však poskytuje dovolenou v délce pěti a více týdnů. Pokud si pracovník chce vzít dovolenou, zaměstnavatel hraje zásadní roli.

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ vraždy nemocné seniorky. Obžalovaná je sociální asistentka, která podle spisu úmyslně zanedbávala své povinnosti, kvůli čemuž její známá zemřela. Násilí od blízkých osob čelí skoro třicet procent starších lidí, ukázal nový sociologický průzkum Masarykovy univerzity. Ten se zaměřil také na situaci v pobytových službách.

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.

Od příštího roku by mohlo začít fungovat takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Nahradit má více než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Zaměstnavatelé budou jeho prostřednictvím posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích. Počítá s tím návrh zákona o jednotném hlášení, který sněmovna podpořila v úvodním kole. Zákon má začít platit od příštího ledna.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek v Česku za minulý rok dosáhla 45 865 korun hrubého. Meziročně se částka, která má pokrýt potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, zvedla asi o 300 korun. Pod ní bylo třiašedesát procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl hrubý důstojný příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu (PMDM).

Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.

Sněmovna zpřísní kontroly a do budoucna může omezit i okruh lidí, kteří do ní mají přístup, aniž by procházeli bezpečnostním rámem. Dolní komora tak reaguje na incident se zbraní, kterou tam v úterý přinesl poradce poslankyně ANO Heleny Válkové a zastupitel Prahy 7 Martin Suchánek – a zapomněl ji na jedné z toalet. První místopředseda hnutí Karel Havlíček uvedl, že pokud Suchánek nerezignuje, bude z ANO vyloučen.

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Změnu schválila vláda. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Kabinet rovněž rozhodl, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. Vláda také schválila povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Daňově nejvýhodnější stravenka má letos hodnotu 225 korun. Proti loňsku je to o čtrnáct korun více. Většina zaměstnavatelů ale poskytuje na oběd nižší příspěvek, zpravidla kolem 140 korun. Polední menu přitom v loňském roce mírně zdražila na 194 korun.

Vláda upustila od dalšího slibu. Nakonec neprosadí automatické zvyšování měsíční daňové slevy na poplatníka, kterou využívají miliony zaměstnanců a podnikatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) říká, že v době vysokého rozpočtového schodku si stát nemůže dovolit plošné snižování daně z příjmu o miliardy ročně. Zároveň podle něj už na změny s ohledem na volby není dost času.

Firmy, které musely kvůli nedávným povodním přerušit práci, mohou začít žádat o příspěvky od státu na mzdy. Úřad práce jim z programu Povodeň 2024 nahradí polovinu vyplacených částek zaměstnancům či dohodářům za dobu, kdy nemohli kvůli záplavám pracovat. Na pracovníka bude možné získat včetně odvodů až 18 400 korun měsíčně, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Spropitné ve Velké Británii nově hlídá zákon. Částka zůstává dobrovolná, musí se však spravedlivě rozdělit mezi veškerý personál podniku. Zaměstnanci tuto změnu vítají, naopak někteří restauratéři se domnívají, že jim vláda chce tímto způsobem kontrolovat veškeré příjmy.