Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
Minimální mzda letos činí 22 400 korun hrubého měsíčně. Od ledna příštího roku se podle zákonného mechanismu zvýší na 24 900 korun. V tuzemsku ji pobírá více než 180 tisíc lidí, tedy téměř pět procent zaměstnanců.
Výše minimální mzdy se odvíjí od předpokládané průměrné mzdy a koeficientu stanoveného vládou. Podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí by měla průměrná měsíční mzda v příštím roce přesáhnout 55 tisíc korun hrubého. Minimální mzda se tak dostane na 44,5 procenta průměrného výdělku.
„Je vypočítána zákonem až do 47 procent průměrné mzdy, což by mělo nastat v roce 2029, a nominálně se pohybujeme někde kolem dvou a půl tisíce korun,“ uvedl Juchelka.
Bývalý ministr práce a sociálních věcí a současný předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka připomněl, že nynější systém vznikl za předchozí vlády. „Dostáváme se na vůbec nejvyšší hodnoty minimální mzdy vůči průměrné mzdě. Nikdy nebyla hodnota minimální mzdy vyšší a jsem rád, že jsme to takto nastavili,“ sdělil.
Česká minimální mzda v posledních letech pravidelně rostla. Od roku 2021 do letoška se zvýšila téměř o polovinu, z 15 200 na 22 400 korun měsíčně. V příštím roce pak nejnižší možný výdělek dosáhne už zmíněných 24 900 korun hrubého. Přesto česká minimální mzda stále patří v Evropské unii k podprůměrným.
Je mírně vyšší než na sousedním Slovensku, podstatně nižší než v Polsku a násobně nižší než v Německu. Tam minimální mzda dosahuje 2343 eur měsíčně, tedy přibližně 56,5 tisíce korun.
Vyšší mzda, vysoké životní náklady
Růst minimální mzdy vítá například Martina Junková, která v chráněné dílně vyrábí hračky z darovaných ponožek a pobírá minimální mzdu. Finančně vyjde jen díky tomu, že současně dostává invalidní důchod.
„Musím si toho upírat poměrně hodně. Rozhodně je těžké využít třeba kulturu nebo si zajít s rodinou na večeři,“ popsala.
Junková sama vychovává dva syny. Zvýšení mzdy o 2500 korun hrubého podle ní vítá, její situaci ale výrazně nezmění. „Pracujeme v podstatě za byt a stravu a kolikrát ani to nestačí. Místo toho, aby nám přidali dva a půl tisíce, by spíš měli regulovat trh s nájmy,“ uvedla.
Vláda chce změnit i platy ve veřejné sféře
Na pondělním jednání ve Strakově akademii má Juchelka odborům představit také zásadní změnu v odměňování více než půl milionu zaměstnanců veřejné sféry.
Juchelka ve čtvrtek České televizi řekl, že cílem vlády je posunout všechny platové tarify ve státní sféře nad úroveň minimální a zaručené mzdy. V první platové tabulce, podle níž stát odměňuje například pracovníky v kultuře, se tarify pod úrovní minimální či zaručené mzdy týkají zhruba poloviny lidí.
„Chystáme se k narovnání, k docela velkému zásahu, a to k narovnání tarifů pod minimální nebo zaručenou mzdou,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Konkrétní podobu návrhu zatím vláda nezveřejnila.
Podle Jurečky by růst platů ve veřejné sféře měl odpovídat vývoji mezd ve firmách. „Jestliže ve firmách rostou mzdy mezi šesti a sedmi procenty, tak by to mělo být podobné i v té veřejné sféře,“ uvedl.
U některých profesí už se ministři na zvýšení dohodli. Tarifní platy policistů a hasičů mají od ledna vzrůst o dva tisíce korun. Ministr školství Robert Plaga (nestr. za ANO) počítá se zvýšením platů učitelů o šest až sedm procent. Plaga zároveň uvedl, že by se platy učitelů měly postupně dostat na 130 procent průměrné mzdy. „Pokud to bude letos 110, 111 procent průměrné mzdy, tak bych byl rád, kdyby ten objem znovu navýšil tento poměr,“ řekl.
„Vždycky jsme prosazovali, že učitelé jsou základ naší budoucnosti, že prostě těch 130 procent průměrného platu má být pro ně zajištěné,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová.
Průměrný plat zaměstnanců státu by měl letos dosáhnout necelých 54,5 tisíce korun, a být tak přibližně o dva tisíce korun vyšší než průměrná celoroční mzda v celé ekonomice. Meziročně přitom statisticky výrazně vzrostl i kvůli tomu, že stát od ledna přestal hradit platy školních nepedagogických pracovníků, jejichž financování přešlo na města a kraje. Právě výdělky například školních kuchařek nebo školníků přitom dlouhodobě patří k podprůměrným.
O konkrétním zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry má vláda rozhodnout ve druhé polovině září. Ve stejné době bude schvalovat také návrh státního rozpočtu na rok 2027.
