Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
Blíže odmítla očekávaný schodek upřesnit, resort ho podle ní dopočítává. Konečný návrh rozpočtu ministerstvo podle Schillerové představí v řádném termínu, v němž zákon stanovuje jeho předložení vládě, což znamená do konce srpna. Kabinet ho následně musí do konce září poslat Poslanecké sněmovně.
Schillerová označila jednání s ministry za věcná a konstruktivní. „Nemohla jsem vyhovět všem požadavkům, určitě někteří kolegové nebyli spokojeni. Je to logické, požadavky vždy bývají velmi vysoké,“ řekla. „Většina resortů přišla s konkrétními návrhy na úspory,“ prohlásila ministryně s tím, že ji to potěšilo. Proti prvnímu neveřejnému návrhu výdajů z června ale podle ní rozpočet řady resortů vzrostl.
Podle ministryně bylo cílem jednání zajistit naplnění vládních priorit. Kabinet tak podle ní bude pokračovat v placení obnovitelných zdrojů energie z rozpočtu namísto toho, aby část peněz platili spotřebitelé v cenách elektřiny. Vláda také zvýší výdaje na zdravotnictví a zajistí výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP.
Schillerová připustila, že na části položek se s ostatními ministry ještě nedohodla a bude je třeba vyřešit na jednání vlády. Otevřená je podle ní například otázka některých investic, zejména v digitalizaci.
Letos by měl stát plánovaný schodek dodržet, míní Schillerová. Příjmy se podle ní vyvíjí příznivě, zejména díky růstu mezd a platů. Splnění plánu podle ministryně neohrozí ani konflikt na Blízkém východě, který přinesl zdražení energií, a vláda kvůli němu dočasně snížila spotřební daň na naftu, což omezilo rozpočtové příjmy.
V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Pokud by rozpočet skončil s takovým deficitem, šlo by o čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku samostatného Česka. Hranici 400 miliard korun překročil rozpočtový deficit pouze v pandemickém roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Mezi 300 a 400 miliardami se dosud pohyboval v letech 2020 a 2022.
Opozice kritizuje plánovaný schodek
Předseda ODS Martin Kupka označil plánovanou výši deficitu za rozpočtovou havárii. „Zatímco ekonomika šlape, vláda ANO nás zadlužuje, jako kdyby udeřila hospodářská krize, covid, povodně a tornáda dohromady. Tou pohromou jsou přitom jen a jen oni sami a jejich neschopnost cokoli řešit jinak než rozdáváním a zadlužováním na účet budoucích generací,“ napsal na síti X.
První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček zase prohlásil, že v situaci, kdy česká ekonomika roste téměř dvojnásobným tempem, než je průměr EU, a v Česku je velmi nízká nezaměstnanost i inflace, je Schillerovou ohlášená výše schodku nezodpovědná. Strany nynější vlády podle něj obelhaly voliče, když slibovaly snižování rozpočtových schodků.
Bednárik: Rozpočet se zvýší fondu a sníží ministerstvu
Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) bude příští rok proti letošku vyšší o více miliard korun, rozpočet ministerstva dopravy se sníží, řekl Bednárik po dodatečném jednání s ministryní financí ve čtvrtek večer. Letos SFDI hospodaří s částkou 169,3 miliardy korun.
Bednárik avizoval, že jeho úřad do pátečního rána namodeluje to, jak bude vypadat rozpočet SFDI a samotného ministerstva. V pátek se tak nad podklady možná se Schillerovou znovu setká.
Úpravy mají nastat na straně výdajů i příjmů. Uspořit ministr hodlá v mzdových nákladech v podřízených organizacích ministerstva, například ve Správě železnic. S většími výnosy než letos bude počítat z mýtného na základě nárůstu jeho výběru. „Příští týden v pondělí bychom už měli mít jasno, jestli nám to do celkové skládanky rozpočtu sedí, nebo ne,“ odhaduje Bednárik.
Šťastný: Prioritou je pro mě podpora malých akcí
Šťastný by chtěl vedle velkých akcí, na které je potřeba směřovat peníze mnoho let dopředu, podpořit vyšší množství menších projektů. „Dohodli jsme se s paní ministryní a předsedou NSA, že provedeme detailní rozpad letošních položek, kam peníze šly, a jakou poptávku lze očekávat příští rok,“ podotkl.
Shoda je podle ministra na podpoře sportování dětí a mládeže. „Nově jsme zařadili do rozpočtu malou položku, která se bude týkat podpory zdraví a prevence v souvislosti s pohybovými aktivitami,“ uvedl. Se Schillerovou i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) budou ještě jednat o sportovních investicích. „Musíme se shodnout na tom, jaké priority pro další období chceme zvolit,“ uvedl.
Národní sportovní agentura (NSA) letos hospodaří s celkovou částkou 9,1 miliardy korun. Šťastný po úterním úvodním jednání se Schillerovou uvedl, že doufá, že se rozpočet podaří v příštím roce o něco navýšit. „Nemáme v tuto chvíli žádnou finální dohodu,“ řekl po dnešní schůzce. V příštím týdnu by měla jednání pokračovat. „V tuto chvíli není finální částka, kterou bych mohl zveřejnit,“ dodal.
Zvýšení rozpočtu pro vnitro
Rozpočet ministerstva vnitra bude příští rok vyšší než letos, řekl po jednání se Schillerovou Metnar. Dohodl se na navýšení platů policistů a hasičů. „My si představujeme, že příští rok dosáhneme počtu 42 500 příslušníků, a to znamená navýšení rozpočtovaných míst o více než 1500 navíc u policistů, u příslušníků hasičského sboru hovoříme o stovce navíc,“ řekl po schůzce Metnar. „Určitě to bude víc než dva tisíce, to vám mohu garantovat,“ odpověděl ministr na otázku, jaké bude konkrétní navýšení platů jednotlivých příslušníků policistů a hasičů.
Povedlo se mu dohodnout i navýšení peněz pro kybernetickou bezpečnost. „Kyberbezpečnost je velmi důležitá, prolíná se celou státní správou a tady jsme dnes (ve čtvrtek) došli ke shodě,“ sdělil ministr vnitra.
U dalších témat, jako jsou finance na investice či provoz, zatím podle něj jednání uzavřena nebyla. Nevyloučil další schůzku s ministryní, pravděpodobnější podle něj ale je, že zbytek témat projednají na jednání vlády. Letos dostalo ministerstvo vnitra na výdaje 114,8 miliardy korun bez dotací z EU.
Vláda se posune k zvýšení učitelských platů
Plaga po jednání řekl, že se v roce 2027 vláda posune ke zvýšení učitelských platů na 130 procent průměrné mzdy. V následujících letech by si přál, aby učitelské platy rostly o šest až sedm procent.
Stěžejní pro Plagu je, aby v roce 2029 bylo naplněno programové prohlášení vlády, které slibuje nástupní plat učitele 50 tisíc korun a průměrný plat na úrovni 75 tisíc korun.
Rozpočet ministerstva školství v příštím roce vzroste ke 300 miliardám korun. Přesná částka v tuto chvíli není ještě známa, protože nejsou dořešeny záležitosti vědy, výzkumu a vysokých škol, dodal Plaga.
Valorizace musí dohodnout vláda, zopakoval Juchelka
Na výši valorizace penze pro příští rok se dohodne koalice, rozhodnutí je politické, řekl Juchelka po jednání. Zopakoval tak tvrzení, které řekl v úterý po prvním kole rozhovorů. Do penzí má podle schváleného rozpočtu letos putovat 722,2 miliardy korun. Ministr po minulé schůzce se Schillerovou řekl, že se pro příští rok zatím počítá se sumou 740 miliard korun.
Financování sociálních služeb pro rok 2027 je zajištěné, řekl Juchelka. Podle něj růst výdělků zaměstnanců veřejných služeb a státu by mohl být v roce 2027 nejvyšší za poslední léta. Dodal, že o jejich přesné částce chce nejdřív informovat odboráře, se kterými se sejde v pondělí.
Politolog Daniel Šárovec sdělil, že podle něj mezi Juchelkou a Schillerovu může proběhnout třetí a možná i čtvrté kolo rozhovorů o rozpočtu. „V první polovině týdne, když proběhlo první kolo setkání s téměř všemi ministry, bylo jasné, že se spousta témat pouze otevřela,“ dodal.
Schůzky ministryně financí
Schillerová se během předchozích dvou dnů setkala s dalšími členy vlády. Žádný z účastníků dosavadních jednání zatím celkovou podobu rozpočtu nekomentoval.
Na síti X šéfka resortu financí dříve uvedla, že mezi hlavní priority rozpočtu budou patřit investice do dopravní sítě, energetické bezpečnosti, dostupného zdravotnictví, školství a bydlení. Rozpočet by měl podle ní současně podpořit hospodářský růst.
