Digitalizace

Platy politiků by mohly do budoucna meziročně růst nejvýše o pět procent, navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platová novela je ve sněmovně před schvalováním. Poslanci podpořili i návrh vládní koalice, podle kterého se digitalizace služeb státu zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Důvodem je, aby se úřady stačily na vše připravit. Na začátku jednání zákonodárci minutou ticha uctili oběti loňské střelby na filozofické fakultě v Praze. Sněmovna se znovu sejde až v lednu.

Sněmovna ve středu schválila novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Dolní komora doplnila vládní předlohu o sporné úpravy o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace i o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo hrozit v základní sazbě až pětileté vězení. Novelu dostane k posouzení Senát.

Senát podpořil novelu zbraňového zákona, která od přelomu roku ukládá prodejcům zbraní a střeliva povinnost hlásit policii podezřelé nákupy. Senátoři také schválili rozšíření státních podpor na tvůrce videoher a zavedení dvoustupňového kárného řízení pro soudce a žalobce. Bez úprav prošla také novela služebního zákona. Horní komora odmítla návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Poslanecká sněmovna schválila nový zákon o digitalizaci financí, podle kterého bude na trh s kryptoaktivy dohlížet ČNB. Také prošel zákon, který má umožnit do budoucna integraci Národní rozvojové banky s Českou exportní bankou. Sněmovna ale opět nedokončila závěrečné schvalování novely o prodlužování dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Schůze bude pokračovat ve středu.

Sněmovna se na své čtvrteční schůzi zabývala odkladem dokončení digitalizace státní správy. Koalice chce odklad o dva roky, Piráti o rok. Rozhodnout by dolní komora mohla do Vánoc. Poslanci nehlasovali o návrhu SPD a ANO na odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z pozice místopředsedkyně sněmovny, program mimořádné opoziční schůze byl zamítnut. Také konání mimořádné schůze k předloze o zmrazení platů vrcholných politiků koalice neumožnila.

Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci zhodnotila plnění programového prohlášení. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety vytyčila. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá. Tisková konference se konala přesně tři roky poté, co byl Fiala jmenován premiérem.

Mezi plány vlády v oblasti digitalizace v příštím roce zmínil premiér Petr Fiala (ODS) například chystanou evidenci doplatků na léky či portál pacienta a lékaře pro snadnější komunikaci. Změny se ale budou týkat také agend ministerstva dopravy, práce či vnitra. V roce 2025 má být plně digitalizovaná Česká správa sociálního zabezpečení. Portál dopravy má poskytovat devadesát procent nutných úkonů elektronicky.

Jednáním se starosty začalo rozsáhlé rušení poboček úřadu práce, postupně jich zanikne osmdesát tři z 369. Velká část z nich skončí už do poloviny příštího roku, další po dohodě s jednotlivými obcemi. Úředníci se o místa bát nemusejí, přesunou se do větších poboček, které zůstanou v provozu. S vyřizováním některých dávek má také pomoci Česká pošta. Rušení kritizuje Sdružení místních samospráv i někteří opoziční politici.

Systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Současný systém považuje za nešťastný, preferuje vyšší ohodnocení ve mzdách. Vláda je nyní kritizována kvůli nízkým platům policistů či hasičů, stovky z nich ve čtvrtek protestovaly v Praze.

Konzervativní česká společnost považuje neúspěšný pokus o digitalizaci stavebního řízení za důkaz, že je lepší zachovat status quo, modernizace veřejné správy je však nutná, uvedl v Událostech, komentářích ředitel neziskové organizace prg.ai Lukáš Kačena. Jeho spolek získal dotaci na vzdělávání úředníků v oblasti umělé inteligence (AI). Podle Kačeny AI dokáže zefektivnit chod úřadů, v první fázi se ovšem musí zapracovat na osvětě, protože řada lidí má z nové technologie strach.

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Všechny služby státu nebudou elektronicky dostupné. U těch málo využívaných se to podle vlády nevyplatí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto předloží sněmovně pozměňovací návrh. A také o dva roky posune účinnost digitální ústavy, tedy práva občanů komunikovat s úřady on-line.

„Vždycky jsem si vnitřně říkal, že jestli má přijít změna, kterou bych chtěl, aby se ve společnosti stala, tak společnost musí také akceptovat, že ji může přinášet třeba někdo, kdo nemá standardní účes,“ řekl v pořadu Interview Speciál bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle jeho názoru je lepší, když má politik dredy, než když krade. V rozhovoru mluvil také o novém předsedovi Pirátů Zdeňku Hřibovi nebo o svém postoji k válce na Ukrajině.

Zákonodárci ve zrychleném režimu v prvním čtení schválili novelu stavebního zákona, která má pomoci překlenout nynější potíže spojené s digitalizací stavebního řízení. Novinka umožní stavebníkům předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě a stavební úřady na jejím základě budou moci využívat své dosavadní systémy, které používaly do letošního 1. července. Novela má začít platit den po vyhlášení ve sbírce. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Před více než měsícem se kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení otřásla vláda. Debakl vedl k odvolání tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) a následně k odchodu Pirátů z vlády. Reportérům ČT se podařilo nahlédnout do zamotaného dění kolem dodání systémů, původu všech problémů s nimi spojených a například i do toho, kdo z celé kauzy vyšel jako vítěz. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, mezi nimi více než 131 tisíc dětí. Čtyřicet procent praktiků je navíc starších šedesáti let, lze tedy očekávat jejich odchod do penze. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v Otázkách Václava Moravce uvedl, že situace se zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových doktorů. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale problém nové lékaře do některých regionů dostat.

Nepovedená digitalizace podle profesních komor prodlužuje a zdražuje stavební projekty. Projektanti musejí žádosti dál vkládat výhradně přes problémový Portál stavebníka. Vláda rozhodla, že nenechá opravit stávající programy, ale vytvoří nové. Fungovat mají až za víc než tři roky. Proti tomu protestují i Piráti. Právě jejich ministr Ivan Bartoš skončil kvůli potížím systému, z koalice pak odešla celá strana.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí končí v čele státní organizace kvůli neshodám se zaměstnanci. V Interview ČT24 řekl, že se rozhodl odejít sám. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si podle něj nepřál, aby ve funkci skončil. Krejčí nastínil, jaké problémy mohly stát za jeho koncem.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí rezignuje. Ve funkci ho od 1. listopadu nahradí jeho zástupkyně Barbora Rosůlková. Důvodem odchodu jsou neshody mezi zaměstnanci a Krejčím, někteří podali výpovědi, Krejčí jako východisko navrhl rezignaci. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) to ve čtvrtek oznámil na tiskové konferenci.

Hlavním problémem letos spuštěné digitalizace stavebního řízení bylo nepřesné a nekomplexní definování toho, jak má systém fungovat, sdělil ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24. Očekává, že nový systém, který má být hotový na začátku roku 2028, zahrne veškeré požadavky všech aktérů, kteří s ním budou pracovat. V mezidobí mohou úředníci souběžně používat systémy oba. Ministr hovořil také o podpoře bydlení. Příslušný zákon je ve sněmovně ve druhém čtení. Norma má pomoci lidem v bytové nouzi, byly k ní ale podány pozměňovací návrhy.

Vláda se rozhodla nepokračovat ve vývoji digitalizovaných systémů stavebního řízení spuštěných 1. července. Pracuje na vypsání nové zakázky, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nové systémy, které se nebudou dále vyvíjet, bude podle něj možné dočasně používat souběžně s těmi starými. Kabinet také uvolnil tři miliardy korun na odstraňování následků povodní.

Prezident Petr Pavel upozornil na problematiku kybernetické bezpečnosti. Dle hlavy státu je potřeba bezpečnostním hrozbám předcházet, pokud jde například o dodavatelské řetězce se zeměmi, které nejsou tuzemsku nakloněné. Prezident to řekl v Brně při návštěvě Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Mezinárodního strojírenského veletrhu. Pavel také zdůraznil potřebu digitalizace ekonomiky a pro tento účel navrhl jmenovat vládního pověřence pro digitalizaci z řad odborníků.

Česká veřejná správa má velkou mezeru v prozákaznickém přístupu, uvedla v pořadu Události, komentáře spoluzakladatelka expertní komunity dobrovolníků Česko.Digital a Byro Eva Pavlíková, která před pár dny obdržela od předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) stříbrnou medaili za odhodlání překonávat setrvačnost. Digitalizace se v tuzemsku dlouho relativně podceňovala, ale současná vláda jí dává prioritu, míní Pavlíková. To, že se nepovedla digitalizace stavebního řízení, neznamená, že by Česko mělo proces ukončit, zdůraznila odbornice.

Přechodné období, v němž se budou moci souběžně používat nové i původní systémy stavebního řízení, nebude trvat méně než dvanáct měsíců, oznámil kandidát na ministra pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) s tím, že žádosti se budou podávat v elektronické podobě, k papírovým formulářům se nebude možné vrátit. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že vláda 16. října rozhodne, zda pokračovat ve vývoji digitalizace stavebního řízení, nebo začít od začátku včetně zadání nové soutěže na jejího dodavatele.