Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
„Vstup do penzijního spoření je dnes ryze dobrovolný. Naše opatření výrazně posílí motivaci klientů ke vstupu,“ uvedla Schillerová. Vyjádřila přesvědčení, že po schválení vládou najde návrh zákona širokou podporu koalice i opozice ve sněmovně i v Senátu.
„Jedná se o největší změnu v oblasti soukromého penzijního spoření v naší novodobé historii,“ dodala na tiskové konferenci po jednání kabinetu s tím, že vláda bude usilovat o to, aby se změny co nejdříve promítly. Platnost očekává od 1. ledna či od 1. dubna příštího roku. Záležet bude podle ministryně na rychlosti legislativního procesu.
Schillerová také řekla, že bude usilovat o to, aby se sněmovna začala návrhem zabývat v prvním čtení už v září. S opozicí o podpoře zákona zatím nejednala, připravuje ale odborný seminář i za účasti ekonomů z Akademie věd, na kterém bude chtít vysvětlit a zdůvodnit chystané změny.
„Já musím říct, že ten návrh jde správným směrem. Navazuje na předpoklad, který měla už naše vláda,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu opoziční TOP 09 Michal Kučera, který neočekává, že by opozice měla projednávání tohoto bodu prodlužovat. „My se naopak, a teď budu mluvit za TOP 09, budeme snažit, abychom tam kdyžtak některé parametry změnili. Ještě nad tím budeme mít debatu. Je tam otázka přesného nastavení poplatků (…) a pak je otázka přechodu klientů u transformovaných fondů. Ale to jsou všechno věci, které se dají vyřešit pozměňovacími návrhy,“ sdělil.
Opoziční Piráti v pondělí zveřejnili vlastní návrhy změn, které budou chtít do vládní novely zapracovat. Místo zvýšení měsíčního státního příspěvku pro mladší klienty navrhují jednorázový vstupní příspěvek dvacet tisíc korun pro lidi do třiceti let a deset tisíc korun pro lidi mezi třiceti a čtyřiceti lety. Zároveň chtějí, aby zaměstnavatelé povinně přispívali zaměstnancům na spoření a aby klienti mohli bez penalizace přecházet mezi penzijním spořením a dlouhodobým investičním produktem (DIP).
Zákon počítá s řadou změn
Zákon, který v pondělí schválila vláda, předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na čtyřicet procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát vyplácí maximální částku 340 korun. Zároveň by se u spoření založeného pro děti měl snížit limit pro přiznání státní podpory z pěti set na sto korun měsíčně. Náklady na úpravu státních příspěvků odhaduje ministerstvo na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.
Spořící také budou moct do dosažení 36 let jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých úložek, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit. Dosud byl takový výběr možný mezi osmnáctým a dvacátým rokem klienta.
U spoření se bude nově využívat takzvaná strategie životního cyklu. Při ní se budou prostředky klientů do padesáti let investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk. Poté bude postupně růst podíl investic do konzervativnějších nástrojů, které jsou méně rizikové k výkyvům hodnoty. Tato strategie by měla zajistit významnější zhodnocení vložených peněz v úvodní etapě investování a jejich větší ochranu v době před výplatou naspořené částky.
Zákon dále snižuje poplatky odváděné penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanovuje strop 0,5 procenta. Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění.
Kritika penzijních společností
Schválenou změnu zákona už ale dříve kritizovaly penzijní společnosti kvůli omezení poplatků u většiny typů penzijních fondů. Varovaly, že kvůli tomu budou muset omezovat distribuční kanály, což povede k úbytku nabírání nových klientů. Smlouvu o penzijním spoření má v současnosti podle ministerstva zhruba 3,9 milionu lidí. Penzijní společnosti spravují majetek v celkovém objemu 660 miliard korun.
Schillerová prý argumentu, že by po snížení poplatků mělo ubýt klientů, nerozumí. S odkazem na údaje České národní banky řekla, že snížení poplatků neohrozí stabilitu penzijních společností. „Já myslím, že i ony musí provést restrukturalizace a úspory, to je na nich. My chceme, aby co nejvíce peněz zůstávalo lidem,“ sdělila.
Prezident Asociace penzijních společností Radek Moc ovšem namítá, že návrh zákona penzijním společnostem sníží příjmy tak, že jim nebudou stačit ani na pokrytí základních nákladů. „Vláda posílá do sněmovny velmi dobrou reformu, která se k lidem ale bohužel nedostane. Každý nový klient by pro penzijní společnosti při navrhovaném poplatkovém stropu generoval ztrátu. Pokud sněmovna nereviduje poplatky, spadnou všechny pozitivní úpravy, které reforma obsahuje, pod stůl,“ míní.
Zákon také navrhuje, aby do konce roku 2036 ukončily činnost transformované penzijní fondy, v nichž má stále prostředky zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich nastavení, kdy musí v každém roce vykázat kladné zhodnocení prostředků, vede k příliš konzervativním investicím a malému celkovému zhodnocení peněz. Zbývající klienti v těchto fondech budou od roku 2037 automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
Schillerová podotkla, že v připomínkovém řízení diskutovalo ministerstvo financí se zaměstnavateli i možnost povinného nabízení penzijního spoření pro nové zaměstnance. „Obecně jsme se shodli, že by šlo o krok správným směrem, ale nepodařilo se nám zatím najít shodu na konkrétní podobě, proto toto opatření nenavrhujeme,“ řekla. Nevyloučila ale, že by ve sněmovně podpořila případný pozměňovací návrh v tomto smyslu.
Vláda odsouhlasila podnikatelský balíček
Ministr průmyslu a obchodu Havlíček v pondělí představil podnikatelský balíček, který vláda odsouhlasila. Novinka má přinést podnikatelům administrativní úlevy, mimo jiné zjednoduší jednotné měsíční hlášení nebo nástup zaměstnanců do práce. Dohromady jedenáct opatření má začít platit do konce září příštího roku. Zároveň ministerstvo společně s podnikatelskými svazy připravuje antibyrokratický zákon a další podnikatelský balíček.
„Paralelně k antibyrokratickému zákonu začínáme chystat takzvané podnikatelské balíčky, tak abychom na nic nečekali,“ řekl ministr. Ministerstvo tak připravuje portál podnikatele, který podle Havlíčka umožní platit z jednoho místa sociální a zdravotní pojištění i daně. Dále resort podle Havlíčka dokončuje Jednotný portál evidence kontrol (JePEK). Ten umožní evidenci a koordinaci kontrol na jednom místě, sdílení jejich termínů a výsledků mezi úřady a jejich zpřístupnění podnikatelům. Pilotní provoz je plánován na první polovinu roku 2027. Podle Havlíčka trápí velké množství kontrol zejména malé a střední podniky.
Současně chce Havlíček zrušit pro zaměstnavatele samostatné vykazování rizikových prací a zjednodušit nástup do práce. „Lékařskou prohlídku bude moct provést i praktický lékař, což doposud nešlo,“ přiblížil.
Dvě opatření podnikatelského balíčku se týkají energetiky. „Držitelé energetických licencí už nebudou muset ministerstvu zasílat havarijní plán, s výjimkou havarijního plánu plynárenské soustavy. Povinnost havarijní plán vypracovat a aktualizovat zůstává. Zároveň se má zvýšit limit pro nutnost autorizace výstavby výrobny elektřiny z jednoho megawattu na sto megawattů instalovaného elektrického výkonu,“ sdělilo v prohlášení ministerstvo průmyslu a obchodu. Opatření má podle úřadu zjednodušit a urychlit přípravu nových výrobních zdrojů.
Součástí opatření je také lepší pokrytí Česka mobilním 5G signálem, na tom mají státní organizace spolupracovat s mobilními operátory. Spolupráce se zaměří například na železniční a silniční koridory, tunely, nové dálnice, vysokorychlostní tratě a odlehlé oblasti, uvádí resort.
„Každé odstranění zbytečné povinnosti firmám pomůže, proto za podnikatelský balíček patří vládě poděkování. Zároveň ale platí, že tempo, jakým vznikají nové regulace, už přestává být pro podniky únosné,“ sdělil v tiskové zprávě prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Podle něho tak firmy vynakládají peníze na plnění povinností, které plynou z české a evropské legislativy, a nemají pak dostatek prostředků na inovace a investice.
Podnikatelský balíček vypracoval resort na základě programového prohlášení vlády a hospodářské strategie, kterou kabinet schválil v únoru. Druhý podnikatelský balíček se má týkat systémových opatření, která se mají splnit nejpozději do konce roku 2028. Zaměří se také na další oblasti, například zemědělství, potravinářství, dopravu, vodní a lesní hospodářství nebo daně.
Ministerstvo vnitra chce zakázat prodej obohaceného technického konopí
Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu avizoval, že ministerstva zdravotnictví a vnitra mají tři týdny na předložení návrhů změn zákonů, které znemožní obcházení zákona o prodeji kratomu a dalších psychoaktivních látek. „Bohužel nám naše legislativa nedává takové kompetence, abychom mohli proti těm, kteří obcházejí zákony, postupovat radikálně,“ řekl premiér s tím, že předložené zákony mají umožnit uzavření takových prodejen. Babiš opakovaně zmiňuje, že mu vadí zejména takové podniky, které v Praze cílí na turisty a ti pak končí v nemocnicích.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání kabinetu řekl, že vládu seznámil s fungováním a doporučeními meziresortní pracovní skupiny k problematice psychoaktivních látek, kterou kabinet zřídil v dubnu. Jejími členy jsou například policisté, celníci nebo hygienické stanice. Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se na tvorbě doporučení nepodíleli lékaři ani zástupci pacientů, kteří kratom či CBD používají. Podle resortu zdravotnictví se zatím jedná pouze o doporučení pracovní skupiny, která vláda dosud ani neprojednala.
„Výsledkem je soubor opatření, jejichž cílem je omezit dostupnost nebezpečných psychoaktivních látek a odstranění mezery v zákonech,“ dodal Metnar. Patří mezi ně podle něj například zavedení skupinového systému psychoaktivních látek a mechanismu rychlé reakce. „To zamezí, aby lidé obcházeli zákaz drobnou změnou chemické molekuly,“ vysvětlil.
Dále se podle Metnara navrhuje zákaz obohacování technického konopí syntetickými látkami a omezení nekontrolované výroby silných extraktů. Za nelegální považuje zpracování látky CBD z konopí na další psychoaktivní látky. Dalších sedmnáct opatření nelegislativní povahy je podle něj zaměřeno na koordinaci a lepší vymáhání současných pravidel. „Posílíme kapacity kontrolních orgánů a budeme modernizovat jejich vybavení,“ dodal s tím, že kontroly a stahování výrobků z trhu budou pokračovat.
Ministerstvo zdravotnictví na konci června předložilo k připomínkám novelu zákona, která by od ledna 2027 měla zpřísnit prodej psychoaktivní látky kratom. Nově by neměl být dostupný lidem od 18 let, ale až od 21 let. Zakázaný bude také jeho prodej v e-shopech a zavede se spotřební daň.
Metnar po jednání kabinetu oznámil také změnu v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace, kde od 1. října vystřídá Vladimíra Posoldu diplomat Miroslav Toman.
Vláda schválila odchod Česka z organizace Intersputnik
Z výsledků jednání kabinetu rovněž vyplývá, že vláda znovu schválila vystoupení Česka z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik. V předkládací zprávě ministerstva průmyslu a zahraničí návrh zdůvodňují hlavně tím, že přínos členství v posledních letech upadá.
Další důvody jsou podle nich geopolitické, protože organizace je vnímána jako ruská, sídlo má v Moskvě a její činnost ovlivnila ruská agrese vůči Ukrajině. Návrh se stejným odůvodněním odsouhlasila už předchozí vláda Petra Fialy (ODS) loni v únoru, parlament ho ale nestihl do konce volebního období projednat. Nyní ho tak opět dostanou k posouzení poslanci a senátoři.
Ministři také podpořili přípravu Národního a regionálního partnerského plánu, který má být po roce 2028 stěžejním strategickým dokumentem pro směřování peněz z EU. Česko bude chtít využít evropské peníze například na dokončení strategické dopravní infrastruktury, zajištění energetické bezpečnosti nebo na zdravotnictví.
Krátce po jednání kabinetu ve Strakově akademii začalo jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů. Ráno se část ministrů účastnila pravidelné letní porady diplomatů v Černínském paláci.
Příští týden vláda předjedná návrh rozpočtu
Schillerová po pondělním jednání kabinetu avizovala, že příští týden vláda předjedná podobu návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo musí podle zákona předložit vládě návrh do 31. srpna, na kdy připadá i nejbližší jednání kabinetu. „Ještě v pondělí velice brzy ráno se sejdeme na vládě, abychom si řekli ty základní věci, případně abych řekla kolegům některé změny, které jsme provedli, a sdělila jim výsledek,“ řekla Schillerová.
Očekávaný schodek ani podobu jednotlivých kapitol nechtěla do zveřejnění návrhu komentovat. Minulý týden řekla, že se deficit příští rok prohloubí z letos plánovaných 310 miliard korun, ale nepřekročí čtyři sta miliard korun. Letošní schodek by měl být čtvrtý nejvyšší v historii Česka.
Ministryně také sdělila, že součástí rozpočtové kapitoly ministerstva kultury nebude státní financování České televize a Českého rozhlasu, kterým chce vládní koalice nahradit systém televizních a rozhlasových poplatků. Schillerová připomněla, že návrh příslušného zákona je před prvním čtením a že není jasné, jak rychle se ho podaří projednat. „Nicméně musím ve vládní rozpočtové rezervě s nějakou rezervou počítat,“ podotkla.
Vláda musí návrh rozpočtu schválit a poslat sněmovně do konce září. Podle Schillerové jednání v kabinetu začnou dříve a zaberou více než jednu schůzi vlády. Nevyloučila, že se podoba rozpočtu bude při projednávání ve vládě dále měnit proti návrhu ministerstva financí.
