V pražském Černínském paláci se na pravidelné poradě sešli čeští velvyslanci a velvyslankyně v zahraničí. Týdenní setkání zahájili svými projevy premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda vlády ve svém vystoupení prohlásil, že EU ztrácí konkurenceschopnost a vyzval k rozšíření Unie o země západního Balkánu. Podpořil by i jejich zapojení do schengenského prostoru. Macinka ve svém projevu podobně jako premiér zdůraznil důležitost ekonomické diplomacie.
„Chci po vás úsudek, aktivitu a výsledky,“ řekl velvyslancům Macinka s tím, že to platí obzvlášť pro ekonomickou diplomacii. „Jsme středně velká země bez velkého nerostného bohatství, naše prosperita stojí na schopnosti lidí vyrábět, inovovat a obchodovat se světem. Ekonomická diplomacie proto není vedlejší disciplínou české zahraniční politiky. Je jedním z jejích hlavních úkolů,“ zdůraznil ministr zahraničí.
Na ekonomickou diplomacii kladl ve svém projevu důraz i Babiš. České zastupitelské úřady podle něj musí vytvářet dobré vztahy, které otevřou prostor českým podnikům na místních trzích. „Jsme otevřená, exportně orientovaná ekonomika. Máme skvělé firmy, které jsou schopné obstát ve světové konkurenci,“ míní premiér.
Důraz na ekonomickou diplomacii viděla v Babišově projevu i Eliška Tomalová z katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Začal slovy ‚jsem obchodník‘ a v podstatě celý jeho projev se v tom duchu nesl,“ sdělila s tím, že v ekonomické diplomacii mohou zastupitelské úřady sehrát velkou roli. „Babiš říkal, že očekává velké výsledky, takže v jeho vidění to zřejmě znamená přinést konkrétní kontrakty a konkrétní formy spolupráce,“ poznamenala.
Ekonomická diplomacie má ale podle Tomalové dlouhodobý charakter. „A z mého pohledu nezávisí pouze na tom, které firmy jsme schopni propojit se zahraničními partnery, ale souvisí i s dalšími sférami zahraniční politiky, které on (premiér) bohužel z mého pohledu nezmiňoval. A to je vytváření určitého zázemí pro ty vztahy, které může mít povahu diplomacie politické, ale třeba i kulturní a veřejné,“ uvedla Tomalová, podle které projev nebyl příliš zahraničně-politický a poukázala na to, že Babiš hodně hovořil o evropské integraci.
Česko podle Babiše usiluje o rychlé rozšíření EU
Předseda vlády totiž v projevu také zdůraznil, že Česko usiluje o rychlé rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. „Pevně doufám, že konečně v roce 2028 se stane 28. členem Evropské unie Černá Hora,“ řekl Babiš. Země sama označuje za svůj cíl vstoupit do Unie za dva roky, v současnosti má předběžně uzavřených 18 z 33 kapitol přístupových jednání. V roce 2029 by podle Babiše mohla do Unie vstoupit Albánie.
Premiér také uvedl, že by se rychleji než EU měl rozšiřovat schengenský prostor. „Mělo by to být podstatně jednodušší. Dávno jsme měli mít v Schengenu země západního Balkánu, včetně Srbska,“ řekl. Rozšíření schengenského prostoru dal do souvislosti s účinným bojem proti nelegální migraci do EU a se zajištěním její bezpečnosti.
Bezpečnost Unie by se podle Babiše měla projevit i v připravovaném víceletém finančním rámci, který bude platit od roku 2028. Premiér ale upozornil, že proti některým návrhům rámce má Česko zásadní výhrady. Země podle něj usiluje o více prostředků na rozvoj ekonomicky slabších regionů a bude chtít dostatek peněz na budování dopravní infrastruktury. Česko také chce reformovat systém emisních povolenek.
Rusko podle Macinky invazí na Ukrajinu zásadně poškodilo evropskou bezpečnost
Macinka se ve svém projevu vyjádřil i k Rusku, které podle něj invazí na Ukrajinu zásadně poškodilo bezpečnost Evropy. Podle ministra zahraničí je v českém zájmu, aby se agrese nestala úspěšným nástrojem mezinárodní politiky a dokud agrese Ruska pokračuje, Česko se spojenci podle něj bude nadále používat nástroje ekonomického tlaku na Rusko tam, kde jsou účinné.
Jedna bezpečnostní hrozba ale zároveň podle ministra nesmí zakrýt všechny ostatní. „Bezpečnost Evropy ovlivňuje také nekontrolovaná masová migrace, energetická závislost, technologické zaostávání, ztráta konkurenceschopnosti, rozpad české soudržnosti nebo naše schopnost zajistit vlastní obranu,“ vyjmenoval.
Macinka dále podobně jako Babiš zdůraznil, že Česko s nástupem nové vlády nemění své základní geopolitické ukotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci, jeho kontinuita ale neznamená kontinuitu každé politiky či názoru. „Naše nová česká vláda dostala od občanů mandát některé věci změnit. Přejít od aktivismu zpět k diplomacii, od moralizování k vyjednávání, od politiky gest k politice výsledků, od automatického přejímání postojů k vlastnímu úsudku,“ prohlásil.
Zahraniční politika musí podle šéfa české diplomacie stát na realismu, reciprocitě a diverzifikaci. „Potřebujeme více trhů a ekonomických partnerů, bezpečné dodavatelské řetězce a přístup k energiím, surovinám a technologiím. A potřebujeme vztahy i s těmi částmi světa, které úplně nesdílejí všechny naše názory,“ dodal. Nejdůležitějším spojencem Česka mimo Evropu a pilířem transatlantické bezpečnosti podle něj zůstávají Spojené státy. Zároveň je ale potřeba vnímat, že se jejich strategická pozornost čím dál více obrací do Indo-Pacifiku, k Číně a k soupeření velmocí, míní.
Macinka velvyslancům také řekl, že od nich neočekává bezchybnost, ale vlastní úsudek a iniciativu. Tato očekávání Tomalová označila za „kontroverzní“. „Protože diplomatický sbor očekává zadání z centrály a má vykazovat vysokou míru loajality k ministerstvu zahraničních věcí, takže bych byla zvědavá, do jaké míry jsou slova o vlastním úsudku a iniciativě skutečně reálná,“ uvedla.
Celkově ovšem projev Macinky Tomalová označila za více zahraničně-politický. „Naznačil, že rozhodně chce nakreslit tlustou čáru,“ sdělila s tím, že Macinka se ostře vymezuje proti svému předchůdci, nyní opozičnímu poslanci Janu Lipavskému (za ODS). „Z hlediska zahraniční politiky a nastavení diplomacie Macinka hodně mluvil o diverzifikaci. To je zajímavý pojem – jakým způsobem nastavíme vztahy k jiným regionům než k blízkým sousedům a EU a NATO,“ podotkla.
Lipavského překvapil Babišův důraz na rozšiřování EU
Vystoupení Babiše a Macinky okomentoval právě i bývalý ministr Lipavský. „Je potřeba říci, že jak premiér Andrej Babiš, tak i ministr zahraničních věcí Petr Macinka v mnohém navazují na to, co dělala naše vláda. Řekl bych především v důrazu na ekonomickou diplomacii,“ sdělil Lipavský, kterého prý v projevu premiéra zaujal důraz na integraci západního Balkánu. „Neslyším to od něj poprvé, ale vlastně bych čekal, že Česko bude mít v Evropě a ve světě důležitější zájmy, než vstup Černé Hory do EU,“ poznamenal.
V projevech prý také očekával více instrukcí pro to, co mají čeští diplomaté v zahraničí vykonávat. „Třeba z hlediska toho, jaké iniciativy Česko na mezinárodní scéně předkládá nad rámec toho konstatování, že nám jde třeba o ekonomickou diplomacii nebo český státní zájem. Což jsou věci, které jsou samozřejmě důležité, já jsem to ve svých projevech diplomatům také říkal,“ připustil.
Podle Lipavského musí jít hodnoty, bezpečnost a ekonomické zájmy „ruku v ruce“, vítá ovšem, že se chce kabinet zaměřit na diplomacii v Africe, Asii či na Blízkém východě. „Rozhodně to není nijak originální myšlenka. To je součástí každé strategie zahraniční politiky poslední desítky let. Z logiky věci musíme diverzifikovat,“ zdůraznil.
Například prohlubování vztahů s Čínou podle exministra ale není „perspektivní“, protože jde o příklad země, kde pravidla neplatí. „Samozřejmě s Čínou je potřeba obchodovat, je potřeba to dělat pragmaticky, ale nevytvářet závislosti, především v klíčových technologiích, a být si vědomi všech rizik,“ upozornil.
Podnikatelské mise provázející politiky musí být dle Havlíčka lépe připravené
Po projevech Babiše a Macinky následoval panel ministrů, v jehož rámci vystoupili šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se z účasti omluvil. Havlíček řekl, že některé mise doprovázející politiky jsou jako „pytel blech“, když jsou v nich zastoupeny malé i velké firmy z různých sektorů, které nic nespojuje. Tímto způsobem se podle něj nedá dosáhnout žádoucího přínosu pro české hospodářství. Podle něj je potřeba, aby se do budoucna mise koncentrovaly na konkrétní oblast.
Přípravy podnikatelských misí by podle ministra měly začít s několikatýdenním až několikaměsíčním předstihem před jejich uskutečněním. „Je třeba perfektně připravit celou cestu ve smyslu toho, s kým se budeme potkávat, s jakým cílem tam jdeme, a sledovat to i pak, když se ukončí jednání. Být důslední a nekompromisní, že když se něco domluví, aby se to dotáhlo,“ vyzval Havlíček.
Právě pro dokončení předjednaných dohod jsou podle ministra klíčoví čeští diplomaté. Jednotliví politici, kteří vyjíždí na cesty, podle něj nemají kapacitu to zajistit. Havlíček řekl, že z toho důvodu by se měla příprava podnikatelských misí soustředit pod ministerstvo průmyslu a ministerstvo zahraničí.
Ministr také připomněl, že Česko sjednocuje prezentaci svého podnikatelského prostředí v zahraničí. Od srpna se sloučily agentury pro podporu exportu a investic v podnikání CzechTrade a CzechInvest do nové agentury CzechBusiness. Výhledově by se její součástí měla stát i agentura pro podporu cestovního ruchu CzechTourism. „Chceme vidět, jaké jsou výsledky, jak roste export, jak se propojujeme se zahraničními subjekty, jaké jsou investice,“ řekl.
Zůna v projevu za aktuální prioritu svého úřadu v zahraničí označil působení českých vojáků na východním křídle Severoatlantické aliance. Vláda na začátku léta schválila a předložila parlamentu návrh zahraničních armádních misí na příští dva roky, počítá v něm mimo jiné se snížením maximálního počtu nasazených vojáků na východním křídle z dvou tisíc na šestnáct set.
Zůna v pondělí řekl, že by měl být mandát schválen do podzimu. „Ujistil jsem všechny naše partnery, že budeme pokračovat v tomto našem nasazení v souladu s tím, jak jsou naplánované jednotlivé dotace a jaké jsou požadavky rámcových zemí a nebo zemí hostitelských, kde jednotky působí,“ sdělil. Před velvyslanci hovořil rovněž o rozpočtu na příští rok. Zopakoval, že ministerstvo obrany by mělo hospodařit se 191 miliardami korun a splnit tak stanovený závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.
Porada se zaměří na řadu témat
Samotná porada velvyslanců, která už není přístupná médiím, se podle ministerstva zahraničí zaměří například na posilování bezpečnosti a prosperity Česka v rámci Evropské unie či na rozvoj mezinárodních partnerství a podporu českých zájmů v zahraničí. Vedoucí českých zastupitelských úřadů v zahraničí budou podle úřadu diskutovat také o nových technologiích, komunikaci a regionálních prioritách české diplomacie.
Cílů porady je podle Tomalové několik. „Je zejména interní. Cílem je, aby se diplomaté potkali, aby konzultovali svoje zkušenosti, aby nastavili cíle do budoucna, ale my jako veřejnost se o tom moc nedozvíme, protože pouze část je otevřená pro novináře a potom se diplomaté během několika dnů setkávají,“ vysvětlila. V úterý velvyslance na Pražském hradě přijme prezident Petr Pavel.
Čeští vedoucí zastupitelských úřadů se v Praze schází tradičně na konci léta. Loni poradu zahájil tehdejší ministr zahraničí Lipavský (tehdy nestr.) a premiér Petr Fiala (ODS). V projevech zdůrazňovali potřebu pokračování pomoci Ruskem napadené Ukrajině.
Věnovali se i závazku členských zemí Severoatlantické aliance (NATO) dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice.
