Albánie

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.

Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.

Albánský premiér Edi Rama se nejspíše počtvrté stane premiérem. Po sečtení 94 procent okrsků to naznačují výsledky z nedělních parlamentních voleb, v nichž jeho Socialistická strana (PS) zatím získala 52 procent hlasů, zatímco opoziční Demokratická strana (PD) 34 procent. Napsala to agentura Reuters.

Albánský premiér Edi Rama zřejmě směřuje k volebnímu vítězství. Po sečtení zhruba čtyřiceti procent okrsků má jeho Socialistická strana 53 procent hlasů odevzdaných v nedělních parlamentních volbách, píší odpoledne místní média. Sčítání hlasů, z nichž mnohé jsou ze zahraničí, by mohlo trvat zhruba dva dny. Demokratická strana exprezidenta Saliho Berishi a její spojenci dostali podle průběžných výsledků 34 procent hlasů.

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.

Nelegální migrace by měla být řešena stejně jako terorismus, prohlásil britský premiér Keir Starmer při zahájení summitu o migraci a společné strategii proti gangům převážejícím migranty. Podle předsedy vlády způsobila špatná organizace příliš mírný postoj Británie v otázce nelegální migrace, což zločinecké gangy převážející migranty vnímají jako pozvánku do země. Gangy využívají také nejednotnost orgánů evropských zemí, míní podle webu BBC Starmer.

Kosovo volilo v parlamentních volbách, místnosti se uzavřely úderem 19. hodiny. Z odhadů televize Klan Kosova vyplývá, že zvítězila strana Sebeurčení premiéra Albina Kurtiho, získala 32,8 procenta hlasů. Vítězství této levicové strany se očekávalo, ale aby sestavila i příští vládu, bude muset hledat koaliční partnery. První výsledky hlasování se očekávají v noci na pondělí.

Český vědecký tým objevil v jižní Albánii, v oblasti Vromoner u hranic s Řeckem, největší podzemní termální jezero na světě. Dostalo jméno podle české nadace, která expedici finančně podpořila.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Italská vláda pokračuje v prosazování nové migrační strategie. Do Římem zřízených azylových center v Albánii dorazila druhá loď, tentokrát s osmi běženci. Šest Egypťanů a dva Bengálci mají v centru čekat na vyřízení žádosti o azyl. Předchozí skupinu přitom úřady dopravily zpět do Itálie kvůli soudnímu rozhodnutí, podle kterého migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro umístění na území balkánského státu. Kabinet na to odpověděl novou vyhláškou, vše ale znovu řeší soud.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.

Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.

Albánský premiér Edi Rama v úterý uvedl, že Tirana odmítla řadu žádostí ze zemí Evropské unie na umístění migrantů na albánském území. Jedinou výjimku učinila v případě Itálie, vůči níž cítí historický dluh. Ve středu by do Albánie měla připlout loď italského námořnictva, která veze první skupinu šestnácti migrantů.

Protesty v Tiraně, které svolala opoziční Demokratická strana, si vyžádaly nejméně deset zraněných policistů. Demonstranti útočící na vládní budovy požadovali odstoupení socialistického premiéra Edi Ramy. Pořádkové síly je rozháněly granáty se slzným plynem.

Lidé mají letos enormní zájem o mezinárodní řidičské průkazy. Od ledna letošního roku jich úřady vydaly více než 40 tisíc, tedy o deset procent víc, než za stejné období vloni. Vyplývá to z dat Ministerstva dopravy. Mezinárodní průkazy slouží jako doplněk ke klasickému řidičskému osvědčení při cestách mimo Evropskou unii, Norsko, Švýcarsko nebo Velkou Británii.

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Tisíce odpůrců rasismu se ve středu večer shromáždily v ulicích britských měst a vytvořily lidské štíty na obranu azylových center a dalších objektů. Stalo se tak poté, co policie varovala před další vlnou protimuslimských nepokojů v souvislosti s výzvou krajně pravicových skupin k novým protestům. Informoval o tom list The Guardian.

Migranti, kterým se podařilo při cestě ze severní Afriky překonat Středozemní moře a dostat se do Itálie, se už brzy mohou dočkat transportu do Albánie. Umožňuje to dohoda mezi Tiranou a Římem, kterou obě země ratifikovaly v únoru letošního roku. Část kapacity azylových center přímo v Albánii je už připravená.

Některé balkánské země bojují s ničivými požáry, které byly umocněny silným větrem a dlouhotrvajícím suchem. Situace v regionu je kritická: v Albánii muselo být evakuováno letovisko Shëngjin kvůli plamenům, které pohltily okolní borové lesy. V Severní Makedonii požáry nedaleko řeckých hranic zničily pět domů a vedly k evakuaci místních obyvatel. V Chorvatsku u města Šibenik shořelo přibližně 450 hektarů borového lesa. Požáry v regionu jsou stále častější a intenzivnější, což odborníci přisuzují změnám klimatu.

Západ Balkánu sužují rekordní vedra. Teploty v regionu stoupají ke čtyřiceti stupňům Celsia. Zdravotníci varují před pobytem na přímém slunci. Vysoké teploty, které trápí hlavně seniory a dlouhodobě nemocné, potrvají nejspíš až do konce července. Na jihu Albánie u hranic s Řeckem zuří už několik dní lesní požáry.

Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny, Albánie a chorvatské Dalmácie postihl v pátek výpadek proudu. V důsledku blackoutu nastal chaos v dopravě a potížím čelí i podniky. V některých částech Černé Hory a chorvatského pobřeží se už podařilo dodávky obnovit. Důvodem výpadku může být vlna veder, která kvůli puštěným klimatizacím prudce zvýšila nároky na rozvodnou síť. Na Balkáně a jihu Evropy teploty přesahují 40 stupňů Celsia.

Jen několik dní před eurovolbami navštívila italská premiérka Giorgia Meloniová budoucí imigrační centra v Albánii. Řím je tam staví, aby ilegální migranty zachycené na moři převezl mimo své území, dokud neproběhne azylové řízení. Podle kritiků je plán k běžencům nespravedlivý, protože legalizaci jejich pobytu v EU neúměrně prodlouží. Italská vláda oponuje, že celá procedura bude naopak rychlejší a přehlednější.