V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Volební místnosti se uzavřely v 19:00 SELČ. Volební účast podle předběžných údajů o hodinu dříve dosahovala 41,37 procenta, byla tak o pět procentních bodů vyšší než v roce 2021.

Albánie má jednokomorový parlament, ve kterém zasedá 140 zákonodárců. Voliči letos vybírali z 2046 kandidátů reprezentujících jedenáct politických uskupení včetně tří koalic, píše AP.

Členství v evropském bloku do roku 2030 sliboval premiér Rama a jeho socialistická strana. Podle Berishi, který vede se svou Demokratickou stranou rozsáhlou koalici proti premiérovi, není Albánie na rychlý vstup do EU připravená. Berisha zpočátku vsadil na slogan inspirovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem Učinit Albánii znovu skvělou. Média také informovala, že jeho strana využívá poradenství lidí, kteří stojí za úspěšnou Trumpovou prezidentskou kampaní, a to včetně republikánského volebního experta Chrise LaCivity.

Rama je v čele albánské vlády od roku 2013 a uchází se o svůj čtvrtý premiérský mandát. Tvrdí, že za jeho vlády posílila albánská ekonomika, například v oblasti cestovního ruchu. Opozice ho kritizuje za údajnou korupci a napojení na organizovaný zločin, což ale Rama popírá. Podobné kritice čelí i Berisha, který byl prezidentem v 90. letech a premiérem mezi roky 2005 a 2013. Bývalého albánského prezidenta kvůli napojení na organizovaný zločin nechtějí na svém území Spojené státy ani Británie.

Únava ze stále stejných tváří

Albánie zůstává jednou z nejchudších evropských zemí a dlouhodobě čelí masové emigraci svých občanů. V důsledku toho je počet oprávněných voličů vyšší než počet obyvatel země. Podle seznamů volit může 3,7 milionu lidí, zatímco obyvatel země je 2,4 milionu. Voliči žijící v zahraničí mohli v nedělních volbách poprvé hlasovat poštou.

Podle agentury AP je řada místních unavena tím, že se v zemi v různých politických funkcích točí stále stejní lidé. „Budu volit nové politiky, protože ti jako Rama a Berisha jsou tu již tři desetiletí a jen se střídají,“ komentoval jeden z voličů. „Chceme vidět změnu, aby mladí přestali odcházet ze země,“ prohlásil další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...