Edi Rama

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.

Albánský premiér Edi Rama se nejspíše počtvrté stane premiérem. Po sečtení 94 procent okrsků to naznačují výsledky z nedělních parlamentních voleb, v nichž jeho Socialistická strana (PS) zatím získala 52 procent hlasů, zatímco opoziční Demokratická strana (PD) 34 procent. Napsala to agentura Reuters.

Albánský premiér Edi Rama zřejmě směřuje k volebnímu vítězství. Po sečtení zhruba čtyřiceti procent okrsků má jeho Socialistická strana 53 procent hlasů odevzdaných v nedělních parlamentních volbách, píší odpoledne místní média. Sčítání hlasů, z nichž mnohé jsou ze zahraničí, by mohlo trvat zhruba dva dny. Demokratická strana exprezidenta Saliho Berishi a její spojenci dostali podle průběžných výsledků 34 procent hlasů.

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Albánský premiér Edi Rama v úterý uvedl, že Tirana odmítla řadu žádostí ze zemí Evropské unie na umístění migrantů na albánském území. Jedinou výjimku učinila v případě Itálie, vůči níž cítí historický dluh. Ve středu by do Albánie měla připlout loď italského námořnictva, která veze první skupinu šestnácti migrantů.

Protesty v Tiraně, které svolala opoziční Demokratická strana, si vyžádaly nejméně deset zraněných policistů. Demonstranti útočící na vládní budovy požadovali odstoupení socialistického premiéra Edi Ramy. Pořádkové síly je rozháněly granáty se slzným plynem.

Jen několik dní před eurovolbami navštívila italská premiérka Giorgia Meloniová budoucí imigrační centra v Albánii. Řím je tam staví, aby ilegální migranty zachycené na moři převezl mimo své území, dokud neproběhne azylové řízení. Podle kritiků je plán k běžencům nespravedlivý, protože legalizaci jejich pobytu v EU neúměrně prodlouží. Italská vláda oponuje, že celá procedura bude naopak rychlejší a přehlednější.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Albánský parlament schválil dohodu mezi Tiranou a Římem, která umožní přesunout do Albánie část migrantů žádajících o azyl v Itálii. Ta dohodu ratifikovala už dříve. Podle úmluvy migranti zachránění Itálií na moři mohou být po dobu vyřizování svých žádostí o azyl umístěni ve střediscích na území Albánie, napsala agentura AP. Proti ujednání v obou zemích vystupovali opoziční zákonodárci a ochránci lidských práv.

Itálie se dohodla s Albánií na zřízení uprchlických center v této balkánské zemi. Řím do nich chce posílat část migrantů, kteří nelegálně připlují po moři do Itálie. Projekt po jednání v Římě nastínili italská premiérka Giorgia Meloniová a předseda albánské vlády Edi Rama. Tábory by měly začít fungovat na jaře příštího roku, uvedly agentury ANSA a Reuters.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Albánský parlament zvolil v sobotu novým prezidentem země generála Bajrama Begaje, který tak v červenci vystřídá nynější hlavu státu Ilira Metu. Pro pětapadesátiletého Begaje hlasovalo 78 ze 140 členů parlamentu.

Srbsko vyslalo k hranici s Kosovem několik obrněných vozů. Dál se tak hrotí spor o poznávací značky. Bělehrad totiž neuznává kosovskou nezávislost ani SPZ. Priština teď v reakci přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou značkou, a Srbové z toho důvodu od minulého pondělí blokují hraniční přechody. Kosovo vyslalo k hranici speciální policejní jednotky. Představitelé EU a NATO vyzvali obě strany ke zdrženlivosti a dialogu.

Po ničivém zemětřesení, které 26. listopadu zasáhlo Albánii, zůstalo bez domova a je provizorně ubytováno více než 12 300 lidí. Podle agentury ATA to na čtvrtečním mimořádném zasedání vlády řekl premiér Edi Rama, který slíbil urychlenou výstavbu až pěti tisíc nových bytů během příštích 12 až 18 měsíců.

Počet obětí úterního zemětřesení v Albánii se zvýšil na 30. Bilance patrně ještě stále není konečná, protože další lidé mají těžká zranění. Obvatele několika albánských měst navíc ve středu vylekal silný následný otřes. Země drží státní smutek. Ve dvou nejvíce zasažených obcích, Thumanë a přístavu Drač, premiér Edi Rama vyhlásil na 30 dnů stav nouze.