Jen několik dní před eurovolbami navštívila italská premiérka Giorgia Meloniová budoucí imigrační centra v Albánii. Řím je tam staví, aby ilegální migranty zachycené na moři převezl mimo své území, dokud neproběhne azylové řízení. Podle kritiků je plán k běžencům nespravedlivý, protože legalizaci jejich pobytu v EU neúměrně prodlouží. Italská vláda oponuje, že celá procedura bude naopak rychlejší a přehlednější.
Dohoda uzavřená s Albánií počítá s vytvořením dvou center, která budou pod italskou jurisdikcí. Do Albánie má být přepravena část migrantů, které v mezinárodních vodách zachrání italská pobřežní stráž či finanční policie. Střediska mají kapacitu tři tisíce lidí a vláda tvrdí, že by mohla pojmout až 36 tisíc migrantů ročně.
„V centrech budou platit italské zákony a jejich provoz bude zajišťovat italský personál,“ uvedla Meloniová. „Nejužitečnější stránka tohoto projektu spočívá v tom, že by mohl představovat mimořádný nástroj odstrašení pro ty, kteří chtějí přicestovat nelegálně do Evropy,“ prohlásila dále italská premiérka.
„Opravdu nás těší, že můžeme být tímto způsobem (Itálii) nápomocní,“ komentoval albánský premiér Edi Rama.
Migrační centra vznikají v oblasti, kde žije mnoho rodin vysídlených po druhé světové válce z Řecka. „Lidé, kteří sem přijdou, jsou stejní jako my. Je mi jich líto. Bohužel, Albánci nemají peníze sami pro sebe a nemohou platit za jiné,“ poznamenal obyvatel přístavu Shëngjin Fatmir Jakaj.
Většina žádostí o azyl bude zamítnuta, předpokládá Řím
Řím slibuje, že zaplatí všechny náklady. Imigranti, kteří azyl dostanou, budou převezeni do Itálie. Ta ale předpokládá, že naprostá většina žádostí bude zamítnuta. Neúspěšní žadatelé poputují do vydávacích center. Dnes často čekají na repatriaci mimo uzavřená zařízení.
Podle poslanců italské opoziční Demokratické strany byla návštěva Albánie jen součástí premiérčiny kampaně před volbami do Evropského parlamentu. Tábory, které se podle nich nacházejí „v pusté oblasti“, odčerpají jen velké prostředky z italské státní kasy a nic nevyřeší. Meloniová tvrdí, že provoz bude hrazen z prostředků, které vláda vyčleňuje na pomoc žadatelům o azyl.
S tím, že návštěva Meloniové byla součástí kampaně, souhlasí i zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk. „Návštěva jen pár dní před volbami jistě není náhodná,“ podotkl. V Itálii je však imigrace dlouhodobým problémem. „Takže je tu dlouhodobá poptávka ze strany italských voličů. Giorgia Meloniová se tak snaží o něco, co se nepovedlo Matteo Salvinimu, který na tom kdysi vyhrál volby,“ doplnil.
Zřízení center podle Daňka vypadá jako „zajímavý pokus“. „Ale viděl bych to jako první vlaštovku, jak se pokusit migraci řešit vně evropských hranic,“ doplnil s tím, že je také těžké soudit, jak to bude vypadat v praxi.
K dohodám se vyjadřují skepticky či kriticky i zástupci nevládních organizací či katolické církve. Mluvčí italské kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Ungaro na konci května řekl, že nad projektem stále visí velké právní otazníky. Podle něj podobné procesy „externalizace“ doprovázejí rizika a nejistota, ačkoliv samy o sobě nemusí porušovat mezinárodní úmluvy o uprchlících.
Tirana od Itálie očekává podporu vstupu do EU
Italská imigrační centra v Albánii vyjdou Řím odhadem v přepočtu na šestnáct miliard korun. Otevřít se původně měla už v červnu, práce ale postupují pomaleji. Ve středu Meloniová oznámila, že obě střediska začnou fungovat od srpna.
Podobně se s velkým počtem žadatelů o azyl vypořádal Londýn, který je umisťuje ve Rwandě. Evropská unie už podepsala dohody s Tuniskem, Egyptem a Mauritánií.
Obdobný model chce využít většina zemí Evropské unie. Patnáct ministrů vnitra z Česka, Rakouska, Nizozemska nebo Dánska nedávno vyzvalo Evropskou komisi k hledání možností, jak zvládat migraci s partnery vně Unie. To může být jeden z hlavních úkolů pro novou Komisi po evropských volbách.
Tirana tvrdí, že zatím neplánuje spolupráci s dalšími zeměmi. Vyjít vstříc teď hodlá jen Itálii, od které na oplátku čekává podporu svého vstupu do Evropské unie.
