Migrační a azylová politika

Přesně před rokem zavraždil mladý Syřan v západoněmeckém Solingenu nožem tři lidi a deset dalších zranil. Byl to první ze série útoků, které rozvířily debatu o bezpečnosti a změně pravidel pro držení nožů. Od té doby řada míst zavedla přísná omezení. Podle průzkumu stanice WDR se třetina obyvatel Solingenu stále cítí ve vlastním městě nejistě. Za rok 2024 vzrostl v Německu počet vážných ublížení na zdraví nožem asi o deset procent.

Zaměstnavatelé budou od příštího roku posílat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) informace o zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším institucím. Jednotné měsíční hlášení má nahradit až pětadvacet dosavadních formulářů. Zákon podepsal prezident Petr Pavel. Podepsal i další novely, mezi nimi například tu, podle níž budou od ledna přísnější azylová a migrační pravidla.

Víme, co by fungovalo jako řešení nelegální migrace, jen tyto mechanismy dodnes nikdo neimplementoval, řekla v Událostech, komentářích europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Podle ní jde třeba o vytváření ekonomického nátlaku v návratové politice na země původu běženců. S tím, že EU v této oblasti nepodniká efektivní kroky, nesouhlasil poslanec Martin Exner (STAN) ze sněmovního výboru pro bezpečnost a pro evropské záležitosti. Zpřísňování se podle něj děje i na národní úrovni, na té evropské je příkladem projednávaná směrnice o navýšení trestů za pašeráctví. Debata se věnovala také protiruským sankcím.

Skupina šesti zemí, včetně Česka, chce spolupracovat na zpřísnění migračního systému Evropské unie, oznámil po schůzce na nejvyšší německé hoře Zugspitze německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Jednal s ministry z Polska, Francie, Dánska, Rakouska a Česka, které zastupoval Vít Rakušan (STAN). Podle Dobrindta všichni chtějí omezit ilegální migraci do EU, rozhodněji bojovat s převaděči a zlepšit ochranu vnější hranice. Rakušan řekl, že je třeba migraci řešit i v zájmu ochrany demokracie.

Německá vláda schválila další návrh zákona, který je součástí snahy o zpřísnění migrační a azylové politiky. Usnadnit má zařazování nových států na seznam bezpečných zemí a tím i deportace odmítnutých žadatelů o azyl. O návrhu bude hlasovat Spolkový sněm, v němž mají ovšem vládní strany pohodlnou většinu. Na seznam by se potom mohly nově dostat tři severoafrické země či Indie.

Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Jen několik dní před eurovolbami navštívila italská premiérka Giorgia Meloniová budoucí imigrační centra v Albánii. Řím je tam staví, aby ilegální migranty zachycené na moři převezl mimo své území, dokud neproběhne azylové řízení. Podle kritiků je plán k běžencům nespravedlivý, protože legalizaci jejich pobytu v EU neúměrně prodlouží. Italská vláda oponuje, že celá procedura bude naopak rychlejší a přehlednější.

Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.

Albánský parlament schválil dohodu mezi Tiranou a Římem, která umožní přesunout do Albánie část migrantů žádajících o azyl v Itálii. Ta dohodu ratifikovala už dříve. Podle úmluvy migranti zachránění Itálií na moři mohou být po dobu vyřizování svých žádostí o azyl umístěni ve střediscích na území Albánie, napsala agentura AP. Proti ujednání v obou zemích vystupovali opoziční zákonodárci a ochránci lidských práv.

Vláda dočasně zařadí látku HHC a obdobné produkty na seznam návykových látek, uvedl po jednání kabinetu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že novelu, která seznam obsahuje, připraví na další jednání kabinetu. Není jasné, od kdy přesně bude zákaz platit, protože ho musí notifikovat ještě Evropská komise. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to bude zhruba do měsíce. Po požití cukrovinek s HHC v posledních týdnech musela být podle vyjádření poslance Toma Philippa (KDU-ČSL) hospitalizována zhruba stovka mladých lidí a dětí. Vláda ve středu projednala také novelu zákona o prezidentské volbě, podle které by poslanci a senátoři mohli v budoucích volbách výslovně podpořit jen jednoho kandidáta.

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro Česko horší než ta, na níž se podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty.

Lídři zemí Evropské unie zakončili dvoudenní summit bez shody na závěrech o migraci. Nepřesvědčili premiéry Polska a Maďarska, aby přestali dohodu blokovat požadavkem na zmínku o jednomyslném rozhodování v otázkách migrace. Český premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil z výsledku zklamání, přesto hovořil o posunu v debatě o migraci: „Zaznamenáváme velkou změnu přístupu mezi státy, které odmítaly tuto situaci dlouho řešit.“ Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.

V Lucemburku jednali unijní ministři vnitra o současné migrační situaci. Podle českého zástupce Víta Rakušana (STAN) je nutné spolupracovat s balkánskými státy, zejména Srbskem. Ministr zároveň oznámil, že se se slovenským protějškem Romanem Mikulcem shodli na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na vytvoření nové dohody o policejní spolupráci. Rakušan před začátkem jednání zmínil, že evropským partnerům představí návrh k reformě azylové a migrační politiky, který „hledá rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností“.