Skupina šesti zemí, včetně Česka, chce spolupracovat na zpřísnění migračního systému Evropské unie, oznámil po schůzce na nejvyšší německé hoře Zugspitze německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Jednal s ministry z Polska, Francie, Dánska, Rakouska a Česka, které zastupoval Vít Rakušan (STAN). Podle Dobrindta všichni chtějí omezit ilegální migraci do EU, rozhodněji bojovat s převaděči a zlepšit ochranu vnější hranice. Rakušan řekl, že je třeba migraci řešit i v zájmu ochrany demokracie.
Jednání ve výšce 2962 metrů nad mořem se kromě německého ministra vnitra Dobrindta a českého ministra Rakušana zúčastnili také ministři vnitra z Francie Bruno Retailleau, z Polska Tomasz Siemoniak a z Rakouska Gerhard Karner. Dánsko zastupoval ministr pro imigraci a integraci Kaare Dybvad Bek. Jednání se účastnil také evropský komisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner.
Ve společném prohlášení ministři požadují v pěti bodech mimo jiné posílení boje proti převaděčům a obchodování s lidmi, důsledné deportace odmítnutých žadatelů o azyl, posílení unijní pohraniční agentury Frontex, zlepšení ochrany vnější hranice EU a vybudování strategických partnerství se třetími státy. Deportovat musí být podle prohlášení možné i do Afghánistánu a Sýrie.
Evropskou komisi ministři vyzvali, aby v nadcházejícím víceletém finančním rámci vyhradila dostatečné prostředky na implementaci aktuální migrační a azylové reformy. První návrh nového sedmiletého rozpočtu na roky 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,3 bilionů korun) představila Komise ve středu.
Rakušan: Jde o ochranu demokracie
Podle Rakušana je nutné přinášet moderní a konkrétní řešení v migrační oblasti i v zájmu ochrany demokracie proti populistům a extremistům. Evropská unie podle něj musí mimo jiné zlepšit ochranu vnější hranice a jednat s třetími státy, z nichž migranti do Evropy přicházejí. „Musíme jim také něco nabídnout,“ řekl. Zemím původu migrantů EU musí podle něj pomoci zlepšit kvalitu života tamních lidí, aby neměli důvod opouštět vlast a vydávat se na cestu do EU.
Také Dobrindt hovořil o potřebě řešení migrace proto, aby se oslabila polarizace ve společnosti. Na pátečním jednání se podle něj ministři shodli, že migrační systém musí být na evropské úrovni zpřísněn, procesy prý musejí být výrazně rychlejší. Německo už migrační politiku EU nebude brzdit, ale „bude sedět v lokomotivě“, dodal Dobrindt.
Rakouský ministr Karner řekl, že schůzka vysílá „důležitý signál“. „Evropa konečně přitvrdí v otázkách azylové politiky,“ řekl.
Důslednost německé vlády
Nová německá vláda nastoupila v květnu se slibem, že výrazně zpřísní migrační a azylovou politiku. Dobrindt den po nástupu do funkce nařídil zpřísnit kontroly na pozemních hranicích. Umožnil, aby policisté odmítali i ty migranty, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Výjimkou mají být podle nařízení jen zranitelné skupiny, jako jsou děti, těhotné ženy či vážně nemocní. Navzdory rozhodnutí správního soudu, který v jednom konkrétním případě označil režim za protiprávní, Německo v jeho uplatňování pokračuje.
Polsko v reakci na německé kontroly 7. července začalo kontrolovat své hranice s Německem a Litvou. I některé další sousední země německé opatření kritizovaly, k protiopatřením ale žádná z nich nesáhla.
České ministerstvo vnitra v tiskové zprávě uvedlo, že Rakušan jednal na okraj summitu s Dobrindtem o situaci na česko-německé hranici a dopadech německých opatření. Ministr prý zopakoval, že „přijatá opatření ze strany Německa musí být co nejméně zatěžující pro naše občany, pro jejich každodenní pohyb a vnitřní trh“.
