Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
Soud se zabýval případem tří Somálců, které na základě Dobrindtova pokynu německá spolková policie zadržela 9. května ve Frankfurtu nad Odrou a poslala zpět za hranici do Polska.
Dobrindt nařídil zpřísnit kontroly na pozemních hranicích 7. května. Umožnil, aby policisté odmítali i ty migranty, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Výjimkou měly být podle nařízení jen „zranitelné skupiny“, jako jsou děti, těhotné ženy nebo vážně nemocní.
Podle mluvčí berlínského soudu se jedná o první soudní rozhodnutí, které se týká nového zpřísnění hraničních kontrol. V konkrétním případě, kterým se správní soud zabýval, šlo o dva muže a jednu ženu ze Somálska, kteří přijeli do země vlakem z Polska. Policie je zkontrolovala v hraničním městě Frankfurt nad Odrou dva dny poté, co Dobrindt oznámil své rozhodnutí o zpřísnění kontrol.
Trojice uvedla, že chce v Německu požádat o azyl, spolková policie je ale ještě týž den vypověděla do Polska. Podle soudu to zdůvodnila tím, že přicestovali z bezpečné země.
Somálci, kteří se nyní zdržují na území Polska, napadli postup spolkové policie u soudu a ten ve zrychleném řízení rozhodl o jeho protiprávnosti. Podle soudu se proti rozhodnutí nelze odvolat. Takzvané dublinské dohody, na které se odvolává soud ve svém rozhodnutí, mimo jiné stanovily, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první.
Soud: Německo se nemůže odvolávat na výjimku
„Žadatelé podali odpovídající žádost o azyl, takže jim musí být přechod hranice povolen a dublinské řízení musí být provedeno,“ uvedl soud ve zdůvodnění svého rozhodnutí. Podle něj se nemůže Německo odvolávat na výjimku, kterou zmiňuje článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie. Na jeho základě se mohou členské země EU odklonit od některých pravidel v zájmu udržení veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti. K uplatnění článku ale podle berlínského soudu „chybí dostačující vysvětlení existence nebezpečí pro veřejnou bezpečnost a pořádek“.
Soud také zdůraznil, že žadatelé o azyl nemají právo na to, aby pokračovali v cestě dál do německého vnitrozemí. Dublinské řízení totiž mohou úřady provést i přímo na hranici či v příhraničí.
Omezení nelegální migrace bylo hlavním tématem před únorovými předčasnými parlamentními volbami v zemi, které vyhrála konzervativní unie CDU/CSU. Vládu vytvořila se sociálními demokraty (SPD). Německo kvůli nelegální migraci kontroluje už od roku 2015 hranice s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září nařídila tehdejší ministryně vnitra Nancy Faeserová také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Německo tak kontroluje více či méně intenzivně celou pozemní hranici. Je přitom členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Současné kontroly jsou nahlášené u Evropské komise do 15. září. Vládní politici tvrdí, že cílem nejsou trvalé kontroly, zlepšit se ale musí ostraha vnějších hranic Evropské unie.
