Evropská komise přednesla návrh nových pravidel, která mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovalo mimo jiné i Česko.
Nařízení Komise musí schválit europarlament a také členské státy v Radě EU. Eurokomisař pro migraci Magnus Brunner doufá, že se tak stane velmi rychle. „Evropská komise navrhuje vytvořit společný evropský systém pro navracení s rychlejšími, jednoduššími a efektivnějšími postupy,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy.
Komise připomněla, že z lidí, kterým byl azyl v Unii odmítnut, se nyní do země původu vrací zpět jen přibližně každý pátý.
„To je nepřijatelné, to nemůžeme tolerovat,“ uvedl Brunner. Podle něj je tak potřeba vytvořit systém, který je „spravedlivý, ale zároveň rozhodný“.
Stávající roztříštěné systémy, jejichž mezery mohou být zneužívány, je proto podle názoru Komise třeba nahradit moderním, jednodušším a účinnějším právním rámcem. Státy Unie by si tak například měly začít navzájem uznávat rozhodnutí o návratech, aby neúspěšný žadatel o azyl nemohl jen odejít do jiné země EU.
„Musíme zajistit, aby naše systémy nebyly zneužívány, aby se lidé nepřesouvali z jedné země do druhé,“ zdůraznil Brunner. V této souvislosti by měla vzniknout celounijní sdílená databáze, ze které by bylo jasné, kdo v jaké zemi dostal příkaz k návratu.
Návratová centra
Nové nařízení představuje podle místopředsedkyně EK Henny Virkkunenové klíčový prvek, který doplní loni schválený migrační a azylový pakt. Vznikne evropský příkaz k navracení, který by měl vést k omezení roztříštěnosti na úrovni EU. Vzájemné uznávání rozhodnutí o navracení rovněž umožní členským státům uznat a přímo vykonat rozhodnutí z jiné země, aniž by musela zahájit vlastní nové řízení. Zvláštní pravidla budou platit pro osoby představující bezpečnostní riziko.
Návrh rovněž zmiňuje existenci takzvaných návratových hubů, neboli center. „Zavádí právní možnost navrátit osoby, které neoprávněně pobývají v EU a obdržely konečné rozhodnutí o navracení, do třetí země na základě dohody nebo ujednání uzavřených bilaterálně nebo na úrovni EU,“ uvedla Komise. Takovou dohodu lze podle unijní exekutivy uzavřít se zemí, která dodržuje mezinárodní normy a zásady v oblasti lidských práv v souladu s mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení (non-refoulement).
Migranty, kteří nebudou spolupracovat, může čekat odebrání dávek nebo cestovních dokladů, povinnost pravidelně se hlásit nebo umístění do detence.
Jednou ze zemí EU, které usilovaly o revizi dosud existující návratové směrnice, je také Česko. Směrnice pochází z roku 2008, pokus o její úpravu ale v roce 2018 selhal. Nyní Komise navrhuje místo směrnice vznik „nařízení“, které má na rozdíl od direktivy obecnou působnost a je přímo použitelné ve všech členských státech.
Reakce českých politiků
„Evropský příkaz k návratu, sdílená celounijní databáze odepřených azylů a vytvoření návratových center mimo území EU. Klíčové prvky návrhu, který dnes představila Evropská komise jako součást řešení nelegální migrace, odpovídají tomu, co jsme spolu s dalšími členy EU požadovali po loňské schůzce v Kodani,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „S detaily návrhu se teprve seznamujeme, ale úsilí o společné celoevropské řešení migrace, které jde nad rámec migračního paktu, jednoznačně vítám,“ dodal.
„Já si myslím, že se to teď rozpohybuje a souvisí to zjevně s vývojem v Německu, protože Friedrich Merz jako budoucí kancléř toto musí řešit,“ domnívá se europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) uvedla, že chybí „takzvaný nátlakový mechanismus na třetí státy, aby přijímaly své občany zpět“. „Evropská unie by tady měla ukázat svou sílu, použít obchodní sankce, vízovou politiku,“ doplnila.
„Pokud někdo od nás bere peníze na humanitární pomoc, pokud bere peníze na různé projekty, tak nemůže dlouhodobě odmítat návrat svých vlastních občanů,“ řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Kritika Amnesty International
Nevládní organizace Amnesty International (AI) návrh EK zkritizovala. Podle ní představuje „nové dno“ při zacházení s migranty. Podle AI unijní exekutiva ustoupila několika evropským vládám, které jsou známé svým „protilidskoprávním a protimigračním“ přístupem.
„Sama Komise zavrhla koncept návratových hubů v roce 2018. Dobře si uvědomuje, že tyto návrhy povedou k porušování lidských práv, plýtvání milionů eur a odcizí spojence v době, kdy EU potřebuje přátele,“ sdělila šéfka bruselské kanceláře AI Eve Geddieová. Návrh podle ní vytváří půdu pro státy, aby posílaly lidi do zemí, ke kterým nemají žádný vztah a kde budou strádat v detenčních centrech „s málo důvěryhodnými zárukami, že budou dodržována jejich práva“.
