Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.
Ve středu schválil sněm za pomoci hlasů AfD návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování s AfD i tak vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.
Šéf CDU před hlasováním prohlásil, že návrh zákona je „nezbytnou reakcí na sérii známých vražd na veřejných prostranstvích, které spáchali lidé přistěhovaleckého původu“. Jeho uskupení momentálně vede v předvolebních průzkumech. Voliči budou o novém složení Bundestagu rozhodovat 23. února.
Kvůli možné podpoře zákona krajní pravicí se o slovo přihlásila i bývalá kancléřka Angela Merkelová, která zpravidla aktuální politiku vůbec nekomentuje, poznamenal zpravodaj ČT v Berlíně Pavel Polák. „Ve svém vyjádření označila Merzův záměr za velkou chybu, která není hodná státníka,“ dodal Polák.
I její slova měla podle zpravodaje ČT vliv na hlasování řady poslanců CDU. „Pro Friedricha Merze je to samozřejmě porážka a je to neúspěch. Jak velký neúspěch to je se ukáže v následujících dnech v aktuálních předvolebních průzkumech,“ dodal.
Merz předložil tento týden Spolkovému sněmu celkem tři návrhy směřující podle něj k omezení migrace. Reagoval jimi na útok v bavorském městě Aschaffenburgu, kde 28letý neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu minulý týden napadl děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky. Incidentu přitom předcházely podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.
Středeční rezoluce německých poslanců obsahuje výzvu, aby vláda zpřísnila migrační a azylovou politiku. Je v ní mimo jiné požadavek na zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, na důslednější deportace či na odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. Protesty nevyvolal ani tak obsah právně nezávazného dokumentu, ale skutečnost, že CDU/CSU k jejímu schválení pomohla AfD. Kritiku si konzervativci vysloužili i od své bývalé kancléřky Angely Merkelové, která se jinak k aktuální politice vyjadřuje jen zřídka.
Vládní strany – sociální demokraté (SPD) a Zelení (Die Grüne) – označily středeční schválení návrhu pomocí hlasů AfD za prolomení tabu, média psala o protržení hráze či pádu protipožární zdi. Do ulic v mnoha německých městech vyšly desítky tisíc lidí, kteří protestovali proti parlamentní spolupráci s AfD, ale i proti Merzovi. Druhý ze středečních návrhů, který dával bezpečnostním složkám některé nové pravomoci, v parlamentní komoře už většinovou podporu neměl.
Návrh na přísná migrační pravidla
Páteční návrh zákona obsahoval mimo jiné ustanovení o omezení slučování rodin uprchlíků, kteří požívají v Německu jen omezeného práva na ochranu. Dotklo by se to například mnoha Syřanů. Návrh také rozšiřoval pravomoci spolkové policie, která má na starosti ochranu hranic. V určitých případech by mohla sama iniciovat deportace lidí bez povolení k pobytu.
Schvalování předcházela několikahodinová ostrá debata. Ministryně vnitra Nancy Faeserová varovala CDU/CSU před „dalším prolomením tabu“, už středečním hlasováním s AfD podle ní konzervativci „opustili demokratický střed“. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková řekla, že na Německo hledí celá Evropa.
Merz v debatě obvinil sociální demokraty a Zelené, že jejich neochota jednat o podpoře návrhu zákona způsobila, že může být schválen pomocí hlasů AfD. Poslanci nakonec ale normu překvapivě odmítli, a to poměrem 338 hlasů pro a 350 proti. Pět poslanců se zdrželo.
Migrace se stala v posledních dnech hlavním tématem kampaně před parlamentními volbami, které se uskuteční 23. února. CDU/CSU podle současných průzkumů veřejného mínění zvítězí, a to se ziskem kolem třiceti procent hlasů. Na druhém místě skončí zřejmě AfD, která by mohla získat dvacet až 23 procent hlasů. Sociální demokraté současného kancléře Olafa Scholze budou zřejmě třetí s patnácti až sedmnácti procenty a jejich koaliční partner v menšinové vládě – strana Zelených – čtvrtí s třinácti až patnácti procenty.
Scholz v pátek v podcastu deníku Zeit prohlásil, že považuje za možné, že CDU/CSU po únorových volbách povede „pro forma koaliční jednání“ s SPD nebo Zelenými a pak na podzim uzavře koalici s AfD. Merz označil tvrzení za přitažené za vlasy a na plénu v pátek zopakoval, že povolební spolupráci s AfD kategoricky vylučuje.
Ve světle předčasných voleb
Německá média mezitím spekulují o tom, kdo bude příštím německým kancléřem. Favorizují dva kandidáty – současného šéfa kabinetu Scholze, který stojí v jeho čele od roku 2021, a právě Merze, kterého staví do role favorita.
„Člověk toho může i litovat, ale Zelení a sociální demokraté, tyto dvě strany, se stávají zmenšující se sociální a politickou menšinou,“ prohlásil Merz.
Konzervativní unie CDU/CSU zatím v předvolebních průzkumech vede. Podporu jí vyjadřuje necelých třicet procent voličů. Zatímco vládní SPD se potýká se ztrátou důvěry, preference krajně pravicové AfD jdou nahoru. Stranu v posledních týdnech masivně podporuje i americký miliardář Elon Musk. Alternativu a konzervativce navíc spojuje podobný pohled na otázku migrace.
„Pokud jde o migraci, tak většina v Německu chce větší kontrolu, větší bezpečnost uvnitř země. To je něco, co Němci v tuto chvíli opravdu chtějí prosadit,“ připustila vedoucí průzkumů veřejného mínění ze Civey Institute Janina Muetzeová.
Otázkou ale zůstává, zda aktuální „sňatek z rozumu“ mezi CDU/CSU a AfD bude pokračovat i po únorových volbách. Merz spojenectví s AfD striktně odmítá, posledním krokem ale mohl odradit jiné potenciální koaliční partnery. „Pokud tedy konzervativci budou nejsilnější stranou, potřebují pro svou koalici partnera. A Zelení a sociální demokraté budou pravděpodobně mít problém s nimi do koalice jít,“ pokračovala Muetzeová.
Klíčovou roli pro složení spolkové vlády budou hrát výsledky stran, jejichž preference pravidelně oscilují okolo pětiprocentní hranice. O křesla v Bundestagu takto stále bojuje například liberální Svobodná demokratická strana (FDP) nebo levicové Spojenectví Sahry Wagenknechtové a Levice.
Obsazení sídla CDU
Právě kvůli opírání se o hlasy AfD obsadili v pátek odpoledne levicoví aktivisté sídlo CDU v Hannoveru. Incident se ovšem vztahuje ke středečnímu prosazování rezoluce požadující zpřísnění migrační politiky. Deník Tagesspiegel napsal, že aktivisté jsou „očividně“ z řad krajně levicového spektra.
Podle policie zásah trval asi hodinu a situace byla dynamická. Osm aktivistů proniklo po žebřících na balkon budovy, kde zapálili světlice a rozvěsili protestní transparenty. CDU již podala trestní oznámení. Pracovníci budovu podle původních zpráv deníku v pořádku opustili, deník Bild ale cituje šéfa hannoverské pobočky CDU Maximiliana Oppelta, podle kterého se vyděšení zaměstnanci uvnitř zamkli. „Zavřeli se v kancelářích a čekali, dokud policie aktivisty nevyvede,“ řekl.
Policie Bildu sdělila, že po zhruba hodině aktivisty z balkonu a z pozemku pobočky CDU vyvedla, ti se ale následně rozutekli do blízkého lesa. „Je možné, že jsme od všech nevzali osobní údaje,“ připustil policejní mluvčí.
Jedno z rozvěšených hesel označuje šéfa CDU Merze, který za konzervativní unii CDU/CSU kandiduje v únorových předčasných parlamentních volbách na kancléře, za Friedricha von Hindenburga. Někdejší německý polní maršál a říšský prezident Paul von Hindenburg jmenoval v lednu 1933 nacistického vůdce Adolfa Hitlera říšským kancléřem, což v konečném důsledku vedlo k ovládnutí země nacisty.
Další transparent zase kritizoval rázný přístup k migraci, který Unie nyní zastává. Text na transparentu uváděl, že problém je CDU a nikoli příliv migrantů, když se strana místo pomoci a ochrany rozhodla pro detenci a obušky. Merz slibuje, že jako kancléř tvrdě zakročí proti migrantům, kteří do země přichází bez dokladů. Slibuje rovněž deportace a přísnější ochranu německých hranic.
Unie za středeční hlasování ve Spolkovém sněmu čelí kritice z řad politiků, médií, přeživších holocaustu a také veřejnosti. Už ve čtvrtek demonstrovaly v řadě německých měst před kancelářemi CDU a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU) tisíce lidí.
Zpřísňování migrační politiky je nutnost, míní Bartůšek
Podle europoslankyně Nikoly Bartůšek (Přísaha) je zpřísňování migrační politiky nutnost. V Událostech, komentářích uvedla, že páteční „dění v Bundestagu ukázalo na neschopnost řešit klíčové otázky“ s tím, že je špatně, když se „politikaření staví nad bezpečnost“.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se domnívá, že Merz tímto krokem „přebral voliče AfD, a to ty, kteří jsou konzervativní a nechtějí volit žádnou extremistickou alternativu a chtějí zvolit stranu, která má nejen protimigrační, ale i ekonomický program“.
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek poté ke zpřísnění migrační politiky a případným deportacím dodal, že „jsou obecně velmi složité“. „Je pravda, že návratová politika se musí zefektivnit, ale musí probíhat podle pravidel. Je potřeba nejen spolupráce konkrétního člověka, ale i spolupráce země původu,“ upozornil.
