Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

2 minuty
Zpravodaj ČT Polák k útoku nožem v Bavorsku
Zdroj: ČT24

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.

Podle policistů osmadvacetiletý útočník pravděpodobně neměl komplice, a veřejnosti tak nehrozí další bezprostřední nebezpečí. „Motiv činu zjišťujeme,“ uvedl mluvčí policie regionu Dolní Franky, ve kterém sedmdesátisícový Aschaffenburg leží.

Oběťmi jsou dvouletý chlapec marockého původu a 41letý Němec. Útok si vyžádal také tři zraněné. Podle bavorské ministryně zdravotnictví Judith Gerlachové jsou jimi 61letý muž, který utrpěl rány nožem v oblasti hrudníku, a dvouleté děvčátko původem ze Sýrie, které utrpělo zranění na krku. Lehce zraněna je také vychovatelka, která ale nebyla útočníkem přímo zasažena. Všichni tři zranění jsou podle Gerlachové mimo ohrožení života.

Podle bulvárního listu Bild zaútočil Afghánec na skupinu dětí ze školky, která byla v parku Schöntal v centru města na procházce. Podle časopisu Der Spiegel je mrtvým dospělým podle všeho kolemjdoucí, který chtěl útoku na děti zabránit.

Podezřelý, jehož se podařilo zadržet, se nejprve pokusil utéci přes železniční trať. Vlaková doprava v Aschaffenburgu proto musela být načas zastavena.

Útočník měl duševní problémy

Muž bydlel v ubytovně pro žadatele o azyl v regionu. Podle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna nejsou k dispozici informace o tom, že by měl čin islamistický motiv. Afghánec přišel do Německa v listopadu 2022 a později požádal o azyl. Sám ale před časem úřadům sdělil, že by se chtěl dobrovolně vrátit do vlasti, sdělil ministr.

„S pravděpodobností hraničící s jistotou útok neměl teroristické pozadí. Policisté i vyšetřovatelé pracují s verzí psychického onemocnění. Útočníka úřady znají už z minulosti, kdy na sebe strhl pozornost neobvyklým chováním. Byly u něj zjištěny psychické problémy,“ sdělil zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Na ubytovně se podle Herrmanna našly i odpovídající léky. V minulosti už měl Afghánec co do činění s policií kvůli násilným činům. Vždy byl poslán na psychiatrii, odkud byl ale po čase propuštěn.

Bavorský premiér Söder označil v tiskové zprávě čin za „hrozivý“. „Truchlíme za oběti zbabělého a podlého činu. Truchlíme za malé, nevinné dítě, které bylo smrtelně zraněno. Truchlíme za člověka, který chtěl pomoci a který za svou občanskou odvahu zaplatil vlastním životem,“ prohlásil politik.

„Už nestačí jen mluvit“

Německý kancléř Olaf Scholz považuje incident v Aschaffenburgu v Bavorsku za nepochopitelný teroristický čin. „Vadí mi, když se u nás každých pár týdnů stávají takové násilné činy. A jsou za nimi pachatelé, kteří k nám přišli, aby tu našli ochranu. Tady není falešně chápaná tolerance vůbec na místě. Úřady musí urychleně vysvětlit, proč atentátník vůbec mohl být ještě v Německu,“ zdůraznil Scholz. „Už nestačí jen mluvit,“ dodal kancléř.

Zármutek a soustrast pozůstalým vyjádřila na síti X také ministryně vnitra Nancy Faeserová. „Strašlivý násilný čin v Aschaffenburgu námi hluboce otřásl,“ uvedla. Slíbila, že vyšetřovatelé pozadí činu vyšetří.

Lídr parlamentní opozice a kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz v reakci uvedl, že Německo bude muset po uklidnění situace najít „politické jasné odpovědi“. Zemi čekají na konci února předčasné parlamentní volby. Migrace, její dopady a možnosti, jak ji omezit, jsou jedním z hlavních témat předvolební kampaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...