Pavel Polák

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.

Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, reagoval na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Právě Rusko ale plnohodnotný konflikt s Ukrajinou před třemi roky rozpoutalo, když provedlo otevřenou invazi do sousední země. Evropští spojenci Kyjeva jako Velká Británie či Polsko hovoří o špatné zprávě a slibují napadené zemi podporu.

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.

Německé bezpečnostní složky po pátečním útoku na vánoční trh v Magdeburku čelí rostoucím pochybám o tom, zda situaci nepodcenily. Ukázalo se, že Saúdský Arab spojovaný s útokem měl dlouhodobé spory s úřady a že policie mu loni poslala varovný dopis, protože ho osobně nezastihla. Právě nad využitím pošty se pozastavil deník Bild. Kritiku vyvolává i koncept zabezpečení magdeburského trhu, jelikož útočník do davu u vánočních stánků najel nechráněným vjezdem pro záchranáře. Agentura DPA napsala s odkazem na své zdroje, že útočník, pracující coby psychiatr, zřejmě trpí vážnou duševní chorobou. Není tak dle ní zřejmé, kdo převezme dozor nad vyšetřováním.

Řidič vjel v pátek večer na vánočním trhu v Magdeburku, v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, do davu. Krátce po půlnoci byly potvrzeny dvě oběti – dospělý muž a malé dítě. Informaci potvrdil premiér spolkové země Reiner Haseloff, který dříve nevyloučil, že bilance obětí může stoupnout, protože několik lidí je v kritickém stavu. Zraněno bylo více než šedesát osob. Zadržený řidič, lékař pocházející ze Saúdské Arábie, žije v Německu od roku 2006. Bezpečnostní složky pracují s verzí, že se jednalo o teroristický čin.

Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.

Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že se ruský vůdce Vladimir Putin ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Biden a Scholz po společném rozhovoru jednali také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.

Bezpečnost, migrace a také podpora hospodářství a konkurenceschopnosti jsou v řadě evropských zemí hlavními tématy nadcházejících voleb. V nich občané Evropské unie určí nové složení Evropského parlamentu. Výsledky budou známé 9. června večer. Oproti minulosti je mnohem méně slyšet o klimatické politice, menší prioritou než v minulosti se zdá být i v Německu, někdejším tahounovi opatření na ochranu klimatu. Na předvolební situaci v Evropě a očekávaný dopad na členské státy i Unii jako celek se zaměřila speciální debata ČT24 s názvem Předvolební Evropa.

V Berlíně demonstrují desetitisíce lidí proti krajní pravici. K protestu se sešli už poněkolikáté poté, co vyšlo najevo zjištění investigativní skupiny, že zástupci strany Alternativa pro Německo (AfD) a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím. Podle policie protestuje v Berlíně na 150 tisíc lidí, pořadatelé hovoří až o dvojnásobku. Účastníci vytvořili obrovský lidský řetěz.

Německá vláda schválila zákon na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu. Oznámila to ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle nové legislativy nikdy nezískají občanství imigranti, kteří se dopustí antisemitistických činů. Po rozpoutání války mezi Hamásem a Izraelem v západní Evropě sílí propalestinské protesty a přibývá antisemitistických incidentů včetně útoků na synagogy. Židé se obávají, že hněv muslimů ještě posílí plánovaná izraelská invaze do Gazy, píší Financial Times.

Německo oslavuje 33 let od svého znovusjednocení. Zatímco tamní vláda se účastní hlavních oslav v Hamburku, součástí připomínky výročí bude také rozhovor s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ten v úterý večer odvysílá televizní stanice ZDF. Jedná se o první takové interview od doby, kdy německá exkancléřka odešla do politického důchodu.

Německá armáda chce v příštích osmi letech nalákat do svých řad dalších dvacet tisíc vojáků. Zájem o službu v ozbrojených silách ale dlouhodobě klesá. Že se plány Bundeswehru nepodaří splnit, připouští už i spolkový ministr obrany Boris Pistorius, podle něhož je v armádě málo žen a lidí s přistěhovaleckými kořeny. V Německu stárne populace a nedostatek pracovních sil trápí všechna odvětví.

Všichni lékaři a psychologové Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (PNKM), kteří koncem května podali kvůli sporům s tehdejším ředitelem nemocnice Pavlem Polákem výpovědi, je už po nástupu nového vedení stáhli. Za kolektiv primářů, lékařů a psychologů nemocnice to oznámila primářka Lucie Macharáčková. Péče o pacienty je podle ní plně zajištěna.

Nespokojení lékaři z Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (PNKM) stáhnou výpovědi. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vznikla v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži (PNKM) patová situace, různá nedorozumění a nepochopení. Při návštěvě zařízení se se všemi zaměstnanci shodnul na tom, že všem jde o péči o pacienty. Vedení PNKM včetně Poláka před týdnem rezignovalo na své funkce, odejde ke konci června.

Lékaři Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, kteří dříve podali kvůli sporům s ředitelem nemocnice Pavlem Polákem výpovědi, budou o jejich stažení jednat až v červenci s novým vedením. Vedení zařízení v pondělí rezignovalo na své funkce, odejde ke konci června. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) bude řízením nemocnice pověřen ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík. Výběrové řízení proběhne po prázdninách.

Ředitel Psychiatrické nemocnice v Kroměříži Pavel Polák rezignoval na svou funkci. Uvedl to ve zprávě zveřejněné na webu nemocnice. Kvůli sporům s ředitelem podala na konci května výpověď část lékařů, šlo o polovinu z dvanácti primářů a primářek, jedenáct z devatenácti atestovaných lékařů a tři z osmi atestovaných klinických psychologů. Lékaři rozhodnutí ředitele rezignovat uvítali. Dočasně povede psychiatrii v Kroměříži šéf FN Olomouc Roman Havlík.

Mladí lékaři Psychiatrické nemocnice v Kroměříži se přidali ke kritice ředitele nemocnice Pavla Poláka. V otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) a řediteli nemocnice napsali, že v Poláka nemají důvěru a za jedinou reálnou možnost považují jeho odvolání.

Napětí v Psychiatrické nemocnici Kroměříž dál trvá. Nezmírnilo ho ani pondělní jednání ředitele Pavla Poláka na ministerstvu zdravotnictví, ani schůzka vedení nemocnice se zaměstnanci. Kvůli sporům podalo výpověď šest primářů, jedenáct atestovaných lékařů a tři kliničtí psychologové, tedy víc než polovina nejzkušenějších lékařů.

Oficiální německá mobilní aplikace Corona-Warn-App pro varování před koronavirem ve čtvrtek přešla do spánkového režimu, což je dalším symbolem překonání pandemie covidu-19. Projekt za téměř 230 milionů eur definitivně skončil, stejně jako protipandemická opatření. Ta ve spolkové republice skončila letos na jaře.

Výpověď části lékařů Psychiatrické nemocnice Kroměříž (PNKM) považuje ředitel zařízení Pavel Polák za hrubý nátlak. Skupina sedmnácti lékařů z celkových padesáti podle něj svým nátlakovým chováním vytváří paniku mezi zaměstnanci, uvedl v tiskové zprávě, kterou ve čtvrtek zveřejnil na webu nemocnice. Část zdravotníků PNKM podala výpověď ve středu. Své rozhodnutí zdůvodnila spory s ředitelem, jehož přístup k psychiatrii podle nich představuje přímé ohrožení péče o pacienty.

Z Psychiatrické nemocnice Kroměříž chce odejít kvůli sporu s ředitelem část lékařů – ve středu podali výpovědi. Ředitele Pavla Poláka viní, že neodborně zasahuje do léčebného procesu, jeho přístup k psychiatrii označili za přímé ohrožení péče o pacienty. Ministerstvo zdravotnictví se chce situací v Kroměříži zabývat a vyřešit ji v horizontu několika dnů.