Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.
Německo má nově menšinovou vládu poté, co prezident Frank-Walter Steinmeier ve čtvrtek na žádost kancléře Olafa Scholze odvolal tři ministry za FDP. Kancléř avizoval, že chce vládnout až do příštího roku a požádat Spolkový sněm o důvěru v polovině ledna.
V pátek nicméně nevyloučil, že by mohl změnit termín předčasných voleb, které plánuje na březen, a že je připraven jednat. Po brzkém termínu hlasování volá předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který je kandidátem strany na příštího šéfa kabinetu.
„Potřebujeme rychle akceschopnou vládu,“ zdůraznil v pátek. Scholz chce podle něj využít příští měsíce k tomu, aby dostal konzervativní opozici v parlamentu do úzkých a využil to pak v předvolební kampani.
Kancléř už ve středu prohlásil, že hodlá do Vánoc parlamentu předložit ke schválení opatření, která podle něj nesnesou odkladu. „Jde o zákony týkající se investic do obrany a bezpečnosti. S tím je také spojená pomoc Ukrajině, která by stála německý rozpočet peníze. Další oblastí je nějaký podnět německé ekonomice, přijmout zákony k jejímu oživení,“ poznamenal zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
Opoziční dilema
Současná vláda ale teď nemá ve Spolkovém sněmu dost hlasů a bude muset žádat o podporu i CDU/CSU. Před Merzem je tak podle německých médií dilema, zda spolupracovat s vládou na projektech, které jsou důležité i pro něj, jako je podpora Kyjeva, nebo plně přepnout do předvolebního módu.
K urychlenému konání předčasných voleb vyzývají Scholze i další zástupci opozice a podle aktuálních průzkumů si je přeje rovněž většina Němců.
„Zákonným způsobem Scholze (k vyhlášení voleb dříve) donutit nelze, protože německá ústava počítá s tím, že hlasování o důvěře může vyvolat pouze samotný kancléř, všechna rozhodnutí jsou tak v rukou Scholze,“ konstatoval Polák. Opozice nemá v parlamentu většinu a nemá „v záloze“ kancléře, jenž by okamžitě po vyslovení nedůvěry mohl převzít Scholzovo místo, dodal zpravodaj.
FDP na hraně vstupu do Bundestagu
Průzkumy se jeví pro současnou koalici nelichotivě. Svobodní demokraté se ocitli v aktuálních sondážích dokonce na hraně vypadnutí ze Spolkového sněmu – jejich podpora se pohybuje kolem pěti procent, vyplývá z průzkumu agentury Infratest-Dimpa. Šéf FDP a nyní již bývalý ministr financí Christian Lindner přitom avizoval, že se chce podílet na příští vládě a opět mít kontrolu nad výdaji státu.
Pokud by se hlasovalo o novém složení parlamentu nyní, zvítězila by se ziskem 34 procent hlasů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, uvádí Infratest-Dimpa. Druhá by skončila Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, a to s osmnácti procenty.
Aktuálně nejsilnější vládní strana SPD by dostala jen 16 procent hlasů, oproti volbám v roce 2021 by tak přišla o téměř deset procentních bodů. Oslabili by také vládní Zelení, kterým průzkum připisuje 12 procent.
Do Spolkového sněmu by se poprvé dostala nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) se šesti procenty. Dosud parlamentní Levice, od níž se loni odštěpila BSW, by zůstala podle dlouhodobého trendu zcela jistě před branami parlamentu.
Nestabilní od samého začátku
Německá média v souvislosti s rozpadem koalice hovoří o politickém zemětřesení, které je ale ve svém důsledku pozitivní. Podle Guardianu ve stínu zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA vyvstala ve společnosti potřeba jednotné a silné vlády, jež by dokázala dodat impuls skomírající německé ekonomice a sjednotila národ v době, kdy rostou preference populistům z AfD a BSW.
„Scholzova vláda nebyla vůbec populární. V průzkumech vycházela jako historicky nejméně oblíbená. I samotný Scholz není vůbec oblíbeným kancléřem. Souvisí to s tím, že vláda byla poslední rok rozhádaná, nebyla schopná se domluvit na rozpočtu pro tento rok. Spory se dostávaly na veřejnost a vláda nemá dobrou reputaci,“ vysvětluje Polák.
Koalice byla přitom vratká už od svého vzniku v roce 2021. Žádná ze stran nezískala tehdy ve volbách většinu a o pokračování velké koalice CDU/CSU s SPD, která vládla v čele s Angelou Merkelovou od roku 2017, nebyl zájem.
Ideologie Zelených a FDP se sice diametrálně liší, SPD se Zelenými nicméně neměli po volbách dostatek mandátů, a tak potřebovali hlasy FDP, poznamenala německá rozhlasová stanice Deutsche Welle (DW). Připomněla, že při prezentaci koaliční smlouvy označovali politici odlišné pohledy za „obohacující“ a hovořili o tom, že „protiklady se mohou doplňovat“. Postupně se však ukazovalo, že názorová propast je příliš hluboká.
Dopady covidu a války
Kabinet navíc čelil výzvám, jako byly dozvuky pandemie covidu, zahájení plnohodnotné ruské agrese na Ukrajině, problémy s dodávkami plynu a ropy a následná energetická krize. První hluboká trhlina v koalici se objevila poté, co ministr financí Lindner z FDP v médiích hovořil o plánu poskytnout řidičům slevu na benzin a naftu, aby se vyrovnaly raketově rostoucí ceny, což rozčílilo Zelené, píše DW.
„Koalici byla dána do vínku do značné míry nestabilita. Potkaly se tři velmi různorodé subjekty. Každý z nich ve vládě chtěl realizovat své priority, které nebyly kompatibilní. SPD kladla důraz na sociální agendu, na silný stát, který je schopen rozdávat na dávkách. Pro Zelené to byl boj proti změně klimatu, podpora dekarbonizace. Strana FDP tam šla s tím, že chce snižovat daně a velí k rozpočtové kázni,“ popisuje expert na německou politiku Novotný z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Scholzova vláda měla při startu velkolepé ekonomické a sociální plány, upozorňuje Deutsche Welle. Německo se mělo stát průkopníkem v ochraně klimatu a každý rok mělo postavit 400 tisíc nových domů.
Sociální stát se měl modernizovat, podpora nezaměstnaným se měla reformovat v příjem občanů a základní ochrana dětí a starobní důchody měly být částečně financovány investicemi na burze, aby se stabilizovala jejich úroveň. Kabinet počítal rovněž se zvýšením minimální mzdy či výdajů na výzkum a vývoj.
Dluhy jako „červená linie“
Rozpočtové problémy se koalici nejprve dařilo překonávat tím, že měla k dispozici dost finančních zdrojů, řekl ČT24 Novotný. „Byly to mimorozpočtové peníze, které zbyly z úvěrů ještě z doby pandemie covidu, a bylo možné některé projekty platit právě z těchto peněz. Ústavní soud ale v listopadu minulého roku rozhodl, že používat tyto peníze je protiústavní, a od té doby pozorujeme pořád nějaké problémy a konflikty,“ uvedl odborník.
Levicové strany, tedy SPD a Zelení, totiž chtějí, aby se „rozsekla“ stávající dluhová brzda, což FDP odmítá, přičemž krize vyvrcholila nyní se schvalováním nového rozpočtu, vysvětluje dále expert s tím, že svobodní demokraté to zjevně považovali za poslední kapku a i vzhledem k průzkumům se rozhodli krizi urychlit.
Svou roli přitom hraje i stav hospodářství sousední země. „Musíme to vidět v kontextu toho, že německé hospodářství je v krizi, hrozí nezaměstnanost, fabriky na tom nejsou dobře, zvyšují se odvody na zdravotní pojištění, klesají daňové příjmy. Už se objevuje první zavírání podniků, nové insolvence. A samozřejmě od vlády, která má na špici levicového kancléře, se asi nedá očekávat nic jiného, než že to začne nějakým způsobem řešit, ale chce to řešit zadlužováním a to je červená linie pro FDP,“ podotýká Novotný.
Fiasko v regionálních volbách
Jednou z posledních velkých ran pro německý kabinet byly také zářijové regionální volby na východě země, které pro ni skončily katastrofou, připomíná DW. SPD, FDP i zelení v Durynsku i Sasku pohořely nebývalým způsobem, přičemž svobodní demokraté se nedostali do žádného z místních zákonodárných sborů.
Lindner pak dal ostatním stranám ultimátum, trval na tom, že i kontroverzní legislativní projekty musí být rychle předloženy, a odsoudil celou hospodářskou a finanční politiku koalice. Vztahy mezi členy vlády se rychle vyostřily. Spolupředsedkyně SPD Saskia Eskenová v reakci obvinila politiky FDP, že záměrně provokují, protože se „zoufale“ snaží prosadit.
Mezinárodní souvislosti
Napětí vyvrcholilo před pár dny rozpadem koalice, řádné volby se přitom měly konat až v září příštího roku. Stalo se tak navíc v době, kdy demokrata Joea Bidena vystřídá za pár měsíců republikán Donald Trump, jenž mluví o omezení pomoci Ukrajině a kritizuje Evropu, že nedává dost peněz na obranu a bezpečnost.
Dá se tak očekávat, že Washington se bude v dalších letech soustředit spíše na problémy na domácí půdě, a Evropa se tak o sebe bude muset více starat sama. Expertka na unijní politiku EU Thu Nguyenová řekla serveru Euronews, že doufá v pouze dočasný chaos na německé politické scéně, kterou by mohl stabilizovat nový kabinet. EU ale podle ní teď musí zajistit „společnou evropskou reakci na volby v USA“.
Odbornice se přitom obává toho, aby lídři jako maďarský premiér Viktor Orbán neprosadili vizi „více proruské, protiimigrační, a naopak méně zelené Evropské unie, protože se budou cítit posíleni výsledky amerických voleb“.
Riziko spatřuje v tom, že by se Evropa mohla ještě více rozštěpit. „Bez fungující vlády v Německu a s velmi oslabeným francouzským prezidentem a francouzskou vládou prostě chybí vedení,“ popisuje současný stav věcí Nguyenová.
