Sociálnědemokratická strana Německa

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.

Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na finančním balíku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) také uvedli, že chtějí změnit – ještě hlasy dosluhujících poslanců – dluhovou brzdu a vytvořit zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).

Zástupci německé konzervativní unie CDU/CSU začali podle německého tisku předběžně jednat se sociálními demokraty (SPD) o vzniku nové koaliční vlády. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz v pondělí uvedl, že chce rychle zahájit koaliční jednání a vládu chce představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD dle projekcí skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.

V Německu se v šest hodin večer uzavřely volební místnosti. Voliči určili nové složení Spolkového sněmu a rozhodli, kdo povede zemi v příštích čtyřech letech. Průzkumy favorizovaly opoziční konzervativní koalici CDU/CSU.

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.

Německý sociálně-demokratický kancléř Olaf Scholz a jeho křesťansko-demokratický vyzyvatel Friedrich Merz v debatě televize ARD vyloučili, že by po nedělních parlamentních volbách byli schopni osobně spolupracovat na vládě. Kancléřští kandidáti čtyř nejsilnějších stran odpovídali na dotazy z publika. Kromě Scholze a Merze se debaty účastnili lídři v průzkumech aktuálně druhé AfD a čtvrtých Zelených, Alice Weidelová a Robert Habeck.

Čtyři kandidáti na německého kancléře se v neděli večer utkali v televizní debatě před volbami do Spolkového sněmu. Společná debata lídrů čtyř nejsilnějších německých parlamentních stran byla místy hlasitá, ale také zábavná, píše agentura DPA.

250 tisíc lidí přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických politiků s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Podle serveru Süddeutsche Zeitung to odhaduje policie, podle ní byla akce poklidná. Pořadatelé mluvili dokonce o 320 tisících účastníků protestu. V Berlíně se minulou sobotu na takové akci sešlo 160 tisíc lidí. Demonstrace se podobně jako před týdnem konaly také v jiných německých městech.

Německo čekají předčasné volby a pozornost se upíná k imigraci. V této souvislosti se mluví o názorovém sblížení křesťanských demokratů a krajní pravice. A to i přesto, že lídr konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz rezolutně odmítl jakoukoliv spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). Do kampaně nyní promlouvají pouliční demonstrace i sociální sítě.

Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) schválila na sjezdu v Berlíně takzvaný okamžitý program, kterým chce v případě vítězství v parlamentních volbách změnit politický kurz země. Jeho součástí je i plán šéfa CDU a možného budoucího kancléře Friedricha Merze na omezení nelegální migrace. Merz zároveň zopakoval, že spolupráce s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) je vyloučená. Pořádek v místě konání sjezdu hlídají stovky policistů, na demonstracích se sešly stovky lidí.

Německá vláda výrazně zhoršila výhled letošního růstu tamní ekonomiky. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší jen o 0,3 procenta. Ještě v říjnu přitom odhad činil 1,1 procenta. Růst má být nižší také v příštím roce. Viceprezident českého Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v 90' ČT24 uvedl, že to bude mít také velký dopad na Česko, které musí závislost na Německu snížit.

Alternativa pro Německo (AfD) si zvolila kandidátkou na kancléřku svou spolupředsedkyni Alice Weidelovou. Proti sjezdu strany v saském městě Riesa demonstrovalo několik tisíc lidí, kteří zablokovali příjezdové cesty k místu konání, policie proti nim použila i slzný plyn. Sjezd kvůli tomu začal s dvouhodinovým zpožděním. Sociální demokraté (SPD) na sjezdu potvrdili současného kancléře Olafa Scholze jako kandidáta na tuto pozici v předčasných volbách. V sobotu se konalo i setkání vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU), na kterém jeho zástupci představili volební program.

Kandidátkou na kancléřku Alternativy pro Německo (AfD) bude její spolupředsedkyně Alice Weidelová, oznámil Tino Chrupalla, druhý předseda strany, která je označovaná za populistickou až krajně pravicovou. Vlastního kandidáta na funkci kancléře strana nominovala poprvé. Ovšem šance, že se Weidelová stane kancléřkou, jsou údajně mizivé.

Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.

V braniborských zemských volbách zvítězila sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Konečné výsledky potvrdily závěry povolebních prognóz, které zveřejnily veřejnoprávní stanice ZDF a ARD. Do sněmu se dostaly kromě SPD a AfD už jen dvě další strany.

Německá vláda nemůže využít šedesát miliard eur (1,47 bilionu korun) v klimatickém fondu, které byly dříve půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity. Ve středu o tom rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe, jenž převod financí označil za neplatný, protože byl v rozporu s německou ústavou. Rozhodnutí soudu je ranou pro vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, které nyní hrozí, že bude muset kvůli chybějícím penězům zvýšit rozpočtový schodek.

Kyjev už dva měsíce žádá po Německu moderní střely Taurus s plochou dráhou letu. Pro ukrajinskou protiofenzivu je klíčové ničit ruskou logistiku a zásobovací cesty hluboko za frontovou linií. Střely Taurus německo-švédské výroby mají dosah až pět set kilometrů. Berlín zatím ukrajinské žádosti odmítal, německé ne ale přestává být jednoznačné.

Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.

Němečtí konzervativci ze strany CDU vsadili v berlínských volbách na téma bezpečnosti a akcentovali i otázku migrace. Svůj hlas jim dali také voliči nespokojení s kancléřem Olafem Scholzem. Díky tomu křesťanští demokraté v hlavním městě vyhráli poprvé od roku 1999. Levicové strany ale mají stále dostatek hlasů, aby sestavily koalici.