Sociálnědemokratická strana Německa

Nedělní komunální volby v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Vyplývá to z konečných výsledků zveřejněných volební komisí, které v hrubých obrysech potvrdily nedělní prognózu. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD). Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) oproti minulým volbám svůj zisk téměř ztrojnásobila a skončila třetí.

Německý kancléř Friedrich Merz je v úřadu sto dní. Před nástupem do funkce sliboval ekonomickou obnovu či omezení migrace. Oproti silné pozici v diplomacii, která mu vysloužila přezdívku „zahraničního kancléře“, se mu na domácí půdě tolik nedaří. Na spolupráci v koalici se ukazují čím dál hlubší trhliny a u veřejnosti vláda ztrácí důvěru. Průlom ale přinesl ohledně výdajů na obranu – zrušil dluhovou brzdu a pomocí investic se snaží kromě zbrojení nastartovat i ekonomiku.

Německá Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k zákazu strany ale dále skeptičtí.

Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí neobvykle ostře kritizoval postup Izraele v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Zaměřil se přitom především na vysoký počet civilních obětí. V rozhovoru odvysílaném stanicí WDR řekl, že už nechápe cíl izraelské armády. Podle vicekancléře Larse Klingbeila se německá vláda dohodla, že zvýší na židovský stát tlak. Jeruzalém kritizovali i lídři Švédska, Dánska a Finska.

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.

Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.

Nová německá vláda kancléře Friedricha Merze na svém prvním zasedání v úterý večer zrušila 25 funkcí pověřenců, zmocněnců a koordinátorů, informovala ve středu ráno agentura DPA. Merz před volbami sliboval, že zeštíhlí státní aparát a sníží byrokratickou zátěž.

Poslanci německého Spolkového sněmu v úterý odpoledne v druhém kole hlasování zvolili kancléřem předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze. V prvním kole volby se poprvé v německých poválečných dějinách nepodařilo kancléře zvolit a hlasování se muselo opakovat. Prezident Frank-Walter Steinmeier pak předal jmenovací dekrety Merzovi i sedmnácti členům jeho kabinetu, který tvoří konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).

Strana Alternativa pro Německo (AfD) v pondělí podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to potvrdil mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové. Soud následně potvrdil, že žalobu obdržel.

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.

Německo je už jen krok od nástupu nové vlády. Na vytvoření koaličního kabinetu se dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz by se tak už brzy měl stát kancléřem největší evropské země. Šance na akceschopnou vládu jsou veliké a jsme optimisté, shodli se hosté pořadu Devadesátka ČT24.

Německo přestalo předběžně přijímat uprchlíky z přesidlovacího programu OSN, informovala s odvoláním na tamní ministerstvo vnitra agentura DPA. Podle ní krok souvisí s koaličními jednáními o vzniku nové vlády. Strany, které je vedou, chtějí účast v programu zcela ukončit. Podle mluvčího Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Německu ale organizace zatím předpokládá, že nová německá vláda přijímání uprchlíků obnoví.

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili v úterý na mimořádné schůzi obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Podpořily ho strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) a také Zelení.

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.

Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na finančním balíku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) také uvedli, že chtějí změnit – ještě hlasy dosluhujících poslanců – dluhovou brzdu a vytvořit zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).

Zástupci německé konzervativní unie CDU/CSU začali podle německého tisku předběžně jednat se sociálními demokraty (SPD) o vzniku nové koaliční vlády. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz v pondělí uvedl, že chce rychle zahájit koaliční jednání a vládu chce představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD dle projekcí skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.

V Německu se v šest hodin večer uzavřely volební místnosti. Voliči určili nové složení Spolkového sněmu a rozhodli, kdo povede zemi v příštích čtyřech letech. Průzkumy favorizovaly opoziční konzervativní koalici CDU/CSU.

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).