Poslanci německého Spolkového sněmu v úterý odpoledne v druhém kole hlasování zvolili kancléřem předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze. V prvním kole volby se poprvé v německých poválečných dějinách nepodařilo kancléře zvolit a hlasování se muselo opakovat. Prezident Frank-Walter Steinmeier pak předal jmenovací dekrety Merzovi i sedmnácti členům jeho kabinetu, který tvoří konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).
Ve druhé volbě získal Merz 325 hlasů, a stal se tak novým spolkovým kancléřem. Tím byla odvrácena hrozící „národní krize“ o které začali hovořit někteří političtí komentátoři a média. V první volbě přitom podle předsedkyně Spolkového sněmu Julie Klöcknerové Merze podpořilo 310 z 630 poslanců, tedy o šest méně, než potřeboval. Ještě ráno dal Merz najevo, že počítá s tím, že bude zvolen v prvním kole hlasování.
Podle politických komentátorů oslovených BBC za nezvolením Merze v prvním kole pravděpodobně stáli rebelující poslanci zvolení za sociální demokracii. Právě SPD se má stát koaličním partnerem vítězné CDU, v jejich řadách se nicméně podle BBC nacházejí nespokojenci s vyjednanou koaliční smlouvou.
Lars Klingbeil z SPD ovšem tvrdí, že všichni jeho spolustraníci v tajné volbě Merze podpořili a za nezvolení kancléře je odpovědná CDU nebo její sesterská CSU. Již první společné hlasování tak v nové vládní koalici vytvořilo rozepři.
Výsledek volby je podle agentury DPA v dějinách Německa ojedinělý. Ještě nikdy se nestalo, že by po volbách a uzavření koaliční smlouvy kandidát na kancléře nebyl ve Spolkovém sněmu při prvním hlasování zvolen.
Prezident Frank-Walter Steinmeier posléze Merzovi předal jmenovací dekret. Následně kancléř složil ve Spolkovém sněmu slavnostní přísahu na Základní zákon, německou obdobu ústavy. Praktikující katolík Merz přitom použil i formuli „k tomu mi dopomáhej Bůh“. Merzův předchůdce Olaf Scholz ji v roce 2021 vynechal.
Poté se Merz opět vydal za Steinmeierem, aby prezident předal jmenovací dekrety i sedmnácti členům jeho kabinetu. Kromě Merze má CDU sedm ministrů, SPD rovněž sedm a CSU tři. Ve vládě je deset mužů a osm žen. Vicekancléřem a ministrem financí je spolupředseda SPD Lars Klingbeil, ministerstvo zahraničí povede Johann Wadephul (CDU), obrany Boris Pistorius (SPD), vnitra Alexander Dobrindt (CSU) a hospodářství Katherina Reicheová (CDU). Posléze se ministři opět vrátili do Spolkového sněmu a složili hromadně přísahu.
AfD kritizuje Merzovu koalici jako politicky slabou
Merz se chtěl stát kancléřem vymezujícím se proti politické nestabilitě minulého kabinetu, což pro něj bude obtížné, píše BBC. Jeho prvotní neúspěch v prvním kole již veřejně uvítalo vedení krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Lídryně AfD Alice Weidelová, jejíž stranu nedávno německá kontrarozvědka označila „za pravicově extremistickou“, řekla, že výsledek volby ukazuje, jak slabá je koalice.
AfD, která se po únorových volbách poprvé v historii stala spolu s CDU nejsilnější německou stranou v průzkumech veřejného mínění, již vyzvala k předčasným volbám, uvádí Deutsche Welle.
Průtahy kolem zvolení kancléřem mohly pro Merze přitom znamenat značné komplikace. Před první volbou již měl naplánované první zahraniční cesty. Ve středu se má v Paříži setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem.
Koaliční vláda CDU a SPD má jednu z nejtěsnějších většin v dolní komoře německého parlamentu od konce druhé světové války. Poslanci obou stran kontrolují pouze dvaapadesát procent křesel, uvádí Politico.
Předseda CSU vyzval ke zvolení Merze
Bavorský premiér a předseda Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder vyzval poslance před druhým kolem volby, aby zvolili Merze kancléřem. Podle Södera Německo nyní potřebuje stabilitu a není čas vyrovnávat si staré účty. CSU je regionální sesterskou stranou CDU a její předseda Söder má uvnitř celé unie významný vliv. Dokonce byl sám jedním ze zvažovaných kandidátů celého uskupení na kancléře před únorovými volbami.
Söder rovněž varoval, že ztroskotání současného procesu vedoucího ke vzniku nové vlády by mohlo být „předzvěstí Výmaru“. Odkazoval tím na takzvanou Výmarskou republiku, která vznikla v Německu po první světové válce. Chaotické politické poměry v ní ve třicátých letech byly jednou z příčin nástupu nacistů k moci.
Politička Zelených, kteří mají zůstat v opozici, Katrin Göring-Eckardt uvedla pro BBC: „Není to dobré. Ačkoliv tohoto kancléře nechci a nepodporuji ho, nemohu než všechny varovat před oslavami chaosu.“
Pro Merze byla první volba šok a jeho situace není dobrá
Zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák říká, že zatím není jasné, jak přesně k Merzovu volebnímu neúspěchu v prvním kole došlo. Polák politický vývoj hodnotí pro Merze jako „politickou tragédii“.
Zpravodaj ČT považuje za možné, že Merze nepodpořila v prvním kole část fiskálně konzervativních poslanců z jeho vlastní strany kvůli nespokojenosti s navyšováním státních výdajů a zadlužováním nebo kvůli kompromisům v rámci vyjednávání koaliční smlouvy. Tu již dříve jak SPD, tak CDU/CSU schválily.
Zahraniční politici gratulují Merzovi ke zvolení
Světoví politici gratulují Merzovi k jeho úspěchu ve druhé volbě. „Těším se na blízkou spolupráci. Budeme spolu usilovat o silnou a kompetitivní Evropu,“ uvedla na sociální síti Bluesky šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Vřelou gratulaci “ na síti X vyjádřil i předseda Evropské rady António Costa.
„Teď je na nás, abychom německo-francouzský motor a německo-francouzské povědomí učinili silnější, než kdy bylo. Je na nás, abychom nabrali tempo v naší evropské agendě pro suverenitu, bezpečnost a konkurenceschopnost,“ poznamenal ve svém německy psaném blahopřání francouzský prezident Emmanuel Macron. „Už zítra (ve středu) se setkáme v Paříži, abychom na tom společně pracovali,“ připomněl také.
O vzájemných vztazích hovořila podle agentur ANSA a AFP po zvolení Merze také šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, podle níž je italsko-německá spolupráce zásadní pro oživení konkurenceschopnosti v Evropě. Je si jistá tím, že společně dokáží dosáhnout důležitých výsledků nejen na bilaterální úrovni, ale také v rámci EU, G7 a NATO.
Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že zvolení Merze kancléřem považuje za velmi dobrý příslib pro budoucí spolupráci. V gratulaci uvedl, že se těší na posilování vztahů. Prezident Petr Pavel zase míní, že pod Merzovým vedením bude Německo hnací silou efektivní, bezpečné a prosperující Evropy. Novému kancléři blahopřál ke zvolení.
Na síti X blahopřál Merzovi i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který doufá, že Spolková republika pod jeho vedením „bude ještě silnější a že uvidíme více německého vedení co se týče evropských a transatlantických záležitostí“.
