Alice Weidelová

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. CDU kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.

Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko v neděli vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala kolem 38 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové se zhruba 35,5 procenta hlasů. CDU kancléře Friedricha Merze se podle prognóz do sněmu vůbec nedostala. V Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, podle prognóz ARD a ZDF získala 25,6 až 25,7 procenta hlasů.

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.

Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová věří ve vítězství v zemských i celonárodních volbách. V nejnovějším rozhovoru se vrátila i k ostré kritice směřování Německa. Za jednu z hlavních příčin bezpečnostních problémů označila migraci a vyzvala k odchodu ze schengenského prostoru i z eurozóny.

Sobotní útok při manifestaci za práva komunity LGBT+ v Berlíně byl podle všeho islamistický terorismus, řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Incident si podle něj vyžádal jednu oběť a 29 zraněných. V neděli večer policie podezřelého muže zastřelila. České ministerstvo zahraničí nemá žádné informace o tom, že by se útok nějak dotkl tuzemských občanů.

Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout, prohlásila v projevu na závěr sjezdu spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. Dvoudenní akci doprovázely protesty, v neděli však už s výrazně slabší účastí. Německá vláda podle ministra obrany Borise Pistoriuse hledá způsob, jak zabránit předávání utajovaných informací spolkovým zemím, do jejichž vlád by se AfD dostala.

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestovalo v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.

Švýcaři v nedělním referendu podle předběžných výsledků odmítli návrh pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP), který měl omezit počet obyvatel země na nejvýše deset milionů. Proti návrhu hlasovalo zhruba 55 procent zúčastněných, volební účast dosáhla téměř 60 procent, uvádí s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.

Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokovali přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Na čtyři roky a devět měsíců poslal soud v Drážďanech do vězení bývalého spolupracovníka poslance strany Alternativa pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha. Němce čínského původu shledal vinným ze špionáže pro Čínu. Jian Guo působil v Krahově kanceláři v době, kdy byl poslancem Evropského parlamentu, nyní je Krah členem Spolkového sněmu. Sám poslanec čelí kvůli případu stíhání, obvinění ale odmítá jako politicky motivovaná.

Komunální volby v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Podle prognózy agentury Infratest dimap získala 34 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) s 22,5 procenta. Výrazně posílila strana Alternativa pro Německo (AfD). Německá média označovala volby za první test pro kancléře Merze, který nastoupil do funkce v květnu 2025.

V posledních několika týdnech zemřelo sedm lidí, kteří chtěli kandidovat za stranu Alternativa pro Německo (AfD) v komunálních volbách v Severním Porýní-Vestfálsku. Ačkoli jejich smrt nebyla nijak podezřelá a ani počet úmrtí kandidátů před volbami se nijak nevymyká, zneužívá AfD úmrtí v předvolební kampani a spřádá kolem nich konspirační teorie, napsal web Tagesspiegel.

Poslanci německého Spolkového sněmu v úterý odpoledne v druhém kole hlasování zvolili kancléřem předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze. V prvním kole volby se poprvé v německých poválečných dějinách nepodařilo kancléře zvolit a hlasování se muselo opakovat. Prezident Frank-Walter Steinmeier pak předal jmenovací dekrety Merzovi i sedmnácti členům jeho kabinetu, který tvoří konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).

Strana Alternativa pro Německo (AfD) v pondělí podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to potvrdil mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové. Soud následně potvrdil, že žalobu obdržel.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou, dosud ji vedl jen jako podezřelou, informovala agentura DPA. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označila rozhodnutí za politicky motivované.

Osobní zkušenost se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která v německých předčasných parlamentních volbách podle prognóz skončila druhá a získala pro sebe historicky nejvíce hlasů, sdílel v ČT německý poslanec českého původu Antonín Brousek (nestraník za AfD). Ke vstupu do této strany ho vedl odpor k německé volné migrační politice, pak ale z AfD vystoupil mimo jiné kvůli jejím ostatním postojům, třeba vůči ruské válce na Ukrajině, právnímu státu, euru či klimatu.

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).

Německý sociálně-demokratický kancléř Olaf Scholz a jeho křesťansko-demokratický vyzyvatel Friedrich Merz v debatě televize ARD vyloučili, že by po nedělních parlamentních volbách byli schopni osobně spolupracovat na vládě. Kancléřští kandidáti čtyř nejsilnějších stran odpovídali na dotazy z publika. Kromě Scholze a Merze se debaty účastnili lídři v průzkumech aktuálně druhé AfD a čtvrtých Zelených, Alice Weidelová a Robert Habeck.

Čtyři kandidáti na německého kancléře se v neděli večer utkali v televizní debatě před volbami do Spolkového sněmu. Společná debata lídrů čtyř nejsilnějších německých parlamentních stran byla místy hlasitá, ale také zábavná, píše agentura DPA.