Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
V Hamburku zorganizoval protest spolek s názvem „Nenecháme se rozdělit: Hamburk volí soudržnost“, jehož členy jsou například ekologická organizace Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), Německý odborový svaz (DGB), Turecká obec či Památník bývalého koncentračního tábora Neuengamme. Účastníci drželi podle agentury DPA plakáty s nápisem „Nenávist není alternativa“ či „Netolerujme netoleranci“. Na jiném bylo „Celý Hamburk nenávidí AfD“. Podle policie se sešlo na demonstraci čtyřicet tisíc lidí, nahlášen byl ale původně dvojnásobek.
Ve Freiburgu na jihozápadě Německa se sešlo na demonstraci dvacet až pětadvacet tisíc lidí. Organizátoři uvedli, že chtějí den před předčasnými parlamentními volbami protestovat proti posilování krajní pravice. Menší demonstrace se konaly i v dalších německých městech.
AfD je druhá v průzkumech a v hledáčku tajných služeb
AfD je kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá. V nedělních parlamentních volbách by mohla získat kolem pětiny všech hlasů, a stát se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu.
Velké demonstrace vyvolalo lednové hlasování ve Spolkovém sněmu, kterému konzervativní unie CDU/CSU předložila rezoluci žádající po vládě zpřísnění migračních a azylových pravidel. Reagovala tak na několik útoků, které spáchali migranti. Schválena byla rezoluce jen pomocí hlasů AfD. Konzervativci si za to vysloužili ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky a někdejší předsedkyně CDU Angely Merkelové.
Na počátku února na demonstraci v Berlíně proti spolupráci CDU/CSU s AfD dorazilo 160 tisíc lidí, o týden později do Mnichova až 200 tisíc. Předák CDU/CSU Friedrich Merz následně několikrát kategoricky vyloučil, že by po volbách s AfD jakkoli spolupracoval.
Demonstrace u bydliště Weidelové
Demonstrace se v sobotu konala také ve švýcarském bydlišti kandidátky na kancléřku za AfD Weidelové. V Einsiedelnu v kantonu Schwyz bydlí partnerka Weidelové a jejich dvě děti. Sama spolupředsedkyně AfD opakovaně tvrdí, že její hlavní bydliště je v Überlingenu u Bodamského jezera na jihu Německa. V Německu podle svých slov platí i daně.
V Einsiedelnu se sešlo zhruba 250 demonstrantů proti krajní pravici, ale i několik stovek lidí, kteří přišli vyjádřit podporu Weidelové. Pět lidí policie zadržela, měli u sebe podle ní zakázané předměty.
Weidelová v předvolební kampani opakovaně musela vysvětlovat, kde ve skutečnosti žije. Kritici jí vyčítají pokrytectví i kvůli tomu, že žije v registrovaném partnerství se ženou původem ze Srí Lanky, s níž vychovává děti, zatímco strana, v jejímž čele stojí, vystupuje proti migrantům i LGBT+ komunitě. AfD chce například zrušit manželství stejnopohlavních párů.
Podle posledního průzkumu agentury INSA se vítězem předčasných voleb do Spolkového sněmu stane konzervativní unie CDU/CSU s 29,5 procenta hlasů. Sociální demokracie současného kancléře Olafa Scholze získá hlasů zhruba polovinu, tedy patnáct procent. Druhou nejsilnější stranou se tak stane Alternativa pro Německo (AfD). Budoucí podoba vládní koalice bude záviset na tom, zda se do sněmu dostanou menší strany.
