Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
V lednu Merz porušil poválečné tabu, když se opřel o hlasy pravicově populistické AfD a prosadil nezávazný návrh na zpřísnění pravidel pro migranty. Tento krok vyvolal rozsáhlé protesty, ale průzkum agentury Forsa ukázal, že přibližně polovina Němců souhlasí s tím, aby Merz tímto způsobem využil podpory krajní pravice. Přesto předseda CDU vylučuje, že by s AfD vstoupil do vládní koalice, napsal server Deutsche Welle.
Podle serveru Politico Merz odmítl spolupráci s AfD jako s nepřijatelným partnerem. Politik se rovněž vyjádřil skepticky k možné koalici s ekonomicky liberální Svobodnou demokratickou stranou (FDP), která v současnosti podle průzkumů bojuje o dosažení pětiprocentní hranice potřebné ke vstupu do Spolkového sněmu.
„Merzovi je možné věřit, že s AfD přímo spolupracovat nechce a nehodlá. Na druhou stranu uvidíme, jakým způsobem volby dopadnou a jak jednoduché nebo složité bude složit příští vládní koalici,“ přiblížila Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. Dodala, že pokud bude CDU/CSU schopná sestavit většinovou vládu s SPD nebo se Zelenými, tak „otázka spolupráce s AfD vůbec nebude na stole“.
„V myšlenkách politických analytiků – určitě i některých německých politiků – se odehrávají úvahy o tom, že by v Německu mohla teoreticky vládnout i menšinová vláda. Je to velmi nepravděpodobná varianta. V případě, že by tomu tak bylo, tak by v budoucnosti mohlo dojít i k tomu, že ke schvalování některých zákonů by CDU/CSU potřebovala hlasy AfD, ale to je v současné době velmi nepravděpodobný scénář,“ dodala analytička.
„Nyní sledujeme, že tradiční politické vazby mezi voliči a politickými stranami už nehrají tak velkou roli, jako tomu bylo předtím. Velká část společnosti – 25 procent – také v průzkumech uvádí, že je nerozhodnutá. Mnohé voliče bez jasných stranických preferencí více zajímá, jaká koalice vznikne nebo kdo bude nejsilnější stranou,“ sdělila analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky.
CDU/CSU šla od doby Merkelové víc doprava
CDU/CSU se před volbami zavázala snížit korporátní daně a ulevit osobám s vysokými příjmy. V otázce migrace strana zdůrazňuje svůj závazek k základnímu právu na azyl, ale chce zpřísnit omezení, kdo může o azyl žádat, a zdůrazňuje nutnost deportace uprchlíků, kteří se v Německu dopustili trestných činů, připomněl DW.
„Pokud se budeme bavit o otázce migrace, tak momentálně CDU/CSU zastává ostřejší přístup, než bylo zvykem za vlády kancléřky Angely Merkelové. Dokonce navrhuje například zavedení stálých kontrol na německých hranicích, což bylo za jejího působení nemyslitelné,“ přibližuje Lizcová.
CDU/CSU chce, aby Německo hrálo čelní úlohu ve světovém dění, a vnímá Evropskou unii i Spojené státy americké za tradiční partnery Německa. Merz se v předvolební kampani několikrát vyjádřil na podporu Ukrajiny bránící se ruské agresi a kritizoval stávající vládu kancléře Olafa Scholze za jeho přístup k této otázce.
CDU/CSU je oblíbená u lidí starších přes šedesát let, u věřících a více podpory má u lidí žijících spíše na venkově než ve městech. CDU si tradičně vede dobře také mezi vedoucími pracovníky v průmyslu, majiteli malých podniků a lidmi s nižším nebo středním vzděláním.
„V porovnání s Angelou Merkelovou představuje nynější opoziční lídr Friedrich Merz konzervativní křídlo frakce CDU/CSU, s čímž souvisí i celkový posun strany více napravo v politickém spektru. Především v oblasti migrační a azylové politiky můžeme sledovat, že se strana výrazně posunula od kurzu, který sledovala Angela Merkelová,“ upozornila Zavadilová.
„Pod vedením Merze se CDU/CSU vrací ke svým ideologickým kořenům. To znamená k více liberální ekonomické politice a konzervativním hodnotám,“ dodala Lizcová.
AfD posouvá hranice veřejné debaty
AfD si v posledních letech vybudovala věrnou základnu voličů, kteří za ní stojí bez ohledu na aktuální výsledky nebo politické skandály, míní Zavadilová. Straně se podařilo „vystoupit ze stigmatizovaného kouta“ a rozšířit svůj voličský potenciál. AfD posouvá hranice, stále více ovlivňuje střed společnosti a veřejná debata se na politickém spektru posouvá více doprava, dodala.
AfD má nejlepší výsledky mezi voliči se středními a nízkými příjmy, což však není její výlučná voličská základna, a přitahuje voliče z různých sociálních vrstev. Úspěšná je zejména ve východním Německu, napsal DW.
Výzkum think-tanku Pew Research Center v roce 2024 zjistil, že šestadvacet procent německých mužů má pozitivní názor na AfD ve srovnání s jedenácti procenty žen, přičemž podíl mužů s tímto názorem se od roku 2022 zvýšil o deset procentních bodů, napsal server BBC.
Lizcová tento pohyb vysvětluje tím, že pravicově populistické strany typu AfD často volí lidé, kteří neprofitují z globalizace nebo z politicko-ekonomického vývoje posledních let. Podle ní jsou v daném ohledu v celospolečenském měřítku obecně úspěšnější ženy. AfD je také dlouhodobě velmi úspěšná se svou strategií na sociálních sítích, jako je TikTok nebo YouTube, kde oslovuje lidi více než ostatní strany, upozornila Zavadilová.
AfD původně založila skupina neoliberálních akademiků jako protest proti jednotné evropské měně. Konkrétně je pobouřilo rozhodnutí kancléřky Merkelové zachránit Řecko v roce 2010 po finanční krizi v Evropě. Po přílivu uprchlíků, především z válkou zmítané Sýrie v roce 2015, však strana nastavila nacionalistický, protiimigrační a protiislámský program. V současnosti se AfD vyjadřuje proti podpoře Kyjeva v rusko-ukrajinské válce.
Součástí AfD je silné extremistické křídlo, které sleduje domácí zpravodajská služba. Při vystoupení spolupředsedkyně AfD Alice Weidelové na předvolebním shromáždění ve Frankfurtu – daleko od bývalého východního Německa, tradiční bašty strany – skandovali příznivci strany „Alice für Deutschland“ (Alice pro Německo), přiblížila agentura Reuters. Německá média a komentátoři upozornili, že slogan připomíná větu „Alles für Deutschland“ (Vše pro Německo). Jedná se o zakázané heslo z nacistické éry. Lídr AfD v Durynsku Björn Höcke dokonce dostal za použití těchto slov pokutu. Mluvčí Weidelové uvedl, že fráze „Alice für Deutschland“ je neškodná a hodí se pro stranu s kandidátkou jménem Alice, která chce sloužit Německu.
AfD se těší podpoře nové americké administrativy. Spolupředseda AfD Tino Chrupalla byl jako jediný německý stranický lídr pozván na inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově se s Weidelovou následně setkal americký viceprezident JD Vance. Technologický magnát Elon Musk v prosinci prohlásil, že Německo může zachránit pouze AfD, čímž posílil její kampaň.
SPD vsadila na Scholzovy zkušenosti
Hlavním tématem Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) byla vždy sociální politika. Strana chce pod vedením současného spolkového kancléře Scholze zřídit fond na podporu investic a zvýšit minimální mzdu z 12,82 eura (321,68 koruny) na 15 eur (376,38) za hodinu, napsal DW.
SPD je tradičně stranou dělnické třídy a odborů, tato strana má podobně jako CDU/CSU stárnoucí voličskou základnu. Problém představuje fakt, že tradiční voliči strany – průmysloví dělníci a lidé s nízkými příjmy – se k SPD obrátili zády a strana prošla vleklou krizí, když se opakovaně spojovala s konzervativci do vlády „velké koalice“, což rozmazalo její identitu.
Podle BBC existuje v SPD proud, který se domnívá, že Scholz měl uvolnit pozici předsedy a volebního lídra ve prospěch někoho jiného. „Mnozí ve straně se domnívali, že měl místo toho umožnit kandidaturu na kancléře svému stranickému kolegovi Borisi Pistoriusovi,“ napsal server britské veřejnoprávní stanice.
Vůči tomu se však Lizcová vymezila. „Stávající kancléř se může prezentovat jako politik, který má velkou politickou zkušenost, který dokázal Německo i přes všechny problémy posledních let provést krizí, která byla způsobena ruským útokem na Ukrajinu před třemi lety,“ uvedla.
Velkou roli při výběru volebního lídra SPD podle Lizcové sehrálo, že Scholz měl zkušenosti z doby vlády Angely Merkelové. Poukázala také na to, že svou roli sehrála i vnitřní dynamika ve straně, protože „zmíněný Boris Pistorius rozhodně neměl většinovou podporu samotné SPD“.
Realisté mají mezi Zelenými navrch
Členská základna Zelených se dělí na „realisty“, kteří jsou ochotni přistoupit na kompromisy v cílech strany, aby měli možnost podílet se na vládě, a na levicovější „fundamentalisty“, kteří mají blíže ke kontrakulturním kořenům strany, míní DW.
„V současné době má rozhodně navrch takzvané realistické křídlo, které se chce podílet na vládní zodpovědnosti a které chce prosazovat zelená témata klasickým způsobem – to znamená přes spoluvládnutí a legislativní procesy,“ tvrdí Lizcová.
Ekologičtí Zelení se ve své voličské základně do značné míry spoléhají na vzdělanou městskou populaci – její bašty jsou především velká města v západním Německu, zejména tam, kde se nacházejí univerzity. Zelení mají problém přilákat voliče z nižších příjmových vrstev. Získali však podporu mladých voličů díky hnutí Fridays for Future a obecným obavám z dopadů klimatických změn.
Ústředním bodem platformy Zelených zůstává péče o životní prostředí, od postupného vyřazení spalovacích motorů až po rozšíření obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny a tepla. Zelení kladou důraz na rozvoj infrastruktury a jejich plánem je financovat ho na dluh. Argumentují tím, že dluh je z dlouhodobého hlediska menší zátěží než nevyhovující infrastruktura. Pokud jde o zahraniční politiku, chtějí tvrdý přístup založený na hodnotách, který by příměji kritizoval Čínu a Rusko za porušování lidských práv.
Levice v průzkumech překonala Wagenknechtovou
Lizcová upozornila na rostoucí podporu Levice, o které se soudilo, že kvůli založení BSW úplně zmizí z veřejného prostoru. Analytička míní, že se ale dokázala „odrazit od dna“, a současné průzkumy naznačují, že projde do Spolkového sněmu, zatímco podle Reuters preference BSW klesají pod hranici pěti procent.
Za úspěchem Levice podle Lizcové stojí kombinace působení zkušených politiků, kteří mají své stálé podporovatele, a šikovných volebních lídrů, kteří umí komunikovat s mladou generací a působit na sociálních sítích.
„Aliance Sahry Wagenknechtové byla úspěšná minulý rok zejména v zemských volbách na východě země, kde obecně projekty tohoto typu mají větší podporu obyvatel. Takže to mohlo zkreslit dojem ze síly nově vzniklé politické strany,“ míní Lizcová.
Levice byla tradičně silná v bývalém východním Německu, kde sbírala protestní hlasy, ale většina z takto zaměřených voličů přešla po roce 2015 k AfD, upozornil server DW. „Je silná zejména mezi mladými voliči, kde je SPD slabší, a její nárůst naznačuje, že jak SPD, tak Zelení riskují ztrátu podpory na levici, pokud budou lovit voliče na pravici,“ míní Zavadilová.
Ačkoli byla Levice založena teprve v roce 2007, má mnohem delší historii a je stále považována za následovníka Jednotné socialistické strany Německa, která vládla ve východním Německu od čtyřicátých let minulého století až do sjednocení v roce 1990.
Částečně kvůli svému spojení s východoněmeckým socialistickým režimem zůstává Levice pro ostatní mainstreamové strany v izolaci a nikdy nebyla součástí vládní koalice, i když má určité zkušenosti s vládnutím na zemské úrovni.
Wagenknechtová reprezentuje „levicový konzervatismus“
Sahra Wagenknechtová a její strana BSW podporuje užší vztahy s Ruskem a vybudovala si podporu ve východním Německu. Wagenknechtová nazývá svou politiku „levicovým konzervativismem“ a prezentuje se jako alternativa k AfD, přičemž podporuje přísné omezení azylu a imigrace.
BSW sdílí nesouhlas AfD s německou vojenskou podporou Ukrajiny a německá média a komentátoři ji obvinili z opakování kremelských narativů o rusko-ukrajinské válce.
Nejistá pozice liberálů
FDP má neoliberální program a podporuje volný trh. Mezi její voliče tradičně patří živnostníci a podnikatelé nebo profesionálové jako zubaři a právníci. Program FDP se zakládá na principech osobní svobody a občanských práv. Strana se obvykle zasazuje o snížení daní a staví se proti vyvlastňování, regulaci nájemného nebo stanovení jeho horní hranice, zároveň chce dosáhnout zvýšení počtu vlastnických bytů.
Se změnou klimatu by bojovala podporou nových technologií, chtěla by urychlit pomalou digitalizaci Německa. Strana je kritická vůči Rusku a Číně a podporuje partnerství Německa se Spojenými státy a silnou roli Berlína v Evropské unii. Po posledních volbách byla součástí koalice s SPD a Zelenými, podle předvolebních průzkumů se ale nyní pohybuje pod pětiprocentní hranicí, kterou je potřeba překročit pro vstup do Spolkového sněmu.
