Generální stávka v Belgii ochromila leteckou i veřejnou dopravu

Belgii letos již počtvrté ochromila generální stávka, kterou svolaly odborové svazy proti rozpočtovým škrtům nové vlády a důchodové reformě. Výrazně narušen je zejména letecký provoz, hlavní bruselské letiště Zaventem zrušilo všechny odlety, narušeny jsou rovněž přílety. Stávka se ale dotkla i veřejné a železniční dopravy, uvedl list The Brussels Times. Stávka má dopady i na letecké spojení s Prahou, uvedla mluvčí pražského letiště Denisa Hejtmánková.

Hlavní bruselské letiště Zaventem oznámilo, že zrušilo všechny odlety naplánované na úterý. Zrušena byla také přibližně polovina příletů.

Druhé největší belgické letiště Charleroi, které je oblíbené zejména u nízkonákladových aerolinek, ještě před pár dny informovalo, že se ho stávka příliš nedotkne. Nakonec ale rovněž zrušilo všechny úterní přílety a odlety, protože nebude mít k dispozici dostatek personálu „k zajištění zcela bezpečného provozu“. Provozovatelé letiště se lidem omluvili za případné nepříjemnosti.

Ochromená je i městská doprava v hlavním městě. Cestující po městě vozí jen přibližně polovina běžného počtu autobusů a tramvají. Jezdí také pouze jedna linka metra, uvedl list The Brussels Times. Rovněž je narušena i železniční doprava mezi Bruselem a Paříží. Během úterního dne neodjede každý šestý rychlovlak Eurostar, který spojuje obě metropole. Společnost zrušila celkem deset spojů: pět z Bruselu do Paříže a pět v opačném směru, informoval server belgické stanice RTBF.

Dopady pocítilo i letiště Václava Havla v Praze, kde byly zrušeny tři přílety z Bruselu a dva odlety do belgické metropole, uvedla mluvčí letiště Denisa Hejtmánková.

Stávka na bruselském letišti představuje značný problém, protože Brusel je sídlem několika důležitých mezinárodních institucí, včetně Evropské unie a Severoatlantické aliance. Kromě toho zde sídlí i řada diplomatických misí, agentur OSN a mezinárodních organizací, jako je například Eurocontrol.

Důvodem stávky je důchodová reforma

Dopoledne se v Bruselu uskutečnila demonstrace. Podle belgických médií šli v čele pochodu v centru města zejména pracovníci v železniční dopravě, ale i státní úředníci, zdravotníci či umělci. Protestní pochody se konaly i v několika dalších městech.

Důvodem stávky je plánovaná důchodová reforma, která odmění ty, kteří pracují i po dosažení důchodového věku a mají odpracováno více než 35 let. Naopak penalizuje zájemce o předčasný důchod, kteří nebudou mít odpracováno 35 let. Nový systém je také méně výhodný pro osoby s nižšími příjmy ve srovnání s předchozím systémem, který bral v úvahu také délku odpracované doby.

Návrh připravila vláda vlámského nacionalisty Barta De Wevera, která složila přísahu na začátku února, po osmi měsících jednání. Výsledkem je koalice pěti stran zahrnující konzervativce, centristy a socialisty.

První celostátní protesty proti reformám se v Belgii uskutečnily v polovině ledna. Podle odborů by změny navrhované vládou nepřípustně poškodily životní úroveň Belgičanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 2 hhodinami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 4 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...