Stávka

Americký výrobce letadel Boeing se dohodl s odborovou centrálou IAM 751, která zastupuje přibližně 33 tisíc stávkujících zaměstnanců, na novém návrhu kolektivní smlouvy na příští roky. Podle návrhu by mzdy zaměstnanců v příštích čtyřech letech stouply o 35 procent. Zaměstnanci by o nové dohodě měli hlasovat ve středu. Předchozí nabídku odmítli a zahájili stávku, která ochromila výrobu.

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

Odboráři Moravské filharmonie Olomouc (MFO) vyhlásili stávkovou pohotovost. Důvodem je jejich dlouhodobý kritický postoj k chystanému sloučení s Moravským divadlem Olomouc (MDO) do jedné příspěvkové organizace, která vznikne k 1. lednu. Obě instituce se město rozhodlo sloučit z ekonomických důvodů. Program filharmonie stávka podle odborů neovlivní. Náměstek primátora Viktor Tichák (ProOlomouc a Piráti) považuje vyhlášení stávkové pohotovosti za politický krok, na který ale mají odboráři právo.

Po zaměstnancích soudů míří do stávky také zaměstnanci státních zastupitelství v Praze. Stávka má začít v pátek 11. října a trvat bude do úterý 15. října. Celkem zůstanou zaměstnanci Městského státního zastupitelství v Praze a všech pražských obvodních státních zastupitelství s výjimkou Prahy 6 ve stávce tři dny. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli předsedkyně stávkového výboru Iva Jurová a mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Do stávky se podle Cimbaly zapojí více než devadesát procent zaměstnanců.

Platy pracovníků v justici byly nastaveny v době, kdy nejvyšší odbornost na soudě byla rychlá obsluha mechanického psacího stroje na začátku 90. let, řekl v pondělních Událostech, komentářích prezident soudcovské unie Libor Vávra. Od té doby stát podle něj klade čím dál vyšší nároky, ale nikdy tyto profese nepřeřadil do odpovídajících tříd. Poukázal na to, že pracovníci v justici mají méně peněz než jiní odborní státní zaměstnanci, a proto odcházejí například na obecní úřady. Všechny minulé vlády podle něj problém pouze jednorázově „zalepily“, ale nepřišly se systémovým řešením.

Začala třídenní stávka zaměstnanců v justici. Na řadě míst v Česku protest ochromil fungování soudů. Mimo provoz zůstávají podatelny, pokladny nebo informační centra. Třeba okresní soudy v Jablonci nad Nisou nebo v Semilech jsou ale uzavřené zcela. Referenti neodpovídají na dotazy a lidé nemohou nahlížet do spisů. Soudci také odročují některá už nařízená jednání. Konají se jen ta, pro která se podařilo zajistit zapisovatelku, nebo ta, která se obejdou bez její přítomnosti.

Desítky tisíc odborářů z amerických přístavů ukončí stávku, která ohrožovala námořní přepravu a obchod. Zástupci odborové organizace se dohodli se zaměstnavateli na tom, že se vrátí do práce a nechají si do ledna čas na vyjednání nové pracovní dohody. Předběžně se domluvili na zvýšení mezd, informují světové agentury s odvoláním na své zdroje.

Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle Odborového svazu justice dosud přihlásilo devadesát procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů a šedesát pět procent zaměstnanců soudů vyšších instancí, s výjimkou soudu Ústavního a jednoho soudu okresního. Svaz o tom informoval v úterý v tiskové zprávě. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že stávku chápe nikoliv jako protest proti jeho úřadu, ale proti státnímu rozpočtu, který však podle něj téměř nelze měnit.

Ve Spojených státech vstoupily do časově neomezené stávky desítky tisíc zaměstnanců 36 přístavů. Hrozí výrazné narušení obchodu a ekonomiky před prezidentskými volbami a rušnou sezonou vánočních nákupů. Informuje o tom zpravodajský server BBC. Je to podle něj první takové zastavení provozu za posledních téměř 50 let.

Zaměstnanci závodů výrobce letadel Boeing na západním pobřeží USA odmítli kolektivní smlouvu o zvýšení mezd, když 96 procent z nich hlasovalo pro vstup do stávky, která tak začala o půlnoci na pátek místního času (v 9:00 SELČ). Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na odborovou organizaci IAM 751, která zastupuje více než 33 tisíc zaměstnanců firmy. Podle Reuters jde o první stávku pracovníků Boeingu od roku 2008. Pokud by stávka trvala déle než dva měsíce, znamenalo by to riziko snížení úvěrového ratingu a mělo by to dopad na provoz a finance Boeingu, varovala ratingová agentura Fitch.

Ve Spojených státech stávkuje asi deset tisíc hotelových zaměstnanců. Požadují zvýšení platů poté, co se odbory nedohodly s provozovateli hotelových sítí Marriott, Hilton nebo Hyatt. Stávka by měla trvat asi tři dny. Začala o prodlouženém víkendu, na pondělí totiž v USA připadá svátek práce. Informovala o tom televize CNN s tím, že se k akci možná připojí další hotelový personál.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Část pracovníků veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) v pondělí kolem poledne vstoupila do dopředu ohlášené zhruba tříhodinové výstražné stávky kvůli vládou prosazovanému novému zákonu o této stanici.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza, která se kvůli svému zpravodajství dostala do sporu s částí zaměstnanců a ti pak minulý týden vyhlásili stávkovou pohotovost, ve středu oznámila ukončení jednání se stávkovým výborem. Vedení televize tvrdí, že výbor nemá skutečný zájem o dohodu. Navrhla zřízení pracovní skupiny, která by se zabývala redakčními otázkami. Současně ohlásila, že je připravena přijmout žádosti o ukončení pracovního poměru od zaměstnanců, kteří nedokážou akceptovat profesionální standardy redakčních směrnic. Stávkový výbor v reakci obvinil ředitele televize z manipulací.

Stávka zaměstnanců soudů za vyšší platy ve středu omezila jejich provoz. Úředníci zavřeli například informační centra a podatelny, někde se odročila jednání. Stávku justiční odbory vyhlásily poté, co se minulý týden nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení peněz o patnáct procent. Protestu se podle odborů zúčastnilo 95 procent z devíti a půl tisíce pracovníků soudů. Do jednodenní výstražné stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Akce se netýkala soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Stávkování nepřísluší ani justiční stráži. Zaměstnanci soudů zůstanou podle předsedkyně justičních odborů Anny Pospíšilové ve stávkové pohotovosti, dokud nebudou splněny jejich požadavky.

Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.

Stávka zaměstnanců soudů, která je plánovaná na středu 29. května, zřejmě do značné míry ochromí jejich fungování. Některé soudy kvůli ní budou rušit svá jednání. Podle druhé místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárky Homfray je smyslem ukázat, jak důležitou práci nesoudcovský personál vykonává.

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolala na 21. května do Prahy protestní akci proti změnám, které chystá vláda v zákoníku práce a v oblasti důchodů. Vymezit se chtějí například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do důchodu. Odborový svaz o tom informoval na svých webových stránkách. Že chystá protestní akce kvůli novele zákoníku práce ČMKOS sdělil už v polovině dubna. Proti případnému návrhu uzákonit možnost propuštění bez udání důvodu chystá kampaň také aliance čtrnácti odborových svazů.

Leteckou dopravu ve Francii ve čtvrtek výrazně narušila stávka letových dispečerů. Letecké společnosti k rušení letů přistoupily i přesto, že se nespokojení zaměstnanci na poslední chvíli dohodli s hlavním odborovým svazem. Zrušeny byly i některé spoje s pražským Letištěm Václava Havla.

Francouzští učitelé se bouří kvůli obavám o vlastní bezpečnost. Tamní školy se stále častěji stávají terčem kybernetických útoků. Na desítkách z nich přišly žákům přílohy s uřezanými hlavami i výhrůžkami smrtí.

Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) postupně do roku 2029 sníží pracovní dobu strojvedoucích na 35 hodin týdně se zachováním plné mzdy. V úterý to oznámil personální šéf podniku Martin Seiler. Dráhy tak po sérii stávek a pěti měsících vyjednávání přistoupily na základní požadavek odborů strojvedoucích GDL. Strojvůdci budou mít podle kompromisní dohody možnost pracovat až 40 hodin týdně, pokud budou chtít, za což dostanou příplatky. Posun ve vyjednávání znamená úlevu pro miliony cestujících a také jistotu zásobování německého průmyslu.

Josef Středula se po třítýdenní přestávce stal opět předsedou centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Funkci musel začátkem března opustit kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. To se stalo zhruba rok poté, co se nestal prezidentem. Loni byl jedním z kandidátů ve volbě, kterou nakonec vyhrál Petr Pavel, šéf ČMKOS z klání těsně před prvním kolem odstoupil. Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou svou kariéru, předsedou největší české odborové centrály je od roku 2014.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová ve čtvrtek obhajovala chystané změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) tím, že stanice podle ní cenzuruje názory. Kritizovala také práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“. Návrhy na změny v RTVS vyvolaly kritiku opozice s tím, že se vláda chystá médium ovládnout.