Vláda se staví kladně k poslanecké novele omezující okruh plátců ČT a ČRo

Ačkoli vláda plánuje zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) úplně, vydala v pondělí kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. O postoji informovala na webu Úřadu vlády. Převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet chce kabinet od Nového roku.

Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO), který je jedním z autorů poslaneckého koaličního návrhu, ČTK řekl, že nevidí v kroku vlády rozpor. Prioritní bude vládní návrh, uvedl. Vládní úprava, která počítá s převedením financování ČT a ČRo pod státní rozpočet, by měla platit od 1. ledna 2027. Poslanecká předloha by měla být účinná od měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci vlády prohlásil, že kabinet pouze plní svůj program. „Když někdo tvrdí, že my chceme tímto krokem ovlivňovat veřejnoprávní média, opak je pravdou. Opozice navýšením (televizních a rozhlasových) poplatků ovlivnila média,“ míní.

Přes tři tisíce pracovníků ČT a ČRo se kvůli nesouhlasu se změnou financování v pondělí zapojily do jednodenní výstražné stávky nebo ji podpořily.

Vládní návrh na změnu financování ČT a ČRo přiznává médiím veřejné služby méně peněz, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků. Rozpočty obou institucí se mají snížit asi o patnáct procent, celkem o 1,4 miliardy korun proti letošku. Podle kritiků by změna oslabila finanční stabilitu televize, její nezávislost a vedla by k omezení poskytované veřejné služby.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) původně v polovině dubna představil vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, ke kterému se během následujících týdnů sešlo okolo čtyř set připomínek. Koalice se proto rozhodla nahradit jej zákonem, který by pouze změnil financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet.

Podle odhadu předkladatelů novely by veřejnoprávní média přišla o stamiliony

I poslanecký návrh by znamenal finanční omezení. Televizní a rozhlasový poplatek by neměly platit podle novely skupiny koaličních poslanců domácnosti seniorů nad 75 let. Týkat by se neměl také podnikatelů a firem, kteří mají do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24. ČT a ČRo by přišly podle odhadu předkladatelů v čele s Nacherem o stamiliony korun. Opozice mluví v souvislosti s poslaneckou novelou o dalším úderu proti nezávislým médiím veřejné služby a o snaze vládní koalice dostat je pod okamžitý tlak.

Věk 75 let zvolili předkladatelé podle zdůvodnění kvůli tomu, že jde podle nich o skupinu lidí s vyšší zdravotní, sociální a ekonomickou zranitelností. Zákon by na druhou stranu těmto seniorům umožnil televizní a rozhlasový poplatek dál dobrovolně hradit tím, že by se z evidence neodhlásili. Osvobození by se podle novely nově týkalo také držitelů průkazů osob se zdravotním postižením TP, ZTP a ZTP/P a nezaopatřených dětí.

Vládní legislativci upozornili na vysoké nároky na osvobozené skupiny poplatníků kvůli tomu, že by se museli odhlásit z evidence poplatníků do patnácti dnů.

Televizní poplatek loni vzrostl ze 135 na 150 korun měsíčně, rozhlasový poplatek ze 45 na 55 korun. Rozšířil se také okruh poplatníků. Příjmy z poplatků jsou letos u ČT naplánované na 6,7 miliardy korun a u ČRo na téměř 2,5 miliardy. ČT by podle vládního návrhu měla příští rok získat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun a ČRo by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy korun. Objem peněz by se vrátil k roku 2024, respektive 2008, kdy byl před rokem 2025 naposledy navýšen na tehdejších 135 korun.

Návrhy kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i o dalším zadlužování státu. Opozice už ohlásila obstrukce a v případě přijetí vládní předlohy také možný podnět Ústavnímu soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 34 mminutami

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 47 mminutami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
18:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
09:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
13:51Aktualizovánopřed 5 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 7 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.