ČRo

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.

Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda, oznámil ve svém nedělním videu na sociální síti premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.

Na tři stovky připomínek se sešlo k návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií. Ministerstva předloze vytkla nejasnosti nebo legislativní chyby, ale i samotný záměr převést Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet bez jasného odůvodnění. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) je připravený provést úpravy. Podle opozice má zákon tolik chyb, že oprava není možná.

Lidé se v úterý v Praze sešli na podporu Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT). Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Akce začala na Staroměstském náměstí, někteří demonstranti měli české vlajky a transparenty. Po projevech vyrazili k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali. Akce se podle informací policejního mluvčího Jana Rybanského obešla bez narušení veřejného pořádku.

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.

Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib diskutovali v pořadu 90' ČT24 o chystaném vládním návrhu zákona o médiích veřejné služby. Ten mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Nacher krok opětovně hájil a argumentoval dalšími zeměmi v rámci EU, které přešly k podobným krokům. Podle Hřiba jde ale jen o snahu připravit veřejnoprávní média o jejich nezávislost. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) slíbil věcnou a odbornou debatu k vládnímu návrhu zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), který mění systém financování veřejnoprávních médií, sdělil po schůzce generální ředitel ČRo René Zavoral. Zároveň uvedl, že úpravy systému v rámci takzvané poslanecké malé mediální novely, která z povinnosti platit poplatky osvobozuje některé skupiny poplatníků, by pro ČRo znamenaly snížení příjmů okolo 250 až 300 milionů ročně.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se kvůli návrhu na změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) písemně obrátila na Evropskou komisi. Má podezření na porušení unijního práva, řekla europoslankyně v ČT. České republice můžou podle ní hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Vládní návrh financovat veřejnoprávní média místo poplatků ze státního rozpočtu v úterý představili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Zrušením poplatků kabinet plní program, namítl premiér Andrej Babiš (ANO). Plánované obstrukce nechápe.

Rada České televize se ve středu důrazně ohradila proti tvrzení, že hospodaření ČT není pod kontrolou a že má televize dostatek rezerv k udržení nynějšího rozsahu výroby v případě návratu k výši příjmů z roku 2024 před zvýšením poplatků, o kterém uvažuje vládní koalice. Vyplývá to z usnesení radních. Proti hlasovali Pavel Matocha a Luboš Veselý, kterým končí mandát a o členství se znovu ucházejí.

Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) v Interview ČT24 upozornil, že v kauze korupce ve fotbale spolupracuje Fotbalová asociace ČR s policií a sama zahájila v rámci vyšetřování 47 řízení. „Když řeknete slovo ‚sport‘, tak lidé si nepředstaví pohyb a zdravý způsob života, ale ‚bafuňáře‘ a nějaké korupční aféry,“ řekl v rozhovoru moderovaném Terezou Kručinskou. Byl by pro debatu se sázkařskými společnostmi a poradu o tom, jakým způsobem se vůči manipulování se zápasy vymezovat. Cílem by však podle něj nemělo být „něco zakazovat“. Vyjádřil se i k televizním poplatkům. Na otázku, jak se mají veřejnoprávní média vyrovnat s výpadky příjmů v souvislosti s odpuštěním poplatků určitým skupinám obyvatel, řekl, že detaily nebude prozrazovat, a dodal, že jako hnutí ANO před volbami „prostě slíbili některé věci a chtějí je dodržet“.

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.

Přes 1850 z téměř 4500 pracovníků České televize a Českého rozhlasu podepsalo do úterního podvečera prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Cestu k tomu vidí ve vládním plánu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a podle signatářů tedy i vládní kontrolu. Prohlášení je dostupné na webu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to, že by cílem bylo ovládnutí veřejnoprávních médií, odmítl.

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.

Šéfredaktoři deseti českých médií vyzvali v otevřeném dopise ministerstvo zahraničních věcí, aby na své tiskové konference vpouštělo všechna média. Reagovali tak na úterní brífink ministra Petra Macinky (Motoristé), kterého se nemohli zúčastnit zástupci Deníku N. Šéfredaktoři to považují za nepřijatelné. Proti postupu ministerstva se ohradil i Syndikát novinářů. Macinka ve středu novinářům v Bruselu řekl, že ministerstvo určitě nebude zakazovat médiím chodit na tiskové konference resortu.

Senát se ve středu postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. V přijatém usnesení vyzval vládu, aby upustila od „destrukce“ systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než třicet let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027.

Koaliční kabinet schválil změnu v sestavě desítky zástupců vlády ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to oznámil na síti X. Končí v ní dle návrhu resortu mimo jiné její dosavadní místopředseda Miroslav Kalousek (dříve TOP 09). Vojtěch před jednáním vlády nevyloučil, že Kalousek v radě bude nicméně dál jako nominant sněmovny. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil soustrast pozůstalým po útoku střelce v Chřibské na Děčínsku. Před jednáním kabinetu zasedla jako obvykle koaliční rada.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů poslala v pátek dopoledne na Hrad návrh programového prohlášení vlády. Hlavními strategickými záměry programu jsou přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, dostupné zdravotnictví, dostupnost bydlení a funkční sociální systém. Dalším bodem je například znovuzavedení EET nebo zrušení poplatků za veřejnoprávní média. ČT má dokument vládního programu k dispozici, stáhnout si ho můžete v odkazu níže.

Zkušební doba pro zaměstnance se patrně prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, pokud získají souhlas svých rodičů. Tyto a další změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 74 přítomných členů. Proti hlasovali dva senátoři.

Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.