Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.
Vládní opatření hájil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zpravodaj novely Viktor Vojtko (STAN), podle kterého by nebylo zodpovědné dívat se na budoucnost přes růžové brýle. Posouvání důchodového věku je jedním z nástrojů, který má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému. Novela předpokládá také například snižování výpočtu nových penzí.
Proti koaliční úpravě vládního návrhu se postavila Věra Adámková (ANO), podle níž jde o návrh dělaný ze zoufalství a na koleně. „V druhé půli fotbalového zápasu posouváte branku, přebarvujete velké vápno,“ uvedla. Podle poslance Patrika Nachera (ANO) o nepropočítanosti navrhovaných změn v důchodovém systému ze strany koalice svědčí to, že návrh na zvyšování věku odchodu do penze jen do 67 let věku koalice předložila až ve středu odpoledne. Premiér Petr Fiala (ODS) reagoval slovy, že se vládní koalice rozhodla návrh upravit podle nových informací od demografů.
Více než pět hodin čtvrteční schůze vyplnilo jen jednání o programu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) navrhnul projednávání reformy přerušit, aby koalice s opozicí mohla nelézt jiné řešení.
První dvě hodiny čtvrtečního jednání vyplnili opoziční poslanci úvahami, které vtělili do krátkých dvouminutových poznámek. Mluvili mimo jiné o nutnosti výchovy mladé generace k potřebě mít děti a starat se o své rodiče ve stáří a o nutnosti pro to vytvořit zejména sociální zázemí.
Šéf lidovců Jurečka v souvislosti s péčí o rodiče připomínal zvýšení příspěvku na péči z 19 800 na 27 tisíc korun, aby se více dětí mohlo postarat o blízké v jejich domácím prostředí. Berenika Peštová (ANO) vybízela ministra k tomu, aby nárok na porodné měla každá rodička, nejen ženy s nižším příjmem. Podle poslankyně „13 tisíc korun na první dítě nejsou úplně velké peníze“. Jurečka k tomu uvedl, že není „úplně příznivcem plošného nastavení porodného“, které by podle něho mělo být adresné pro potřebné.
Opoziční strany trvají na zachování stávající věkové hranice
Opoziční hnutí SPD chce z vládní reformy penzí vyškrtnout snižování nově přiznávaných důchodů, obdobně jako hnutí ANO. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) představila celkem devět pozměňovacích návrhů. Podle ní je pro SPD nepřijatelný i nový koaliční návrh na stanovení stropu na 67 let. Navrhla také zamítnutí celé důchodové reformy.
Obě opoziční strany trvají na zachování nynější věkové hranice. „Hranice 65 let je pro nás nezpochybnitelná a nejraději bychom ji zakotvili do ústavy,“ podotkla Šafránková. Poslanci ANO a SPD pokračovali i ve čtvrtek mimo jiné čtením dopisů a vzkazů, které jim měli poslat senioři. Místopředseda TOP 09 Michal Kučera jim na oplátku tlumočil vzkaz od své matky, aby si důchodce nebrali do úst.
Zástupci obou opozičních hnutí avizovali, že pokud se stanou vládními stranami, tak příští rok zvyšování hranice pro odchod do penze zruší.
Spoléhat se na populační zázrak je bláhové, sdělila analytička
Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie, upozornila analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská.
Do roku 2030 se podle ní bude důchodový věk pro muže zvyšovat v 19 ze 27 států EU, tedy ve dvou třetinách. Pro ženy to bude dokonce ve 23 státech. „Experimentovat s populačním vývojem a spoléhat se na populační zázrak během několika let je bláhové, riskantní a nezodpovědné. Žádná země EU se na obrat v populačním vývoji nespoléhá,“ uvedla Horská.
Změna věkové hranice nebude nijak dramatická, nicméně je nezbytnou součástí důchodové reformy spolu s pomalejším růstem penzí a omezením předčasných důchodů, poznamenal analytik Deloitte David Marek.
Koncesionářské poplatky
Předloha o poplatcích veřejnoprávní televizi a rozhlasu zvyšuje od ledna příštího roku poplatek pro Českou televizi o patnáct korun na 150 korun měsíčně a poplatek Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Navíc poplatky valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Předloha také rozšiřuje okruh poplatníků. Domácnosti mají nově platit za zařízení schopná přijímat vysílání jakýmkoli způsobem, tedy i prostřednictvím internetu.
K jednání o zvýšení koncesionářských poplatků veřejnoprávních médií se poslanci během čtvrteční schůze nedostali. Zatím tak není jisté, zda a kdy se příslušná předloha dostane do druhého čtení.
