Poslanci se dál přou kvůli důchodové reformě. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou. Sněmovna totiž bude moci jednat o reformě penzí případně i v noci.
Koalice a opozice se neshodují na posouvání důchodového věku
První dvě hodiny čtvrtečního jednání vyplnili opoziční poslanci úvahami, které vtělili do krátkých dvouminutových poznámek. Mluvili mimo jiné o potřebě výchovy mladé generace k potřebě mít děti a starat se o své rodiče ve stáří a o nutnosti pro to vytvořit zejména sociální zázemí. Obdobně poslanci ANO a SPD vybízeli k pomoci nejzranitelnějším, tedy zachování penzí v důstojné výši, budování odpovídajícího prostředí v domovech pro seniory. Poslanec ANO Jiří Mašek varoval před vrážením „mezigeneračního klínu“.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s péčí o rodiče připomínal zvýšení příspěvku na péči z 19 800 na 27 tisíc korun, aby se více dětí mohlo postarat o blízké v jejich domácím prostředí. Berenika Peštová (ANO) vybízela ministra k tomu, aby nárok na porodné měla každá rodička, nejen ženy s nižším příjmem. Podle poslankyně „13 tisíc korun na první dítě nejsou úplně velké peníze“. Jurečka k tomu uvedl, že není „úplně příznivcem plošného nastaveni porodného“, které by podle něho mělo být adresné pro potřebné.
Sněmovní sociální výbor doporučil dolní komoře začátkem září schválit vládní reformu penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad nyní hraničních 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných nejvýše dvou měsíců. Koalice sice předložila pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech, opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let.
Posouvání důchodového věku je jedním z nástrojů, který má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému. Novela předpokládá také například snižování výpočtu nových důchodů.
Koncesionářské poplatky
Předloha o poplatcích veřejnoprávní televizi a rozhlasu zvyšuje od ledna příštího roku poplatek pro Českou televizi o patnáct korun na 150 korun měsíčně a poplatek Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Navíc poplatky valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Předloha také rozšiřuje okruh poplatníků. Domácnosti mají nově platit za zařízení schopná přijímat vysílání jakýmkoli způsobem, tedy i prostřednictvím internetu.
Pokud opoziční zástupci dokážou probírat změny v penzích až do pátečního odpoledne, je možné, že novelu o televizních a rozhlasových poplatcích už sněmovna na této schůzi neprojedná.
