Od začátku července platí nové podmínky u státní podpory na penzijní spoření. Měsíční vklad si zatím zvýšilo půl milionu lidí. Na důchod si jich přitom v Česku spoří víc než čtyři miliony, vyplývá z dat Asociace penzijních společností. Ta věří, že v dalších letech si výši příspěvku upraví většina účastníků penzijního spoření.
Na důchod je třeba spořit či investovat co nejdříve
4 minuty
Události: Jak spořit na penzi
Tomáši Sukovi je třiadvacet let, na zajištění v důchodu myslí už teď. Začal s penzijním spořením, teď dal ale přednost akciím a podílovým fondům. „Když jsem si zjistil a zvážil jsem si výhody a nevýhody státního příspěvku nebo celého toho produktu se státní podporou, tak jsem to nakonec platit přestal a zvolil jsem alternativy v rámci investování,“ vysvětlil.
„My jsme dlouhou dobu vnímali, že typickým investorem byl muž ve věku pětačtyřicet let. Momentálně se ta hranice, od kdy lidé investují, podstatně snižuje, už k pětatřiceti rokům. Optimální je, když člověk začne odkládat na důchod co nejmladší, klasicky s první výplatou,“ řekla výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani.
Odkládat nebo investovat
Pro získání státního příspěvku v minulosti stačilo posílat tři sta korun měsíčně, teď je spodní hranice pět set. Milion lidí si přitom v prvním čtvrtletí letošního roku spořil méně. „Když udělám změnu smlouvy, to znamená, že si navýším svou měsíční úložku, tak se mi propíše od následujícího měsíce. Pokud si například navýším svoji úložku teď v červenci, tak mi to platí od srpna,“ poznamenal mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.
Novinkou letošního roku je pak dlouhodobý investiční produkt. Kdy si může člověk vybrat, zda bude peníze pouze odkládat, nebo je investuje. „Já tomu s nadsázkou říkám, že je to třetí pokus o penzijní reformu a první povedený. Když budu mladší ročník, tak můžu se stejnými penězi odejít o dva roky dříve do penze, pokud jsem starší ročník, tak je to zhruba rok,“ řekl ředitel Sirius Finance Zbyněk Mátl.
Další výhodou je daňový odpočet, který je možný od první vložené koruny. V případě penzijního spoření jsou to příspěvky až od příspěvku sedmnáct set korun měsíčně. V obou případech je možné si základ daně snížit o čtyřicet osm tisíc korun.
Naspořit na dvacet let života
V případě penzijního spoření stát přispívá dvaceti procenty z vložené částky. Minimálně musí ale člověk posílat měsíčně pět set korun, maximální státní příspěvek je pak tři sta čtyřicet korun. U dlouhodobého investičního produktu je možné počítat od státu s patnácti procenty, které je možné odečíst si z daní.
Přestože se na první pohled zdá, že penzijní spoření je výhodnější, nemusí to tak být. U něj je totiž nabídka mnohem omezenější než ve druhém případě, kde je také možné dosáhnout vyššího zhodnocení.
Spoření na důchod by podle finančních poradců měla být největší investice, kterou člověk za život udělá. Radí odkládat si každý měsíc pětinu z výdělku. Ve chvíli, kdy člověk odchází do penze, měl by mít naspořeno na dvacet let života. Průměrný starobní důchod je v současné době zhruba dvacet tisíc korun za měsíc. Kdo by si tedy chtěl na příjmové stránce přilepšit o deset tisíc měsíčně, musí naspořit téměř dva a půl milionu korun.
