Státní podpora penzijního spoření se mění

Nahrávám video
Události: Změny v penzijním spoření
Zdroj: ČT24

Stovky tisíc lidí teď podle penzijních společností mění své platební příkazy. Od července se totiž změní státní podpora penzijního spoření, přičemž stát nově bude přispívat pouze těm, kteří si měsíčně spoří pětistovku a více. Pokud tedy někdo odkládá nižší částku, peníze od státu už nedostane. Penzijní společnosti odhadují, že se to týká asi devíti set tisíc lidí.

Stát chce novými pravidly lidi motivovat k většímu spoření na důchod. Ti, kteří doteď ukládali pod 500 korun měsíčně, příspěvek od státu nedostanou, a naopak na vyšší podporu dosáhnou ti, kteří si spoří 1200 a více.

„Klienti na to reagují tak, že si mění měsíční příspěvky, nejčastěji právě v tom rozmezí, kdy byli například v kategorii do 500 korun. (...) Teď už to bude jedna třetina klientů, kteří by ještě měli zvýšit příspěvek, aby měli buď nárok na minimální, nebo maximální výši státního příspěvku,“ podotýká mluvčí ČSOB Petr Milata.

Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého je průměrné navýšení měsíčního příspěvku poměrně vysoké. „V průměru se pohybuje kolem 650 korun,“ dodal. Pouze posílat víc peněz ale nestačí, lidé musí tuto změnu nahlásit své společnosti – osobně, telefonicky nebo přes internetové bankovnictví. A to nejpozději do konce června. Změnu mohou provést i později, ale ti, kteří teď platí pod 500 korun, přijdou do té doby o státní příspěvek.

Spoří přes čtyři miliony lidí

Od letošního roku se navíc změnily i další parametry spoření. Aby získali daňové zvýhodnění, musí si klienti měsíčně odkládat více než 1700 korun namísto dosavadní tisícovky a prodloužila se také minimální doba spoření, a to z pěti na deset let.

Nějakou formu spoření na stáří mají v Česku víc než čtyři miliony lidí. Z toho necelá polovina v takzvaných účastnických fondech, tedy doplňkovém penzijním spoření, které dnes nabízí banky a pojišťovny. Ve starším produktu, který se nazýval penzijní připojištění, mají střadatelé ještě skoro půl bilionu. Instituce ho nabízely do roku 2012.

Spoření na stáří může kromě zhodnocení přinášet také daňové výhody. Od letoška se zvýšila maximální možná částka, kterou je možné odečíst si od daňového základu, a to dvojnásobně až na 48 tisíc korun. Uspořit na daních se tak dá i více než sedm tisíc ročně. Pro daňovou úlevu se budou sčítat příspěvky na všechny podporované produkty na stáří – klasické penzijní spoření, životní pojištění a také na letošní novinku – dlouhodobý investiční produkt (DIP).

Různé stupně rizika

Hlavní lákadlo takzvaného dlouhodobého investičního produktu je získání daňového zvýhodnění a také to, že se peníze dlouhodobě zhodnocují. Princip je podobný jako u běžného penzijního spoření, člověk si měsíčně odkládá předem určenou částku a přispívat mu na to může i zaměstnavatel. Naopak stát kromě daňové úlevy žádný příspěvek neposkytuje. Výhodou je, že spořitelé mohou sami rozhodovat o tom, kam přesně budou jejich investice směřovat.

„U penzijka hlavně záleží na tom, jakého si vyberete poskytovatele. Poskytovatel už má sadu produktů, do kterého vy si můžete zvolit případně rizikovost. (...) poskytovatel už potom sám investuje ty peníze. Kdežto u dlouhodobého investičního produktu máte mnohem větší flexibilitu,“ vysvětluje ředitel investic Raiffeisenbank Marek Podrabský. Podle něj si klient může vybrat od velmi konzervativních po více rizikové produkty. „Můžete investovat do oblíbených podílových fondů, ale i konkrétních akcií, můžete si koupit i akcie Microsoftu, Nvidia,...,“ dodává.

Klient se také musí rozhodnout, jak bezpečnou investici chce – dlouhodobý investiční produkt umožňuje i vyšší míru rizika než penzijní fondy. U jakéhokoliv podobného vkladu je ale potřeba počítat s tím, že se jeden rok jeho hodnota může výrazně propadnout, a druhý naopak prudce růst.

„Musíme rozkládat rizika a musíme správně zvolit investiční horizont. A čím je tento investiční horizont delší, tím ta rizika můžeme překonávat,“ vysvětluje také regionální ředitel 4fin Vratislav Jůza. DIP má podle něj minimální investiční horizont deset let, ale zároveň nejdříve se na peníze může sáhnout v šedesáti letech. „Kdybychom toto porušili, tak musíme daňové úlevy vrátit,“ dodává.

Výhodou je, že investice mohou lidé v průběhu měnit podle toho, v čem zrovna vidí největší potenciál. Produkt od letoška nabízí řada bank nebo investičních společností – důležité je, že musí mít licenci České národní banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...