Státní podpora penzijního spoření se mění

Nahrávám video

Stovky tisíc lidí teď podle penzijních společností mění své platební příkazy. Od července se totiž změní státní podpora penzijního spoření, přičemž stát nově bude přispívat pouze těm, kteří si měsíčně spoří pětistovku a více. Pokud tedy někdo odkládá nižší částku, peníze od státu už nedostane. Penzijní společnosti odhadují, že se to týká asi devíti set tisíc lidí.

Stát chce novými pravidly lidi motivovat k většímu spoření na důchod. Ti, kteří doteď ukládali pod 500 korun měsíčně, příspěvek od státu nedostanou, a naopak na vyšší podporu dosáhnou ti, kteří si spoří 1200 a více.

„Klienti na to reagují tak, že si mění měsíční příspěvky, nejčastěji právě v tom rozmezí, kdy byli například v kategorii do 500 korun. (...) Teď už to bude jedna třetina klientů, kteří by ještě měli zvýšit příspěvek, aby měli buď nárok na minimální, nebo maximální výši státního příspěvku,“ podotýká mluvčí ČSOB Petr Milata.

Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého je průměrné navýšení měsíčního příspěvku poměrně vysoké. „V průměru se pohybuje kolem 650 korun,“ dodal. Pouze posílat víc peněz ale nestačí, lidé musí tuto změnu nahlásit své společnosti – osobně, telefonicky nebo přes internetové bankovnictví. A to nejpozději do konce června. Změnu mohou provést i později, ale ti, kteří teď platí pod 500 korun, přijdou do té doby o státní příspěvek.

Spoří přes čtyři miliony lidí

Od letošního roku se navíc změnily i další parametry spoření. Aby získali daňové zvýhodnění, musí si klienti měsíčně odkládat více než 1700 korun namísto dosavadní tisícovky a prodloužila se také minimální doba spoření, a to z pěti na deset let.

Nějakou formu spoření na stáří mají v Česku víc než čtyři miliony lidí. Z toho necelá polovina v takzvaných účastnických fondech, tedy doplňkovém penzijním spoření, které dnes nabízí banky a pojišťovny. Ve starším produktu, který se nazýval penzijní připojištění, mají střadatelé ještě skoro půl bilionu. Instituce ho nabízely do roku 2012.

Spoření na stáří může kromě zhodnocení přinášet také daňové výhody. Od letoška se zvýšila maximální možná částka, kterou je možné odečíst si od daňového základu, a to dvojnásobně až na 48 tisíc korun. Uspořit na daních se tak dá i více než sedm tisíc ročně. Pro daňovou úlevu se budou sčítat příspěvky na všechny podporované produkty na stáří – klasické penzijní spoření, životní pojištění a také na letošní novinku – dlouhodobý investiční produkt (DIP).

Různé stupně rizika

Hlavní lákadlo takzvaného dlouhodobého investičního produktu je získání daňového zvýhodnění a také to, že se peníze dlouhodobě zhodnocují. Princip je podobný jako u běžného penzijního spoření, člověk si měsíčně odkládá předem určenou částku a přispívat mu na to může i zaměstnavatel. Naopak stát kromě daňové úlevy žádný příspěvek neposkytuje. Výhodou je, že spořitelé mohou sami rozhodovat o tom, kam přesně budou jejich investice směřovat.

„U penzijka hlavně záleží na tom, jakého si vyberete poskytovatele. Poskytovatel už má sadu produktů, do kterého vy si můžete zvolit případně rizikovost. (...) poskytovatel už potom sám investuje ty peníze. Kdežto u dlouhodobého investičního produktu máte mnohem větší flexibilitu,“ vysvětluje ředitel investic Raiffeisenbank Marek Podrabský. Podle něj si klient může vybrat od velmi konzervativních po více rizikové produkty. „Můžete investovat do oblíbených podílových fondů, ale i konkrétních akcií, můžete si koupit i akcie Microsoftu, Nvidia,...,“ dodává.

Klient se také musí rozhodnout, jak bezpečnou investici chce – dlouhodobý investiční produkt umožňuje i vyšší míru rizika než penzijní fondy. U jakéhokoliv podobného vkladu je ale potřeba počítat s tím, že se jeden rok jeho hodnota může výrazně propadnout, a druhý naopak prudce růst.

„Musíme rozkládat rizika a musíme správně zvolit investiční horizont. A čím je tento investiční horizont delší, tím ta rizika můžeme překonávat,“ vysvětluje také regionální ředitel 4fin Vratislav Jůza. DIP má podle něj minimální investiční horizont deset let, ale zároveň nejdříve se na peníze může sáhnout v šedesáti letech. „Kdybychom toto porušili, tak musíme daňové úlevy vrátit,“ dodává.

Výhodou je, že investice mohou lidé v průběhu měnit podle toho, v čem zrovna vidí největší potenciál. Produkt od letoška nabízí řada bank nebo investičních společností – důležité je, že musí mít licenci České národní banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pražská plynárenská zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně.
před 26 mminutami

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
před 3 hhodinami

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 6 hhodinami

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 7 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:16‌‌

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.