Státní podpora penzijního spoření se mění

Nahrávám video

Stovky tisíc lidí teď podle penzijních společností mění své platební příkazy. Od července se totiž změní státní podpora penzijního spoření, přičemž stát nově bude přispívat pouze těm, kteří si měsíčně spoří pětistovku a více. Pokud tedy někdo odkládá nižší částku, peníze od státu už nedostane. Penzijní společnosti odhadují, že se to týká asi devíti set tisíc lidí.

Stát chce novými pravidly lidi motivovat k většímu spoření na důchod. Ti, kteří doteď ukládali pod 500 korun měsíčně, příspěvek od státu nedostanou, a naopak na vyšší podporu dosáhnou ti, kteří si spoří 1200 a více.

„Klienti na to reagují tak, že si mění měsíční příspěvky, nejčastěji právě v tom rozmezí, kdy byli například v kategorii do 500 korun. (...) Teď už to bude jedna třetina klientů, kteří by ještě měli zvýšit příspěvek, aby měli buď nárok na minimální, nebo maximální výši státního příspěvku,“ podotýká mluvčí ČSOB Petr Milata.

Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého je průměrné navýšení měsíčního příspěvku poměrně vysoké. „V průměru se pohybuje kolem 650 korun,“ dodal. Pouze posílat víc peněz ale nestačí, lidé musí tuto změnu nahlásit své společnosti – osobně, telefonicky nebo přes internetové bankovnictví. A to nejpozději do konce června. Změnu mohou provést i později, ale ti, kteří teď platí pod 500 korun, přijdou do té doby o státní příspěvek.

Spoří přes čtyři miliony lidí

Od letošního roku se navíc změnily i další parametry spoření. Aby získali daňové zvýhodnění, musí si klienti měsíčně odkládat více než 1700 korun namísto dosavadní tisícovky a prodloužila se také minimální doba spoření, a to z pěti na deset let.

Nějakou formu spoření na stáří mají v Česku víc než čtyři miliony lidí. Z toho necelá polovina v takzvaných účastnických fondech, tedy doplňkovém penzijním spoření, které dnes nabízí banky a pojišťovny. Ve starším produktu, který se nazýval penzijní připojištění, mají střadatelé ještě skoro půl bilionu. Instituce ho nabízely do roku 2012.

Spoření na stáří může kromě zhodnocení přinášet také daňové výhody. Od letoška se zvýšila maximální možná částka, kterou je možné odečíst si od daňového základu, a to dvojnásobně až na 48 tisíc korun. Uspořit na daních se tak dá i více než sedm tisíc ročně. Pro daňovou úlevu se budou sčítat příspěvky na všechny podporované produkty na stáří – klasické penzijní spoření, životní pojištění a také na letošní novinku – dlouhodobý investiční produkt (DIP).

Různé stupně rizika

Hlavní lákadlo takzvaného dlouhodobého investičního produktu je získání daňového zvýhodnění a také to, že se peníze dlouhodobě zhodnocují. Princip je podobný jako u běžného penzijního spoření, člověk si měsíčně odkládá předem určenou částku a přispívat mu na to může i zaměstnavatel. Naopak stát kromě daňové úlevy žádný příspěvek neposkytuje. Výhodou je, že spořitelé mohou sami rozhodovat o tom, kam přesně budou jejich investice směřovat.

„U penzijka hlavně záleží na tom, jakého si vyberete poskytovatele. Poskytovatel už má sadu produktů, do kterého vy si můžete zvolit případně rizikovost. (...) poskytovatel už potom sám investuje ty peníze. Kdežto u dlouhodobého investičního produktu máte mnohem větší flexibilitu,“ vysvětluje ředitel investic Raiffeisenbank Marek Podrabský. Podle něj si klient může vybrat od velmi konzervativních po více rizikové produkty. „Můžete investovat do oblíbených podílových fondů, ale i konkrétních akcií, můžete si koupit i akcie Microsoftu, Nvidia,...,“ dodává.

Klient se také musí rozhodnout, jak bezpečnou investici chce – dlouhodobý investiční produkt umožňuje i vyšší míru rizika než penzijní fondy. U jakéhokoliv podobného vkladu je ale potřeba počítat s tím, že se jeden rok jeho hodnota může výrazně propadnout, a druhý naopak prudce růst.

„Musíme rozkládat rizika a musíme správně zvolit investiční horizont. A čím je tento investiční horizont delší, tím ta rizika můžeme překonávat,“ vysvětluje také regionální ředitel 4fin Vratislav Jůza. DIP má podle něj minimální investiční horizont deset let, ale zároveň nejdříve se na peníze může sáhnout v šedesáti letech. „Kdybychom toto porušili, tak musíme daňové úlevy vrátit,“ dodává.

Výhodou je, že investice mohou lidé v průběhu měnit podle toho, v čem zrovna vidí největší potenciál. Produkt od letoška nabízí řada bank nebo investičních společností – důležité je, že musí mít licenci České národní banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 5 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 7 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 13 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.