Senior

Krajský soud v Hradci Králové určil doživotní trest vězení šestadvacetiletému Jakubu Tůmovi obžalovanému z vraždy, pokusu a přípravy vraždy a dalších činů. Loni 25. září krátce po půlnoci podle spisu muž úmyslně zapálil rodinný dům v Hradci Králové v městské části Plotiště nad Labem, uhořel tam senior a jeho pes. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně si nechala lhůtu, obhájce se odvolal.

V letošním roce zemřelo na tuzemských silnicích už 89 seniorů. Vloni jich za celý rok bylo 126. Část nehod zaviní sami senioři, což je nejčastěji způsobeno nedáním přednosti v jízdě či zdravotními komplikacemi. Starší lidé se ale zároveň často stávají oběťmi střetů coby cyklisté a chodci. Na problematiku upozorňuje třeba preventivní kampaň Senior bez nehod.

Alespoň jednou týdně sportuje zhruba třetina Čechů, mezi seniory je to jeden z deseti. Nedostatek pohybu je přitom jedním z hlavních faktorů rozvoje chronických onemocnění. V září tak na 180 sportovišť na podporu pravidelného cvičení nabídne aktivity pro veřejnost zdarma. Zvýhodňovat lidi, kteří vedou zdravý životní styl, od roku 2026 zřejmě budou i zdravotní pojišťovny.

V sedmnácti obcích jsou už skoro týden bez pošty Partner. Obyvatelé tak musí za službami dojíždět. Státní podnik vypověděl smlouvu soukromému provozovateli a podal na něj trestní oznámení kvůli zpronevěře. Pošta radnicím nabídla, aby si pobočky provozovaly samy. Někde to odmítají, jinde už se na spolupráci domluvili.

V Česku se tisknou miliardy reklamních a slevových letáků, ministerstvo životního prostředí chce jejich výrobu a distribuci omezit. Zavedení recyklačního poplatku za odpadové reklamní tiskoviny vidí jako cestu, jak šetřit přírodu, ale také ulevit obcím. Někteří senioři se ale bojí, že je opatření o letáky připraví. Chystaná novela zákona o obalech upravuje také sběr PET lahví a plechovek, platit by mohla začít od poloviny příštího roku.

Koaliční plán na lednové zvýšení průměrného důchodu o 355 korun měsíčně je definitivní, zjistila Česká televize z vyjádření jednotlivých vládních stran. Zákonem nařízený růst o 1,7 procenta podle nich pokryje zvyšování životních nákladů. Důchody ale příští rok neporostou všem stejně. Lidé s vyššími penzemi dostanou přidáno o něco víc. Podle ANO a SPD by měl být růst celkově výraznější. Koaliční strany oponují, že na to není dost peněz.

Dlouhodobý nedostatek zdravotních sester se projevuje i v domovech pro seniory. Asociace poskytovatelů sociální péče proto přišla s návrhem, který by mohl aspoň částečně pomoci. Všeobecná sestra s vyšším vzděláním by nemusela být v zařízení nepřetržitě, ale jen osm hodin. Znamenalo by to víc práce pro praktické sestry s maturitou a nižšími kompetencemi. „Já v tom problém nevidím. Nejde o to, kolik je tam hodin, ale o to, aby péči určité kvality dělal ten, kdo k tomu má příslušnou kvalifikaci,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Zájem seniorů o univerzity třetího věku (U3V) roste. Například na Masarykově univerzitě v Brně jich minulý rok studovalo osmkrát víc než v roce 2001. Někde nestačí kapacity. Nejpopulárnější jsou přednášky z oblasti psychologie, dějin, zdravotnictví nebo sportu. A nově roste zájem také o kurzy související s informačními technologiemi. Pro nadcházející akademický rok připravily některé univerzity nové kurzy, například digitalizaci vzpomínek nebo ovocnářství.

Krajský soud ve Zlíně v pondělí zamítl návrh na obnovu řízení v případu brutální vraždy seniora ve Slopném na Zlínsku z roku 2011. V minulosti za ni byli odsouzeni Maroš Straňák ze Slovenska a Čech David Šimon, odpykávají si tresty 24,5 a 20,5 roku vězení. Návrh na obnovu řízení podali oba. Obnovy řízení se Straňák se Šimonem v uplynulých letech domáhali už několikrát, avšak taktéž bez úspěchu. Vinu dlouhodobě popírají. Rozhodnutí soudu není pravomocné, odsouzení si proti němu podali stížnost. Žalobce se práva na stížnost vzdal.

Neziskové organizace varují před dopady změn, které nastanou od září – po ukončení bezplatného ubytování pro ukrajinské uprchlíky. Nejvíc v ohrožení jsou podle nich ti zranitelní, třeba senioři. Těch je v Česku zhruba 14 tisíc.

Stovky tisíc lidí teď podle penzijních společností mění své platební příkazy. Od července se totiž změní státní podpora penzijního spoření, přičemž stát nově bude přispívat pouze těm, kteří si měsíčně spoří pětistovku a více. Pokud tedy někdo odkládá nižší částku, peníze od státu už nedostane. Penzijní společnosti odhadují, že se to týká asi devíti set tisíc lidí.

Lidé nad pětašedesát let jsou po dětech další skupinou pohřešovaných, u které je podle policie ve vybraných případech nutné okamžitě požádat veřejnost o pomoc prostřednictvím médií i policejní aplikace. V prvních dvou červnových týdnech už takto bylo vyhlášeno pátrání po třech seniorech, pokaždé bylo úspěšné.

Senioři jsou v celosvětovém měřítku mimořádně ohrožená a stále více rostoucí skupina lidí. Nějakou formu zneužívání podle průzkumů zakouší bezmála šestnáct procent z nich. To je odhadem přes 150 milionů. Na dimenze tohoto problému i zranitelnost nejstarších ročníků se snaží vždy v polovině června upozorňovat Mezinárodní den proti násilí na seniorech vyhlášený OSN.

Opoziční ANO podalo ve čtvrtek Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce, uvedla předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová. Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořicích penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému. Příspěvky přestane stát poskytovat od července.

Míst v domovech pro seniory je v tuzemsku stále nedostatek. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb se kapacity navyšují nebo se budují nové, ale do poloviny příštího roku jich vznikne nanejvýš patnáct set, což situaci nevyřeší. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nebude možné nikdy vybudovat takové množství kapacit, aby každý člověk měl nárok na nějaké lůžko v pobytovém zařízení.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Počet seniorů bude v polovině století asi o 200 tisíc vyšší, než se před pěti lety předpokládalo. Přesáhnout by mohl 3,3 milionu. Bude tak téměř o milion vyšší než teď, ukázala to nová zpráva o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v koalici ještě jednat o délce období, které by měli lidé trávit v důchodu. Současná podoba vládní penzijní reformy počítá s tím, že by mělo jít o průměrně 21 a půl roku. Zpráva přináší alternativní variantu, podle ní by to měla být čtvrtina života.

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil úpravy v systému důchodového pojištění. Reformní změny počítají s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši dvaceti procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane k projednání sněmovna. Podle plánu by změny měly začít postupně platit od příštího roku.

Vláda v úterý schválila reformní změny důchodů. Počítají s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši dvaceti procent průměrné mzdy či dřívějším odchodem do penze za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane k projednání sněmovna. Web ČT24 přináší přehled toho, co by změny znamenaly pro konkrétní skupiny obyvatel.

Mezi seniory v Česku roste zájem o tísňovou péči. Starší lidé, kteří mají i zdravotní problémy, si často potřebují přivolat pomoc, například když upadnou. Vyšší zájem nyní potvrzují provozovatelé těchto služeb, podle nich senioři často využívají i plánované hovory, které mají zamezit pocitům osamění. Senioři jsou s dispečinkem propojení elektronicky prostřednictvím tísňového tlačítka.

V Sokolově začnou od příštího týdne ve dvou panelových domech sloužit domovníci. Jedná se o projekt městské policie, který má zvýšit pocit bezpečí obyvatel v domech a jejich okolí a posílit také ochranu veřejného pořádku. Na tříletý preventivní projekt dostalo město dotaci z evropských fondů.

V Česku výrazně roste obliba placených streamovacích služeb. Letos přes ně filmy nebo seriály sleduje 35 procent lidí starších 16 let, což je o polovinu víc než před rokem. Chytrý telefon používá 82 procent lidí v Česku, internet 86 procent a na webu nakupuje 63 procent. Jejich podíl v těchto třech případech meziročně vzrostl jen mírně. Údaje shromážděné letos na jaře nyní na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ústavní soud dostane začátkem listopadu další stížnost týkající se důchodů. Tentokrát ji zástupci ANO připravili kvůli přísnějším podmínkám pro odchod do předčasné penze. Jiný návrh podali už dříve a další zvažují i kvůli úspornému balíčku. Změny v důchodech by se mohly dokonce projednávat veřejně.

Univerzity třetího věku uzavírají přihlašování do zimního akademického roku. Podle těch, které ČT oslovila, počet studentů meziročně stoupl až o pětinu a zájem se tak vrátil na předpandemickou úroveň. Senioři se nejvíce hlásí na historii, programy zaměřené na zdraví nebo cestování, a přibývá i těch, kteří se chtějí věnovat IT.