Senior

Špatné zacházení, podrývání důstojnosti, týrání, ale třeba i takzvané lékové násilí zažívá až čtyřicet procent lidí nad šedesát let. Naprostá většina o potížích s nikým nemluví. Stále nová data získávají odborníci z Centra pro výzkum stárnutí při Katedře sociologie Masarykovy univerzity. Podle nich patnáct procent obětí zůstává závislých na pomoci těch, kteří jim ubližují. Sociologové říkají, že pro ohroženou skupinu seniorů chybí záchytná síť. To potvrzují samy oběti i jejich blízcí.

Invaze, kterou Kreml zahájil před více než třemi lety, ukrajinské seniory tvrdě zasáhla. Čtvrtině obyvatel Ukrajiny je přes 60 let, zároveň však senioři loni představovali téměř polovinu civilních obětí v blízkosti fronty, vyplývá z dat OSN. Starší lidé často opouštějí frontová území jako poslední. Říkají, že nemají peníze ani sílu na přesun, popřípadě se nechtějí loučit se svým domovem.

Domovy pro seniory zavádějí paliativní péči, díky které klientům plní poslední přání – dožít ve známém prostředí. Pět let praxi testovaly desítky pobytových sociálních služeb. Kurzy prošlo přes dva tisíce zaměstnanců a vzniklo téměř šest set plánů péče v závěru života. V pobytových sociálních službách žije v jednu chvíli šedesát tisíc starších lidí. Zhruba čtyřicet procent z nich umírá mimo známé prostředí, což se díky pilotnímu programu daří měnit. V zapojených zařízeních podle vlastního přání zemřelo až sedmdesát procent seniorů.

I přes navyšování počtu lůžek v domovech pro seniory jich v Královéhradeckém kraji není dostatek. Výrazně tam proto narůstá péče přímo u seniorů doma. Počty terénních pracovníků rostou o desítky procent.

Populace stárne a s tím přibývá i řidičů ve vyšším věku. Lidé nad pětašedesát let musejí chodit na pravidelné zdravotní prohlídky, které si sami hradí. Od ledna platí nová vyhláška, která ale obsahuje chyby. Ministerstvo zdravotnictví chystá nápravu, platit ale bude nejdřív od půlky roku.

Senioři mají zájem o kurzy umělé inteligence, potvrdily ČT oslovené neziskové organizace, které se zaměřují na vzdělávání lidí v důchodovém věku. Shodují se, že musí častěji vypisovat nové kurzy. Například organizace Elpida podle mluvčí Ivety Čížové v minulém roce připravila 25 kurzů, letos by jich mělo být ještě víc. Jako hlavní motivaci seniorů uvádí zvědavost a potřebu být v obraze.

Většina domovů pro seniory na jaře podraží, očekává to Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Od března má totiž začít platit vyhláška, která zvyšuje maximální možné úhrady v sociálních službách o patnáct korun za den. Ministerstvo práce argumentuje inflací i růstem penzí. Řada zařízení už na možnost zvýšit ceny za pobyt i jídlo čeká.

O odpuštění důchodových odvodů musí lidé, kteří pobírají starobní penzi a dál pracují, sami požádat. Zaměstnaní pracující důchodci si o uplatnění slevy na pojistném řeknou svému zaměstnavateli, osoby samostatně výdělečně činné se pak obrátí na sociální správu. Ze základu výdělku se na důchodové pojištění posílá 6,5 procenta. Pracující starobní důchodci od letoška odvody platit nemusí. Sociální správy údaje o výši příjmu v daném měsíci nemají, snížení odvodů tak nemůže být automatické.

Pacienti po operacích, nemocné děti i senioři potřebují péči hlavně doma. Terénní pracovníci jim pomáhají například s měřením tlaku nebo podávají léky. Zájem o asistenci a terénní zdravotnické služby roste i o svátcích. Jenže na některých místech je takových možností málo. Organizace proto hledají další pomocníky.

Už téměř tři roky chybí v Nových Hradech na Českobudějovicku lékárna. Minulému provozovateli se její chod nevyplácel. Od té doby se vedení města snaží najít nového. Oslovilo i některé větší řetězce, dosud se ale nikdo nepřihlásil. Velká komplikace je to zejména pro starší obyvatele. Pro léky by po vlastní ose museli jezdit i desítky kilometrů. I proto jim radnice pomáhá takzvaným „lékobusem“.

Věk pro odchod do starobního důchodu poroste o měsíc ročně do věkové hranice 67 let, o dva roky vyšší než teď. Od roku 2026 se má deset let snižovat výpočet nových penzí. Započítávat se bude každý rok menší část výdělku. Změny přinese koaliční důchodová reforma, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel. Opoziční ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, podstatnou část podle nich asociálních úprav v penzích zruší.

Ukrajinská ekonomika reaguje na probíhající mobilizaci. Lidí je málo, a tak firmy přijímají i seniory. Podle personálních agentur to dělá přes 63 procent zaměstnavatelů v zemi. Ještě před dvěma lety dostalo práci pět tisíc lidí důchodového věku, teď je to třikrát víc, zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. Válka tak paradoxně otevřela dveře na pracovní trh dříve diskriminované skupině.

Neregistrovaných zařízení sociálních služeb, která obcházejí zákon, na jihovýchodní Moravě přibývá. Upozorňují na to krajští úředníci, kancelář ombudsmana i lékaři oslovení ČT. Podle nich péči v takových zařízeních poskytují převážně laici, schází vhodná výživa i ošetření nemohoucích klientů. Kraj ale nemá pravomoc je zavřít. Redakce České televize se vydala hned do pěti takových zařízení, aby ověřila, jak to v nich vypadá i jaké služby poskytují.

V Česku by mělo vzniknout dvacet nových domovů pro seniory s 2500 lůžky. Vybuduje je Česká asociace pojišťoven (ČAP). Při podpisu memoranda mezi vládou a ČAP o spolupráci v zajištění dlouhodobé péče to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Služeb pro seniory je už teď nedostatek a se stárnutím společnosti poptávka ještě vzroste. Fiala chybějící péči označil za palčivý problém, na jehož řešení se budou podílet společně veřejný a soukromý sektor.

Krajský soud v Hradci Králové určil doživotní trest vězení šestadvacetiletému Jakubu Tůmovi obžalovanému z vraždy, pokusu a přípravy vraždy a dalších činů. Loni 25. září krátce po půlnoci podle spisu muž úmyslně zapálil rodinný dům v Hradci Králové v městské části Plotiště nad Labem, uhořel tam senior a jeho pes. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně si nechala lhůtu, obhájce se odvolal.

V letošním roce zemřelo na tuzemských silnicích už 89 seniorů. Vloni jich za celý rok bylo 126. Část nehod zaviní sami senioři, což je nejčastěji způsobeno nedáním přednosti v jízdě či zdravotními komplikacemi. Starší lidé se ale zároveň často stávají oběťmi střetů coby cyklisté a chodci. Na problematiku upozorňuje třeba preventivní kampaň Senior bez nehod.

Alespoň jednou týdně sportuje zhruba třetina Čechů, mezi seniory je to jeden z deseti. Nedostatek pohybu je přitom jedním z hlavních faktorů rozvoje chronických onemocnění. V září tak na 180 sportovišť na podporu pravidelného cvičení nabídne aktivity pro veřejnost zdarma. Zvýhodňovat lidi, kteří vedou zdravý životní styl, od roku 2026 zřejmě budou i zdravotní pojišťovny.

V sedmnácti obcích jsou už skoro týden bez pošty Partner. Obyvatelé tak musí za službami dojíždět. Státní podnik vypověděl smlouvu soukromému provozovateli a podal na něj trestní oznámení kvůli zpronevěře. Pošta radnicím nabídla, aby si pobočky provozovaly samy. Někde to odmítají, jinde už se na spolupráci domluvili.

V Česku se tisknou miliardy reklamních a slevových letáků, ministerstvo životního prostředí chce jejich výrobu a distribuci omezit. Zavedení recyklačního poplatku za odpadové reklamní tiskoviny vidí jako cestu, jak šetřit přírodu, ale také ulevit obcím. Někteří senioři se ale bojí, že je opatření o letáky připraví. Chystaná novela zákona o obalech upravuje také sběr PET lahví a plechovek, platit by mohla začít od poloviny příštího roku.

Koaliční plán na lednové zvýšení průměrného důchodu o 355 korun měsíčně je definitivní, zjistila Česká televize z vyjádření jednotlivých vládních stran. Zákonem nařízený růst o 1,7 procenta podle nich pokryje zvyšování životních nákladů. Důchody ale příští rok neporostou všem stejně. Lidé s vyššími penzemi dostanou přidáno o něco víc. Podle ANO a SPD by měl být růst celkově výraznější. Koaliční strany oponují, že na to není dost peněz.

Dlouhodobý nedostatek zdravotních sester se projevuje i v domovech pro seniory. Asociace poskytovatelů sociální péče proto přišla s návrhem, který by mohl aspoň částečně pomoci. Všeobecná sestra s vyšším vzděláním by nemusela být v zařízení nepřetržitě, ale jen osm hodin. Znamenalo by to víc práce pro praktické sestry s maturitou a nižšími kompetencemi. „Já v tom problém nevidím. Nejde o to, kolik je tam hodin, ale o to, aby péči určité kvality dělal ten, kdo k tomu má příslušnou kvalifikaci,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Zájem seniorů o univerzity třetího věku (U3V) roste. Například na Masarykově univerzitě v Brně jich minulý rok studovalo osmkrát víc než v roce 2001. Někde nestačí kapacity. Nejpopulárnější jsou přednášky z oblasti psychologie, dějin, zdravotnictví nebo sportu. A nově roste zájem také o kurzy související s informačními technologiemi. Pro nadcházející akademický rok připravily některé univerzity nové kurzy, například digitalizaci vzpomínek nebo ovocnářství.

Krajský soud ve Zlíně v pondělí zamítl návrh na obnovu řízení v případu brutální vraždy seniora ve Slopném na Zlínsku z roku 2011. V minulosti za ni byli odsouzeni Maroš Straňák ze Slovenska a Čech David Šimon, odpykávají si tresty 24,5 a 20,5 roku vězení. Návrh na obnovu řízení podali oba. Obnovy řízení se Straňák se Šimonem v uplynulých letech domáhali už několikrát, avšak taktéž bez úspěchu. Vinu dlouhodobě popírají. Rozhodnutí soudu není pravomocné, odsouzení si proti němu podali stížnost. Žalobce se práva na stížnost vzdal.

Neziskové organizace varují před dopady změn, které nastanou od září – po ukončení bezplatného ubytování pro ukrajinské uprchlíky. Nejvíc v ohrožení jsou podle nich ti zranitelní, třeba senioři. Těch je v Česku zhruba 14 tisíc.