Senior

Už téměř tři roky chybí v Nových Hradech na Českobudějovicku lékárna. Minulému provozovateli se její chod nevyplácel. Od té doby se vedení města snaží najít nového. Oslovilo i některé větší řetězce, dosud se ale nikdo nepřihlásil. Velká komplikace je to zejména pro starší obyvatele. Pro léky by po vlastní ose museli jezdit i desítky kilometrů. I proto jim radnice pomáhá takzvaným „lékobusem“.

Věk pro odchod do starobního důchodu poroste o měsíc ročně do věkové hranice 67 let, o dva roky vyšší než teď. Od roku 2026 se má deset let snižovat výpočet nových penzí. Započítávat se bude každý rok menší část výdělku. Změny přinese koaliční důchodová reforma, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel. Opoziční ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, podstatnou část podle nich asociálních úprav v penzích zruší.

Ukrajinská ekonomika reaguje na probíhající mobilizaci. Lidí je málo, a tak firmy přijímají i seniory. Podle personálních agentur to dělá přes 63 procent zaměstnavatelů v zemi. Ještě před dvěma lety dostalo práci pět tisíc lidí důchodového věku, teď je to třikrát víc, zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. Válka tak paradoxně otevřela dveře na pracovní trh dříve diskriminované skupině.

Neregistrovaných zařízení sociálních služeb, která obcházejí zákon, na jihovýchodní Moravě přibývá. Upozorňují na to krajští úředníci, kancelář ombudsmana i lékaři oslovení ČT. Podle nich péči v takových zařízeních poskytují převážně laici, schází vhodná výživa i ošetření nemohoucích klientů. Kraj ale nemá pravomoc je zavřít. Redakce České televize se vydala hned do pěti takových zařízení, aby ověřila, jak to v nich vypadá i jaké služby poskytují.

V Česku by mělo vzniknout dvacet nových domovů pro seniory s 2500 lůžky. Vybuduje je Česká asociace pojišťoven (ČAP). Při podpisu memoranda mezi vládou a ČAP o spolupráci v zajištění dlouhodobé péče to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Služeb pro seniory je už teď nedostatek a se stárnutím společnosti poptávka ještě vzroste. Fiala chybějící péči označil za palčivý problém, na jehož řešení se budou podílet společně veřejný a soukromý sektor.

Krajský soud v Hradci Králové určil doživotní trest vězení šestadvacetiletému Jakubu Tůmovi obžalovanému z vraždy, pokusu a přípravy vraždy a dalších činů. Loni 25. září krátce po půlnoci podle spisu muž úmyslně zapálil rodinný dům v Hradci Králové v městské části Plotiště nad Labem, uhořel tam senior a jeho pes. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně si nechala lhůtu, obhájce se odvolal.

V letošním roce zemřelo na tuzemských silnicích už 89 seniorů. Vloni jich za celý rok bylo 126. Část nehod zaviní sami senioři, což je nejčastěji způsobeno nedáním přednosti v jízdě či zdravotními komplikacemi. Starší lidé se ale zároveň často stávají oběťmi střetů coby cyklisté a chodci. Na problematiku upozorňuje třeba preventivní kampaň Senior bez nehod.

Alespoň jednou týdně sportuje zhruba třetina Čechů, mezi seniory je to jeden z deseti. Nedostatek pohybu je přitom jedním z hlavních faktorů rozvoje chronických onemocnění. V září tak na 180 sportovišť na podporu pravidelného cvičení nabídne aktivity pro veřejnost zdarma. Zvýhodňovat lidi, kteří vedou zdravý životní styl, od roku 2026 zřejmě budou i zdravotní pojišťovny.

V sedmnácti obcích jsou už skoro týden bez pošty Partner. Obyvatelé tak musí za službami dojíždět. Státní podnik vypověděl smlouvu soukromému provozovateli a podal na něj trestní oznámení kvůli zpronevěře. Pošta radnicím nabídla, aby si pobočky provozovaly samy. Někde to odmítají, jinde už se na spolupráci domluvili.

V Česku se tisknou miliardy reklamních a slevových letáků, ministerstvo životního prostředí chce jejich výrobu a distribuci omezit. Zavedení recyklačního poplatku za odpadové reklamní tiskoviny vidí jako cestu, jak šetřit přírodu, ale také ulevit obcím. Někteří senioři se ale bojí, že je opatření o letáky připraví. Chystaná novela zákona o obalech upravuje také sběr PET lahví a plechovek, platit by mohla začít od poloviny příštího roku.

Koaliční plán na lednové zvýšení průměrného důchodu o 355 korun měsíčně je definitivní, zjistila Česká televize z vyjádření jednotlivých vládních stran. Zákonem nařízený růst o 1,7 procenta podle nich pokryje zvyšování životních nákladů. Důchody ale příští rok neporostou všem stejně. Lidé s vyššími penzemi dostanou přidáno o něco víc. Podle ANO a SPD by měl být růst celkově výraznější. Koaliční strany oponují, že na to není dost peněz.

Dlouhodobý nedostatek zdravotních sester se projevuje i v domovech pro seniory. Asociace poskytovatelů sociální péče proto přišla s návrhem, který by mohl aspoň částečně pomoci. Všeobecná sestra s vyšším vzděláním by nemusela být v zařízení nepřetržitě, ale jen osm hodin. Znamenalo by to víc práce pro praktické sestry s maturitou a nižšími kompetencemi. „Já v tom problém nevidím. Nejde o to, kolik je tam hodin, ale o to, aby péči určité kvality dělal ten, kdo k tomu má příslušnou kvalifikaci,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Zájem seniorů o univerzity třetího věku (U3V) roste. Například na Masarykově univerzitě v Brně jich minulý rok studovalo osmkrát víc než v roce 2001. Někde nestačí kapacity. Nejpopulárnější jsou přednášky z oblasti psychologie, dějin, zdravotnictví nebo sportu. A nově roste zájem také o kurzy související s informačními technologiemi. Pro nadcházející akademický rok připravily některé univerzity nové kurzy, například digitalizaci vzpomínek nebo ovocnářství.

Krajský soud ve Zlíně v pondělí zamítl návrh na obnovu řízení v případu brutální vraždy seniora ve Slopném na Zlínsku z roku 2011. V minulosti za ni byli odsouzeni Maroš Straňák ze Slovenska a Čech David Šimon, odpykávají si tresty 24,5 a 20,5 roku vězení. Návrh na obnovu řízení podali oba. Obnovy řízení se Straňák se Šimonem v uplynulých letech domáhali už několikrát, avšak taktéž bez úspěchu. Vinu dlouhodobě popírají. Rozhodnutí soudu není pravomocné, odsouzení si proti němu podali stížnost. Žalobce se práva na stížnost vzdal.

Neziskové organizace varují před dopady změn, které nastanou od září – po ukončení bezplatného ubytování pro ukrajinské uprchlíky. Nejvíc v ohrožení jsou podle nich ti zranitelní, třeba senioři. Těch je v Česku zhruba 14 tisíc.

Stovky tisíc lidí teď podle penzijních společností mění své platební příkazy. Od července se totiž změní státní podpora penzijního spoření, přičemž stát nově bude přispívat pouze těm, kteří si měsíčně spoří pětistovku a více. Pokud tedy někdo odkládá nižší částku, peníze od státu už nedostane. Penzijní společnosti odhadují, že se to týká asi devíti set tisíc lidí.

Lidé nad pětašedesát let jsou po dětech další skupinou pohřešovaných, u které je podle policie ve vybraných případech nutné okamžitě požádat veřejnost o pomoc prostřednictvím médií i policejní aplikace. V prvních dvou červnových týdnech už takto bylo vyhlášeno pátrání po třech seniorech, pokaždé bylo úspěšné.

Senioři jsou v celosvětovém měřítku mimořádně ohrožená a stále více rostoucí skupina lidí. Nějakou formu zneužívání podle průzkumů zakouší bezmála šestnáct procent z nich. To je odhadem přes 150 milionů. Na dimenze tohoto problému i zranitelnost nejstarších ročníků se snaží vždy v polovině června upozorňovat Mezinárodní den proti násilí na seniorech vyhlášený OSN.

Opoziční ANO podalo ve čtvrtek Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce, uvedla předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová. Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořicích penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému. Příspěvky přestane stát poskytovat od července.

Míst v domovech pro seniory je v tuzemsku stále nedostatek. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb se kapacity navyšují nebo se budují nové, ale do poloviny příštího roku jich vznikne nanejvýš patnáct set, což situaci nevyřeší. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nebude možné nikdy vybudovat takové množství kapacit, aby každý člověk měl nárok na nějaké lůžko v pobytovém zařízení.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Počet seniorů bude v polovině století asi o 200 tisíc vyšší, než se před pěti lety předpokládalo. Přesáhnout by mohl 3,3 milionu. Bude tak téměř o milion vyšší než teď, ukázala to nová zpráva o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v koalici ještě jednat o délce období, které by měli lidé trávit v důchodu. Současná podoba vládní penzijní reformy počítá s tím, že by mělo jít o průměrně 21 a půl roku. Zpráva přináší alternativní variantu, podle ní by to měla být čtvrtina života.

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil úpravy v systému důchodového pojištění. Reformní změny počítají s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši dvaceti procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane k projednání sněmovna. Podle plánu by změny měly začít postupně platit od příštího roku.

Vláda v úterý schválila reformní změny důchodů. Počítají s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši dvaceti procent průměrné mzdy či dřívějším odchodem do penze za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane k projednání sněmovna. Web ČT24 přináší přehled toho, co by změny znamenaly pro konkrétní skupiny obyvatel.