Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, prošel v pátek ve sněmovně druhým čtením a míří k závěrečnému schvalování. Schválit ho doporučil rozpočtový výbor a podporuje ho třeba i opoziční klub STAN. Sněmovna také v pátek poslala s desítkami úprav do závěrečného schvalování návrh zákona o státních zaměstnancích, který má podle tvůrců mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků.
Předloha týkající se penzijního spoření reaguje na změnu, kdy stát přestal od poloviny roku 2024 starobním důchodcům vyplácet příspěvky k penzijnímu spoření. Odebrání příspěvku starobním důchodcům tehdy přinesl konsolidační balíček tehdejší vlády Petra Fialy (ODS).
Ti, co smlouvy v reakci na to ukončili, přišli o část peněz, například o už připsané příspěvky. Důchodci, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli o státní podporu či vlastní peníze, mají získat kompenzaci.
„Jdeme odemknout uzamčené klienty,“ uvedl jeden z navrhovatelů a místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Hnutí ANO v minulém volebním období napadlo zrušení státního příspěvku k penzijnímu spoření pro spořící důchodce u Ústavního soudu, ale neuspělo.
Za klub STAN podpořila návrh poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. Návrh podle ní napravuje zjevnou nespravedlnost vůči lidem, kteří vstoupili do systému za určitých pravidel, stát tato pravidla změnil, ale už jim nedal férovou šanci ze systému vystoupit.
Návrh má umožnit, aby účastníci, kteří už kvůli změně podmínek nechtějí ve spoření pokračovat, mohli odejít. Podle Nachera je jich asi 150 tisíc. Kompenzace těm, kteří přišli o už připsaný státní příspěvek, by podle něj mělo získat asi šestnáct tisíc lidí. Celkové náklady by měly představovat asi šedesát milionů korun.
Předseda opozičního klubu TOP 09 Jan Jakob chce z předlohy vypustit kompenzace pro účastníky, kteří ze systému vystoupili. Zdůvodňuje to například tím, že kompenzace zakládají do budoucna precedent pro budoucí nároky na kompenzace při změnách veřejných politik.
Piráti chtějí kromě jiného snížit poplatky za správu transformovaných penzijních fondů z 0,6 na 0,4 procenta. Tento návrh už dříve předložili samostatně, ale sněmovna ho dosud neprojednala.
Zákon o státních zaměstnancích
Druhým čtením prošel i návrh zákona o státních zaměstnancích, který má podle tvůrců mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků. Zaměstnávání státních úředníků by se mělo podle předkladatelů více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky.
Některé z desítek úprav, které poslanci k návrhu předložili, mají posílit koordinační roli Úřadu vlády v personálním řízení státních zaměstnanců.
Předloha má nahradit současný služební zákon. Podle opozice nový zákon politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti.
Ke kontroverzním úpravám, které se v pátek rozhodla vládní koalice ve sněmovně prosadit v souvislosti s novým zákonem o státních zaměstnancích, patří zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských úřadů a tajemníky obecních úřadů.
Další je zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Tyto úpravy sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování, kde budou čelit opoziční snaze o jejich zamítnutí.
